Malevil
Robert Merle
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/41809/malevil-41809.jpg
4
2141
2141
Společenská fikce světově proslulého francouzského spisovatele se odehrává převážně v sedmdesátých letech tohoto století, ale končí o celá desetiletí později. Skupinka lidí shromážděných zcela náhodou ve sklepě středověké tvrze Malevil náhodou přežije výbuch atomové bomby. Děsivá katastrofa zničí valnou část lidstva i živočichů na zemském povrchu. Ti, kteří přežili, stojí před problémem, jak uspořádat svůj život ve světě, z něhož zmizely všechny vymoženosti civilizace. V primitivních podmínkách bojují o přežití i o uhájení života před lidským nepřítelem… Román je společenskou a charakterovou studií jedné z mnoha eventualit budoucího vývoje, současně však i varováním před možným zneužitím vědy.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Mé počáteční nadšení vystřídalo lehké zklamání. Mám opačný názor než někteří zde. Mě bavila nejvíc samotná událost a první dny okamžitě po události. To bylo takové správně prepperské a člověka mrazilo po zádech, když si pomyslel, jak dopadl zbytek populace lidstva. Bavilo mě, když se člověk mohl zamyslet na celospolečenským dopadem a porovnávat svět před tím, včetně života jednotlivých postav před tím a potom. Ke konci se bohužel už kniha zvrhla spíše v romantické drama plné milostných pletek a politikaření. Bitva byla popisována dost naivně a Merlemu jsem tuhle část vůbec nesežral. Stejně tak si Merle strašně zjednodušil i některé další věci a psychologické pohnutky postav. Ve Dni trifidů byl ten post-apokalyptický svět popisován přeci jen s daleko většími koulemi a byl daleko komplexnější a uvěřitelnější a psychologie postav byla daleko hlubší a propracovanější, stejně jako stav post-apokalyptické společnosti.
Skvělá kniha. Po dlouhé době jsem po ní opět sáhla a líbila se mi snad ještě víc. Je to přesně ta kniha, kterou když musíte na chvíli odložit, stejně na ní myslíte a nemůžete se dočkat dalšího čtení. Příběh je plný lidství a spousty látky na zamyšlení. Vřele doporučuji.
Po vlecucom sa zaciatku sa kniha krasne rozbehne a aj ked je tam scifi tema len okrajova, viac potom autor opisuje medziludske vztahy a zivot na Malevile, ma co povedat citatelovi. Za mna urcite odporucam.
Velmi dobře napsaná kniha na mnohokrát zpracovávané téma. Tady jde ale o jedno z nejlepších zpracování podobného nápadu.
Na tuhle knihu je lepší (stejně jako na hromadu dalších skvělých knih) nespěchat. Dát jí čas a ona se rozjede.
Za mě úžasná kniha, ze které místy mrazí až do morku kostí. I když jsem myslela, že se něco musí příšerně pokazit, nic se nepokazilo a nakonec to ani se svržením Fulberta nebylo tak žhavé.
Moje první, a jistě ne poslední kniha od autora. Popisuje situaci, která nemá v našem současném světě od reality příliš daleko. Zdá že měli Malevilští občas až příliš velké nereálné štěstí v neštěstí.. je zajímavé pozorovat jednotlivé formy vlády ve společnostech, které vznikly de facto z popela lidského vědění a pokroku.
Příliš nesouhlasím s autorových pojetím žen, kdy jsou členěny pouze do dvou kategorií.
Závěr, ze kterého mrazí. Je lepší riskovat stejnou chybu, nebo být v pokroku pozadu?
Z téhle knížky mám velmi rozporuplné pocity. Slabší rozjezd, ale pak už je to čtivý pomalu vyprávěný román, psaný květnatým jazykem. Překlad už něco pamatuje, ale je dobový, k románu se hodí. Hvězda dolů (a uvažovala jsem i o dvou) je za vylíčení ženských postav. Je velmi schematické a řekla bych i ponižující. Mladé ženy jsou redukovány na svou sexualitu, staré ženy zase žádnou nemají. A u všech je zdůrazněno, jak jsou podřízené mužům, fyzicky i intelektuálně. A nad ženami stojí pánové tvorstva, kteří mají své "potřeby", které jsou ženy povinny uspokojovat. Přesto má kniha nesporné literární kvality a doporučuji ji přečíst i těm, kteří nejsou příznivci sci-fi, protože to tam tvoří jen kulisu.
