Letní smrt
Mons Kallentoft
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/215398/mid_letni-smrt-215398.jpg
4
412
412
Případy inspektorky Malin Forsové série
< 2. díl >
Kdo je další na řadě? Bude to vaše dcera? Je nejteplejší léto, jaké kdo pamatuje. Město Linköping sužují nové a nové vlny horka, kolem zuří lesní požáry. V parku je nalezena mladá dívka. Na nahém těle má stopy krve, ale není vůbec zřejmé, co se vlastně stalo. A na pláži u jezera dojde k ...
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2011
,
Host
Originální název:
Sommardöden, 2008
více info...
Přidat komentář
Výborný styl psaní, úžasná zápletka, druhý díl za mě super a už mám otevřený třetí.
Když jsem četla Zimní oběť, chvíli trvalo než jsem si zvykla na autorův styl. Nakonec jsem se začetla a šlo to, takže když jsem začínala Letní smrt, čekala jsem, že si zvyknu rychleji. No, bylo to naopak, ale možná i proto, že se ze začátku moc neděje, vyšetřování nikam nevede a tentokrát mi ze začátku trochu vadila i ta část, kdy se dostanou ke slovu i oběti (sice ještě nemám dceru v pubertě, ale i tak se ty mateřské pudy hlásí ke slovu). Co mně ale postupně začalo strašně, fakt strašně lézt na nervy byly ty nekonečné Malininy úvahy na téma ex-manžel a jejich vztah. Nemám nic proti tomu, když má detektiv i nějaký osobní život, ale tohle už je moc, jen otravná nuda, nic víc.
Ale jinak celkem slušná detektivka.
Je to moje druhá kniha od Monse a zatímco v Zimní oběti byla na každé straně zmíněná ukrutná/nesnesitelná...zima, tady je zase ukrutné vedro (pořáád zmiňované). No zápletka se vyhrotí až téměř na konci a posledních 100 stran je super...Chtělo by to máknout na celkovém dojmu, ať vždycky 200 stran jen netápou..Ještě mu dám šanci????
No docela děsivá detektivka, hlavně ten konec teda. Na ten extrémně sekaný a strohý styl vět si u autora člověk musí zvyknout, ale nečte se to špatně. Jen na konci knihy jsem měl docela potíž pochopit ty višinuté představy vražedkyně - to už bylo trochu moc i na mě. Leč život je někdy příliš komplikovaný a lidem se honí v hlavě rozličné šílenosti.
Takže dočteno, protože to byla poslední kniha jež mi chyběla do sbírky pro výzvu 2017 - sice zpětně, ale přesto jsem výzvu pro tento ročník úspěšně dokončil.
druhý díl nezklamal, parádní, stejně perfektní styl vyprávění...na mě dost drsné téma...jen dvě malé drobnosti - opak zimy na srašné vedro a závěrečná řezničina...co přinese třetí knížka? (i když na ni půjdu s troškou oddychu :-)
Druhý díl série Malin Forsová. Po úporném mrazu z prvního dílu nás v druhém zasáhlo úmorné vedro. Tenhle letní díl se my líbil ještě více než ten zimní a už se těším na díl podzimní. Autorův vyjadřovací styl mi velmi sedl a opět dávám knize pět pentagramů.
Nakonec jsem si přečetla i druhý díl. Zvykla jsem si na styl krátkých vět a čtení docela odsýpalo. Občas jsem měla ale pocit, že jednání Malin - hlavně ve vztahu s dcerou, je trochu průhledné. A opět se mi líbily vsuvky, kdy k nám promlouvá oběť. A když už jsem Zimní oběť dala v zimě, Letní smrt v létě, další díl teda počká na podzim.
Ani další díl ze série nezklamal, originálně psané, napínavé, líbí se mi silná provázanost každého příběhu s daným ročním obdobím, které je vždy opravdovou součástí vyprávění. Zvláštním prvkem těchto knih jsou i pasáže psané jakoby z pozice obětí. Zajímavé, netradiční detektivky.
Autor ma desivou fantazii. Kdyz myslim na to, jak tohle vsechno ma v hlave.... uz dalsi knizky od nej cist nebudu.
Už si začínám připadat trapně - knihy z různých sérií s vyšším hodnocením se mi líbí méně a naopak, ale nemůžu si pomoct :D
70% Pro mě menší zážitek než díl první, styl psaní i s hlasy mrtvých mě stále baví, ale zápletka případu je průměrnější. Navíc nemám ráda, když se případ vyřeší a kniha za další stranu končí. Přála bych si nějaké obsáhlejší zakončení i co se života Malin týče.
