Malevil
Robert Merle
Idylický venkov se v jedné vteřině promění v přízračnou krajinu.
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2018
,
Kristián Entertainment
Originální název:
Malevil, 1972
Interpreti: Martin Myšička , Jiří Lábus , Daniela Kolářová , Jaroslav Plesl
více info...
Přidat komentář
Velká klasika, ta dlouho jsem o knize slyšel a stále jsem ji odkládal, až jsem ji dostal ke 40.narozeninám. Byl jsem zvědavý jak se kniha popere s tlakem roku 2022, když byla vydána v 1974. Ale je to dobré, je to nadčasové, kvalitu to rozhodně časem neztratilo. Dávám 5/6
Jeden z mých nejoblíbenějších románových příběhů. Často na něj myslím.
Důvod, proč se mi Malevil tak líbí tkví v autorově schopnosti přesného vedení čtenáře svým brilantně vybroušeným a rozvětveným příběhem. V případě, že autor nenudí, v ději nemá díry a zdařile navozuje pocit, že vše v knize je přesně takové, jaké má být, pak je čtenář opravdu vtáhnut. Příběh má zajímavou zápletku, je skvěle vyprávěn, postavy táhnout, emocionálně si to čtenáře zaháčkuje... Podobné potěšení z kvalit a postupujícího děje mi přineslo jen To (jako jediná z Kingových knih) a Havlíčkův Neviditelný.
Kéž by Malevil někdo schopný zfilmoval.
Ženám může vadit, že je kniha poplatná své době a ženské postavy tu jsou docela ploché, ale mě to nikterak nevadilo, protože příběh má až skoro sociologický charakter, ač jde o fiktivní postapokalyptickou prózu v rámci představy - co kdyby současný řád vlivem katastrofy padl a o zdroje najednou začaly bojovat různé přeživší tlupy. Jako malý jsem četl komiksy The Walking Dead i hrál adventury na motivy komiksu. Přeživší byli obklopeni zombíky, ale nejhoršími nepřáteli vždy byli jiní lidé, jiní skupiny lidí. Merle práve brilantně rozpracovává nepřátelství a rivalitu mezi dvěmi skupinami, z nichž kazdá své společenství mocensky/hierarchicky/politicky uchopila jinak. Nedivil bych se, kdyby autor byl přesvědčený komunista, protože protagonistická skupina je komunitou sobě rovných lidí, jejichž kompetence přežít je založena na vzájemných dobrých vztazích. Často jsem si totiž říkal, že by se skupině nezadařilo, kdyby nebylo pečováno o tento aspekt - kdyby vztahy byly zlé, kdyby se na sebe postavy nemohly spolehnout. Už chápete, proč to tak stavím vedle Kingova TO? Dalším sdíleným prvkem je kvalita vyprávění. King někte říkal, že nemá pocit, jako by příběh stavěl/vymýšlel/konstruoval - spíše mu připadá, jako by příběh už byl napsán a on ho jenom musel "vycítit" a sepsat... I příběh Malevilu jako by měl měl svou vlastní dokonalou soudržnost, jež činí dílo býti něčím velkým. Přitom je to ale odvyprávěno s takovou přirozeností a lehkostí - takto je to odvyprávěno až do samotného velkého vyvrcholení mezi oněmi dvěmi skupinami.
Tuto knihu jsem četla dobře před 10 lety a stále na ní vzpomínám a odkazuji. Plánuji si ji přečíst nejspíše znovu, protože v současné době je více než aktuální. A to to má být sci-fi :-)
Knihu jsem četla ještě za totality a musím si ji přečíst znovu, protože přesně takhle to bude na Zemi vypadat, jestli vrchní hrdlořez zmáčkne červené tlačítko.
Knihu jsem četl několikrát, je dobrá v tom, jak popisuje základy civilizace v době jejího přerodu. Je psaná v době studené války, a konec světa mohl přijít tak znenadání, jak bylo popsáno, mašinérie zbraní hromadného ničení byla v té době hodně vyspělá a obyčejný člověk neměl tušení, kdy může dojít k nějaké fatální chybě.
Autor se vlastně zamýšlí nad hodnotami, které tvoří naši civilizaci, a staví je do kontrastu s postapokalyptickým prostředím. Nutí čtenáře přemýšlet, o jejích atributech a o jejich trvanlivosti pro další vývoj.
Zároveň vytvořil krásný čtivý příběh, ke kterému se rád vracím.
(SPOILER)
Je vrcholem štěstí, když lidé po katastrofě ve svém středu najdou následováníhodného vůdce. K tomu pár sklepení, zásob a přeživších hospodářských zvířat – a život dostane opět zelenou.
Kniha nebyla vlastně ničím objevná, lidstvo se klasicky rozdělilo na ty schopné, kteří se starají o obživu civilizovaných skupin, na ty zlé, co se je snaží okrást, a na smolaře, postupně se měnící v divou zvěř. Přesto byl celý příběh napsaný poutavě, postavy byly živé a řešily pro nás nepředstavitelné problémy, včetně morálních. Například konflikt monogamie a potřeby rozmnožování, kam v takové situaci patří láska? Ke konci mi to však začalo pokulhávat. Možná příchod Evelyny a podivný vztah k Emanuelovi, možná postupné narůstání pocitu neomylnosti samotného Emanuela, ještěže nakonec příhodně zemře na v dnešní době banální záležitost a vůdcovství se ujme pragmatický Tomáš.
