Malevil
Robert Merle
Idylický venkov se v jedné vteřině promění v přízračnou krajinu.
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2018
,
Kristián Entertainment
Originální název:
Malevil, 1972
Interpreti: Martin Myšička , Jiří Lábus , Daniela Kolářová , Jaroslav Plesl
více info...
Přidat komentář
Hoci je Travisov Spev drozda alebo Kingov Odpor pre mňa čitateľnejší a ľahšie stráviteľný, je zaujímavé prečítať si po rokoch (Malevil som prvýkrát čítal tak pred štvrť storočím) inú alternatívu postapokaliptickej budúcnosti. Je nutné podotknúť, že je to úplne iné čítanie (román je z roku 1972) než súčasná postapo literatúra a mnohé úvahy o politickom zriadení alebo o náboženstve by preživší pravdepodobne neriešili. Celý príbeh drží nad vodou nesporný Merleho pisateľský talent a najmä konflikt jedného sku....ého farára s obyvateľmi mestečka a Malevilu poukazuje na to, ako by sa jedinci (rozumiem túžbe každého živočícha prežiť) po hocijakej katastrofe zachovali. Nemal som pre neho ani štipku pochopenia a to, čo mu doprial osud, som mu srdečne dožičil. Román zároveň otvára množstvo otázok, ktoré by bolo nutné riešiť v rámci zachovania ľudstva po rozmnožovacej stránke (a najmä toho, aby potom jedinci boli geneticky kompatibilní a nerodili sa im debilné alebo degenerované deti), ale najmä toho, ako vôbec prežiť s obmedzenými zdrojmi v zamorenom prostredí. Celkovo kniha nie je žiaden zázrak, ale dobre sa číta a prináša alternatívny pohľad na to, čo bude potom.
Znovu čtené po několika letech.Knížka se mi líbila a myslím,že se k ní jednou vrátím.Znovu a znovu?
Jen doufám,že sci-fi bude stále sci-fi.
Malevil jsem ve čtečce dlouho obcházela, protože se mi nechtělo na prahu třetí světové války číst o postapokalyptickém světě. Nakonec na mě ale nepůsobil vůbec tísnivě, a to díky snaze hlavních hrdinů poprat se z nastalou situací a vybojovat spět svůj život, svobodu a důstojnost.
Hvězdičku dolů dávám za ženské postavy, které tvoří jenom dekorum a jsou ploché.
Vpodstatě vše důležité již tu bylo řečeno. Po opěkovném přečtení po mnoha a mnoha letech zakrouhluji nahoru, směrem k pěti hvězdičkám.
Mimo jiné i za autorův humanismus, za optimismus, který tam jasně svítí.
A připíjím za to, aby se nic, nic takového nestalo a vše zůstalo jen v literatuře.
Četla jsem poprvé ve svých cca dvaceti. Teď jsem měla trochu obavy, jak budu po letech na knížku reagovat. Opět velká spokojenost. Zážitek.
Popis fungování malé komunity po jaderné katastrofě je funkční ukázkou osvícené autokracie. Nádherně je zmíněno jiné plynutí času a návrat k těsnějšímu lidskému soužití oproti dnešní uspěchané odtažité době.
Tuto knihu jsem četla kdysi v dávném 20. století... Nastal čas si ji připomenout, nelituji ani omylem. Myslím, že teprve teď jsem si ji opravdu užila.
Kdysi jsem viděla film podle ní natočený a ten nedoporučuji.
Začátek, než dojde na den D, je trochu zdlouhavý, potom zjistíme, že z obyčejného každodenního života nás autor hodil do víru nečekaně tragických a nebezpečných událostí.
Některé věci, není jich mnoho, si poněkud přizpůsobil, tak už to ale bývá. Budiž mu odpuštěno. Nebudu uvádět příklady, při čtení si jich doufám každý povšimne a věřím, že pro většinu čtenářů jsou to víceméně prkotiny.
Nějak jsem ještě stále plná dojmů ze čtení.... To, že zanikla civilizace, je už vícekrát literárně i ve filmu zpracované téma, dá se říct, že žádná novinka.
Ovšem, který dospělý člověk není úplně naivní, dokáže si připustit, že se případná zkáza - z nejrůznějších příčin - může přihodit i v realitě.
Podstatná otázka je, jak by to vypadalo potom, jak by se s nastalou situací poprali přeživší. Autor Malevilu si s tím poradil, podle mě, velice dobře a předhodil nám množství napínavých a dramatických dějů a samozřejmě přehlídku nejrůznějších charakterů...
Někdo, pod vlivem okolností, ze sebe dostane to nejlepší. Někdo zas naopak, to nejhorší. Tak to prostě je, protože takoví jsou lidé.
Kdybychom jako jeden ze základních kamenů postapo literatury umístili na nejvyšší příčku Den trifidů, tak Malevil (a ještě pár dalších) by tam měl rozhodně také svoje právoplatné místo.