I tak se ale těším na další díl :)
Očekávala jsem něco lepšího. Přece jen je to druhý díl, takže čekáte něco propracovanějšího. A místo toho jsem četla průměrnou detektivku.
Jak už zde bylo mnohokrát napsáno, styl psaní pana Kallentofta je velmi neobvyklý a také jsem si na něj musel zvykat. Přesto jsem se od knihy nemohl odtrhnout. Díky rozborům pocitů jednotlivých postav se celý příběh rozšiřuje a my lépe chápeme souvislosti, i když některé až v úplném závěru. Promluvy mrtvých mne také lehce zaskočily. Chtěl snad autor naznačit, že za našimi impulsivními rozhodnutími stojí něco víc, než jen pouhá náhoda? Kdoví, co tím zamýšlel.
Ačkoliv je Malin dle autorova popisu krásná žena, tak doma bych ji mít nechtěl. Ta ženská je časovaná bomba a snad by měla zůstat sama. Uvidíme, kam se posune v dalších dílech. Právě jsem načal třetí pokračování...
moja 2. kniha od Kallentofta a zistila som, ze mi ako autor nevyhovuje a uz po dalsich veciach od neho nesiahnem - vadia mi " monology mrtvych", a tiez vysetrovatelka, ktora riesi pripady "intuitivne", nehovoriac o dost abstraktnom az basnickom jazyku, ktory autor pouziva...
Zde počet hvězdiček nevyjadřuje to, co si myslím. Kniha je to propracovaná, styl psaní neokoukaný, skutečně má člověk při čtení pocit že se děj odehrává v parném létě.
Jenomže na můj vkus je tu moc abstraktních pasáží a s promluvami obětí jsem se nedokázala smířit. Co svým činem chtěl pachatel dokázat? Proč to dělal, jak to dělal?
Vnitřně rozervaného policistu neřeším, ten je snad v každé severské detektivce.
Plus má za mně pro děj nepodstatná zmínka, že syn vyšetřovatele hrál na MS v hokeji v Praze.
Po Zimní oběti jsem už nebyla tolik překvapená zvláštním stylem autorova vyprávění, spíše naopak, navíc tato kniha mě zaujala ještě více, stejně jako postava Malin Forsové. Jen závěr mi připadal zbytečně krutý a naturalistický. Rozhodně sáhnu po další knize v sérii.
Troufám si tvrdit, že po druhé knížce od Monse Kallentofta bych z úryvku poznala jeho styl (přeháním jen trochu); opět jsem ho ocenila - opravdu to není primitivně napsané a můžete si krom napětí užít i autorovu práci s promluvami a jazykem. Zvlášť, pokud si budete chtít oddychnout od vedení vyšetřování a hlavně popisu zločinů, kde autor oproti minulému dílu přitvrdil (jako máma jsem to nějak hůř nesla). Dozvíte se zase víc o vyšetřovatelích; u jednoho budete mít strach, že ho sklátí infarkt, u další(ho), že láska k alkoholu brzy vykvete do krásy... A opravdu rozmrznete - až moc. Taky se připravte, že na opačné straně zákona stojí fakt fujtajbl lidi - na to vás ale připravila už "Zima".
Malin se mi líbí, ale jedno "ale" mám: čtenář ví víc než vyšetřovatelé, protože je seznámen i s vrahovými duševními pochody. Nemělo by se stát, že vyšetřovatelka, aby ten handicap srovnala, je náhle "osvícena" a autor přeskočí fázi, jak k tomu došla.
Dám si od Kallentofta pauzu - a schválně: i v Podzimní vraždě ho poznám? V každém případě budu v četbě pokračovat.
Tohle je moje první kniha od autora a určitě ne poslední. Styl psaní mi sedí, musela jsem si na něj trošičku zvyknout, ale pak už jsem jen četla a četla. Příběh je velmi napínavý a já potřebovala vědět jak to dopadne. Líbilo se mi i krásné popisování přírody, počasí a pocitů. Opravdu jedinečná detektivka. Doporučuji!
Autorovy další knížky
| 2011 |  Zimní oběť |
| 2014 |  Páté roční období |
| 2011 | Letní smrt |
| 2013 | Jarní mrtví |
| 2016 | Větrné duše |
Opět nezklamal. Druhá kniha od autora a super čtení.