Myslela jsem, že mi budou vadit starší výrazy, ale autor psal tak poutavě, že mi to vůbec nevadilo. Opravdu zajímavě popsaná apokalypsa a chování lidí v novém společenství. Tak ve 2/3 jsem se začala trochu nudit, nepřišly mi žádné nové informace, stálé omílání již napsaného, ale konec to opět zachránil.
Zajímavá vize konce světa, která mě většinou bavila, ale ubíhala poměrně pomalu. Emanuel mi čím dál víc připomínal Ferdu Mravence a lezl mi tím trochu na nervy, přesto jsem ale jemu i jeho "rodině" držela od začátku do konce palce. Největší sympaťáci pro mě byli Menou a Peyssou.
Neubráním se srovnání s podobně postapokalyptickým Dnem Trifidů, ve kterém u mě Trifidi jasně vedou. Ale i tak jsem ráda, že jsem se s letos už padesátiletým Malevilem seznámila.
Kniha skvěle psaná i vyprávěná, autor taky není žádný zelenáč. Do oddechové beletrie suprově zapadá. Pěkné dialogy i rozvíjející se děj, který nikam nespěchá, nějaká ta lehčí naivita se dá snadno přehlédnout. Udrží napětí po celou četbu a tak to má být. Poctivé 4.
Román mě celou dobu bavil, takové postapo pracující s dobou, kdy byla kniha napsána; samozřejmě že postapo vycházející ze stavu dnešní společnosti musí mít jiný ráz. Merle byl skvělý spisovatel a udivuje mě, že jsem se k Malevilu nedostala dříve. Opravdu výborná kniha!
Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy poslouchala jako audio knihu. První část se rozvíjela trochu pomaleji ale nevadilo to a příběhu to prospělo. Moc se mi líbilo strategické, poklidné myšlení hlavního hrdiny.
Po krvilačných detektívkach mi to prišlo ako vítaná pauza. Mal som obavy z veľkosti, že ak bude kniha nudná, ťažko sa budem prehrýzať toľkými stranami. Bol som prekvapený, že napriek rozsahu, počtom postáv sa to čítalo výborne. Aj ako námet, jednotlivé postavy, štýl písania-bol to perfektný zážitok. Čitateľ si užije napätie, romantiku, akciu, strach, smútok i humor. Jednoznačne odporúčam za plný počet hviezdičiek.
Je to docela naivní příběh, jak píší čtenáři pode mnou, ale mě se to líbilo a četlo se to hezky. Děj ubíhal bez problémů a i když by některé rozpravy mohly být vynechány anebo zkráceny, vlastně mi tam zas tolik nevadily a od čtení mne neodrazovaly.
Velmi krásná knížka, tedy alespoň dle mého gusta. Je mi jasné, že v reálu by vše tak snadné nebylo, ale v knížce proc ne... Mám rád postapo knihy a také se mi líbilo, že v knize není moc intrik a příběh je vlastně jednoduchý, ale bavila mne každá stránka a o to jde především. No ne????
Nejdříve jsem dlouho nechápala a tápala. Autor vzpomíná na minulost, na dětství. Než se dostane k hlavní události, tak to trvá. Pak už je skvělé vyprávěcí tempo a děj knihy odsýpá a je nádherná. Ten jazyk, ty nápady. Skvělé.
Návrat ke knize čtené před neuvěřitelnými 40 lety, tentokrát v audio podobě.
Dnes už mi některé pasáže připadají méně pravděpodobné, ale i tak je kniha skvělá.
Vsechno moc dobre vychazi, minimum dramat. Kniha se cte dobre, ale je to takova stredova linie, co nezvedne tep.
Místy trochu naivní, hlavní postava až takřka dokonalá, prakticky vše vždycky vyjde. Ale vymyšlené dobře, a mezi postapo knihami stojí vysoko. Doporučuji.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno francouzská literatura mezilidské vztahy blackout, výpadek proudu postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
VIKY KLENIK - BYLO MĚ JIŽ 76 LET ALE PAMATUJI SI DOUFAM DOBŘE ŽE MALEVIL BYL ZFILMOVANY FRANCOUZI A ČLOVEK LITOVAL ŽE NEUMI DOBŘE NEMECKY BYLA NA RAKOUSKE TELEVIZI V TECH LETECH JSEM SE ČASTO NA NI DIVALY PROTOŽE V BRNE BYL DOBRY SIGNAL TAM JSEM VIDELY HODNE FILMU I PISNI -MLUVIM O DOBE 70 -80 LET
KNIHU MAM DODNES A ČETL JSTE BIDNE ROKY JE TO NĚCO PODOBNYHO TAKY NADHERA VYCHAZELY DOBRY KNIHY JEN SI ČLOVEK MUSEL BUD VYSTAT FRONTU JA JSEM BALA V ODEONU TAK JSEM MĚLA MENŠI PROBLEM SE ZHÁNĚNIM KNIH DOUFAM ŽE SE NA MĚ NEZLOBITE ŽE JSEM VAS OSLOVILA KOMTESA