Po současných postapo knihách to byl velmi příjemný odpočinek. Podobnou "naivitu", s níž autor popisuje lidské chování (vřelost velké části přeživších), bychom v nich totiž jen těžko pohledali.
Výborná kniha, autor je pán "Spisovateľ". Od neho budem určite ešte niečo čítať. Po výbuchu bomby sa zachráni skupina ľudí, začínajú spolu hospodáriť, riešiť vzájomné problémy, lásku, nenávisť. Prechádzajú od prvotnopospolného zriadenia k feudalizmu a v závere autor naznačuje aj malú výrobu. Kniha je zameraná aj na psychológiu postav, ich vývoj, vzťahy medzi jednotlivými členmi osadenstva. V knihe je všetko, čo dobrá kniha má mať, napätie aj humor, boje aj víťazstva. Všetko zasadené do francúzskeho vidieka plného hradov a bujnejúceho rastlinstva, ale bez fauny. (nerátajúc zopar kusov domácich zvierat).
Když jsem začala číst, tak jsem hned na začátku nesnášela protivné dítě. Vadilo mi tolik, že jsem knihu na několik měsíců odložila. Naštěstí jsem se k ní vrátila a z knihy se stal poutavý a velice čtivý příběh, který se četl úplně sám.
(SPOILER)
Ačkoliv mám velmi ráda post-apokalyptické žánry, tato kniha pro mě byla přece jen něco jiného a nového, než to co běžně čtu. Souhlasím s názory níže, že Malevil měl až příliš štěstí a když pominu posledních pár stran z knihy, kdy věci nabraly nečekaný zvrat (který by si podle mě zasloužil klidně více podrobněji rozepsat), tak jediné neštěstí které je v podstatě potkalo a nedalo se zvrátit, byla smrt Moma. Celou knihu jsem tak čekala jestli jim ještě něco nevyjde, ale ono nakonec vždycky všechno vyšlo.
Ocenila bych, kdyby se autor v knize věnoval také otázkám kolem bomby - kdo ji shodil a proč, jestli smetla jen Francii, celou Evropu nebo celý svět.
Malevil je klasika, o ktorej som doteraz nevedel. Súhlasím, že na príbehu už cítiť 50 rokov od vzniku knihy. Je často idealistický, ľudí vykresľuje väčšinou čierno-bielo, cítiť tu tiež vplyv rôznych ideológií a náboženstva. Na druhej strane si hovoríte, že by to tak nejako mohlo byt. A prečo konieckoncov neprijat autorov príbeh, kde hrdinovia ťažia z miesta, kde ich apokalypsa zastihla a v mnohom im jednoducho praje šťastie. Nikde predsa nie je napísané, že postapo žáner musí byť len temný, tak ako ho vykresľuju dnešné filmy a literatúra. Je príjemné nechať sa unášať rytmom francúzskeho stredoveku a na chvíľu nerozmýšľat, či to všetko nemajú hrdinovia akési jednoduché. Co však túto audioknihu odlišuje od ostatných je kráľovské spracovanie zvukovej stránky. Toto nie je len čítanie viacerými interpretmi s občasným zvukovým predelom. Hra tu nespocet hlasov, často sprevádzaných hudbou, rozličnými zvukmi, dokonca ozvenou (napríklad scéna v kostole). Nemyslím, že som zatiaľ počul audioknihu, ktorá by bola po zvukovej stránke precíznejsie spracovana. Určite stojí za vypočutie.
I po letech stále dobrá kniha, díky post-apo zaměření nadčasová. Líbí se mi atmosféra - i přes těžkou tématiku je kniha napsána celkem lehce, bez přehnané deprese.
Kniha je zajímavá, čtivá, zaměřená na změnu způsobu života i sociálních vztahů ve "společenství" skupiny, která přežila celosvětovou katastrofu.