Skvělá kniha! :-)
A přišla tma a po ní klid.V tom klidu viselo lidský tělo,to tělo upadlo a potom shnilo.
Náhle tma zmizela a přišel den.Světlo se rozlilo.Na stromě visela mrtvolka dítěte,visí hlavou dolů a čte si noviny.
Metro přestalo jezdit,Trifidi chcípli,lidi to do Sila nestihli.Konec světa je v pořadí a nikomu to vůbec nevadí.Co člověk vytvořil,stojí ... Malevil.
...bylo neveselo a truchlivo.Připomíná to XIII. století,poněvadž jak známo,neskončil,středověk trvá.Hrstka frantíků a dva velkorody k tomu.Sága rodiny Nováků vs. Bartáčkovi.Kdo to odpálil,pověstně zmáčknul červený knoflík ? Na tom nesejde.Máme tedka revoluci,praporem je sami.Přežít je hlavní téma.Ještě taky pár věcí : jídlo,ženský o ty tu je valný zájem,náboženství,kdo to všechno bude mít na povel (vůdce nutný) a dalších tisíc a jedna věc.Co takhle žádný doktoři ? Představa a žár šílenství ze spadu a kyselého deště.Snad bude foukat příznivý vítr.Vize o tom,když přestane existovat něco tak přirozenýho jako elektřina.Nepůjde televize,co s načatým večerem ?? To bude asi ten nejmenší problém.Svým způsobem velmi aktuální.Ne,ve smyslu,že by nešla bedna,spíše myšleno co z ní vylézá na nás každý den,když si zapnete zprávy :(
Malevil je dozajista působivý,stěžejní dílo v rámci postapo žánru.Představivost na plné obrátky.Slušně zaděláno na stavy sklíčenosti a splínu o tom není pochyb.Jen mě po jiných přečtených Merleovkách,tu a tam stránky neutíkali,jak jsem očekával.A přitom jde o proslulo-stěžejní dílko od tohoto autora.
Jsme prokletý jsme.V novinách píšou,že se nic nestalo,armáda krys sežrala strom,mrtvolku dítěte,pak i ty noviny.
Je to určitě jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla. Je napínavá má myšlenku a ke konci si člověk i popláče.
Mám ráda knížky, které mě hned od prvních stránek vtáhnou do děje a kde je už od začátku znát, že autor vážně psát umí. Netvrdím, že to nemá své mouchy, ale jako temná pohádka pro dospělé i po padesáti letech funguje naprosto dokonale. Teď si jen přát, aby to bylo doopravdy jen sci-fi ...
4,5* (ale tentokrát zaokrouhluji nahoru :)
Jsem na rozpacích, jak hodnotit. Popravdě, kdyby se celý příběh odehrával například v 16, nebo 17. století, asi by mi to celé dávalo větší smysl.
Tady pár lidí přežije výbuch atomové bomby a absolutně je nezajímá kdo a proč, ale stále se snaží sehnat nějaká zvířata. Bylo to takové naivně hloupoučké, jako ty veškeré ženy, které zajímal pouze sex a vdavky. Navíc když to promítneme do skoro současné doby....ne, tohle bylo moc. 65%
Skvělé. Pár lidí přežije výbuch a budujou "svět" odznova. Zjišťujou, co je v životě důležité (jídlo, voda, vzduch), a že v nouzi poznáš nepřítele. Fakt je to čtivé, jedinou výtku bych měl asi k tomu, jak tady Merle zobrazil ženské. Jinak skoro bez výhrad.
Skvělá klasika. Posloucháno jako audiokniha, i to hodně zážitku přidalo, protože je zpracována skvěle. Ale příběh samotný je pecka, trochu jsem se bál jestli nebude už působit out-of-date a musím říct, že vůbec. Čte se skvěle i v dnesni době.
Příjemná vzpomínka na jedno z mých prvních post-apo (společně se Dnem trifidů), čtené v osmdesátkách. Za čtyřicet let nezestárlo ani o pověstnou píďu pana Kaplana.
Autor měl zřejmě problém s náboženstvím a ženami. V knize v zásadě nic jiného neřeší.
Jedna z klasik, která zcela minula mé obzory. Poslechla jsem v audio verzi.
Skvělý postapo román, který, kdyby byl DnDčkem nebo RPGčkem, byl by jistě hrán ve variantě "Super Easy". I když přeživší na Malevilu měli mnoho výhod k přežití, bylo moc zajímavé procházet s nimi potíže při nastolení nové společnosti.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno francouzská literatura mezilidské vztahy blackout, výpadek proudu postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
Společenská fikce světově proslulého francouzského spisovatele se odehrává převážně v sedmdesátých letech 20. století, ale končí o celá desetiletí později. Skupinka lidí shromážděných zcela náhodou ve sklepě středověké tvrze Malevil náhodou přežije výbuch atomové bomby. Námět mnoho slibující,ale ve výsledku nudící. Emanuel mi byl od začátku nesympatický a ve výsledku jde o zatím nejslabší knihu od tohoto autora. 40%.