Jedinou výtku mám k otázce morálky, která se často objevuje, a přijde mi příliš idealistická. Myslím si, že po vyhlazení většiny lidské populace a těžkém boji za holé přežití, by lidé byli více obrnění a zvládli dělat těžká (a)morální rozhodnutí pro blaho vlastní skupiny bez velkých výčitek svědomí.
(SPOILER) Laskavý čtenář promine, ale dle mého má kniha až příliš mnoho "šťastných náhod". Po výbuchu uvízne skupina dá se říct náhodných kolemjdoucích ve sklepě a jako na potvoru se zachrání téměř vše, co nabízí nedávno zrekonstruovaný hrad. Mají dostatek jídla, pití, osiva, zvířat a dokonce jako na potvoru i geigerův dozimetr a experta přes radiaci. Skupina dle hluchého rádia usoudí, že celá planeta je v troskách, a to přesto, že k jejímu zničení by bylo zapotřebí mnohem víc bomb které by explodovaly v notné výšce. Namísto, aby se jali prozkoumávat okolí a zjistili, kdo přežil a případně "vyplenili" co zbylo (viz. paralela s Dnem trifidů), tak se skupina rozhodne vesele na hradě hospodařit. Do party s vidinou povyražení přiberou i dvě ženy, které naštěstí nemají žádný problém s polygamií a poctivě muže střídají v obšťastnění. Kniha místy dost nudila a stránky jsem raději četla křížem, aby byly rychle za mnou.
(SPOILER) Čas pri tejto knihe neskutočne letel, ani neviem ako som ju prečítal. Námet vynikajúci, aj keď by sa našli drobné logické chybičky, čo ale celkovému príbehu moc neškodí. Možno až do oči bijúce šťastie Emanuela a jeho party mnoho krát, ma predsa len núti ubrať hviezdičku - až príliš veľa vecí jednoducho zapasovalo a padlo vhod. Správanie Colina ma ku koncu vcelku prekvapilo, kto by to bol o ňom povedal :) No tak to už chodí, charakter sa často odkryje so získanou mocou.
Na túto knihu som sa chystala dávno, teraz mi prišla vhod v rámci výzvy. Dúfam, že sa neocitnem v takejto situácii, aj keď obyvatelia Malevilu mali vlastne veľké šťastie. Na prirodzeného lídra a na prostredie, v ktorom prežili. Sídlo, zvieratá, pole...
Snáď nenastane taká katastrofa, ktorú v knihe prežilo pár ľudí.
Ale je toľko iných rizík v dnešnej dobe, a z toho mi je veru smutno.
zábavné čtení. a úsměvné :-) děj odsýpá, rozvine se vždy na základě narážek v minulých kapitolách, je to předvídatelné. Ženy jsou tam buď příliš staré nebo příliš nymfomanky :-) :-). Trochu mi to připomíná tvorbu Vondrušky :-) Zápletky jsou trochu (dost) naivní ale zábavné. Logiku postapo ekosystému pominu. Za mě dobrý :-)
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno francouzská literatura mezilidské vztahy blackout, výpadek proudu postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
Ačkoliv je kniha již staršího vydání, styl psaní mi vyhovoval. Nevadily mi ani obsáhlejší popisy a charakteristiky , vlastně právě to se mi překvapivě líbilo nejvíc. Téma samotné je na pět hvězdiček, jeho zpracování už mě ale tolik nenadchlo. Na můj vkus spousta málo uvěřitelných skutečností v rámci mezilidských vztahů i co se každodenního života po katastrofě týká ( tu lehce vyvrtaná dírka , jinde hnedle uříznutá deska , zázračně rychle uzdravená flora , o pohostinnosti ženských klínů a mužské schopnosti o zmíněné se spravedlivě podělit ani nemluvě ). Hlavní hrdina neurazil ani nenadchl. Ve výsledku mohu říct, že mě to bavilo , ale víc jak na tři hvězdičky to prostě nevidím a to ve vší úctě k autorovi , který psát opravdu umí, o čemž jsem se již podruhé přesvědčila.