Letní smrt
Mons Kallentoft
Případy inspektorky Malin Forsové série
< 2. díl >
Kdo je další na řadě? Bude to vaše dcera? Je nejteplejší léto, jaké kdo pamatuje. Město Linköping sužují nové a nové vlny horka, kolem zuří lesní požáry. V parku je nalezena mladá dívka. Na nahém těle má stopy krve, ale není vůbec zřejmé, co se vlastně stalo. A na pláži u jezera dojde k ...
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2011 , HostOriginální název:
Sommardöden, 2008
více info...
Přidat komentář
Má první kniha od autora chvilku mi trvalo než jsem si zvykla na styl psaní ale od te doby patří mezi moje nejoblíbenější autory. Ještě jsem nečetla podzimní... ale doufám že to bude jako vždycky super. Vodní anděle se mi zdála zatím nejslabší :-)
O dost větší jízda, než zimní období - vzhledem k tomu, že jsem si už nemusel zvykat na styl psaní :) Už se těším na další díl
Mons Kallentoft je můj nejlepší objev tohoto roku. Po Zimní oběti sem sáhla náhodně, pro Letní smrt už jsem šla najisto. Líbí se mi styl, jakým autor píše, vše tak plyne, jakoby samo. Všechny postavy vám před očima obživnou ( i ty neživé :) ) a vy víte, proč jednají , tak jak jednají. Zimní atmosféra mi sice seděla víc, ale letní díl měl větší grády, od poloviny knihy sem musela dočítat na jeden zátah. Už se těším na další díly. Malin a spol. je prostě dost návyková záležitost.
Skvělá knížka. Ze začátku jsem si musela pár stránek zvykat na styl psaní, ale potom se už knížka četla sama. Napínavý příběh, sympatičtí hrdinové, knihu doporučuji k přečtení.
Letní smrt je první kniha, kterou jsem od autora četla. Na začátku jsem byla hodně rozpačitá, je to trošku zvláštní styl,ale říkala jsem , že to mne přece neodradí a asi ve třetině mne kniha uplně pohltila , na styl jsem si zvykla a vyšetřovatelka je mi velmi sympatická.
Zjistila jsem, že mám pro jeho styl psaní slabost :) chystám se na vraždění na podzim...a souhlasím s Fabienne...originalita se cení v dnešní době!
Po Zimní oběti další velmi čtivá severská detektivka. Autorův styl psaní jsem už znala, takže jsem se začetla okamžitě. Posledních sto stránek jsem se od knihy prakticky nedokázala odpoutat. Určitě stojí za přečtení.
I já musím souhlasit, že Letní smrt je trošku lepší než její první díl. Z velké části bude i mít vliv to, že si člověk již zvykl na Kallentoftův styl psaní, který není zrovna obvyklý (v dobrém slova smyslu). Zajímavé "vsuvky" mrtvých, nápaditý příběh, kniha má spád... Doporučuji.
Druhá kniha se mi líbila ještě víc než Zimní oběť, jen co týká prostředí, tak mi víc sedla třeskutá zima než spalující vedro, nicméně to je jen můj osobní dojem a chápu, že by jinak nebyl možný koncept jednotlivých ročních období. :) K celkovému pocitu ze čtení přispěla i skutečnost, že už jsem si zvykla na Kallentoftův styl psaní, takže mi, jako občas u prvního dílu, nedělá problém sledovat myšlenky postav, které se prolínají s dialogy a přeskakování od jedné postavě k druhé. Laťka je nastavena vysoko a jsem moc zvědavá, jestli tak vydrží po celou sérii.
Druhý díl série "ročních období" drží vysoko nasazenou laťkou, jen mrazivou severskou atmosféru vystřídá vlna veder, která z knihy přímo dýchají. Jinak opět stejné postavy, stejně nesebevědomá a v osobním životě tápající Malin, a opět znepokojující zápletka se skvělým rozuzlením. Opět plný počet.
Už je to nějaký ten pátek, co jsem četla Zimní oběť od Monse Kallentofta, ale i tak můžu říct, že Letní smrt je přece jenom o ždibíček lepší. Zatím co v Zimní oběti byla třetí čtvrtina hluchým místem celé knihy, v tomto dílku mi přišlo vyšetřování daleko plynulejší a děj rovnoměrněji vylíčený, než v knize předešlé.
Je nejteplejší léto, jaké kdy Švédsko pamatuje, rtuť teploměru stoupá každý den i k pětatřiceti stupňům celsia. Z počátku se zdá, že pro kriminalisty Linköpingské policie je vyloženě okurková sezóna, zdání ovšem převládá jenom do momentu, než je v místní botanické zahradě objevena mladičká dívenka, zcela nahá, pořezaná a znásilněná (ale živá!), která si ale naprosto nepamatuje, jak se tam ocitla ani co se stalo. Ve stejnou chvíli je nahlášeno zmizení další mladé dívky ve stejném věku, jako byla dotyčná z botanické zahrady. Souvisí spolu tyto dva případy?? … samozřejmě, že ano. Tělo druhé dívky je posléze nalezeno, tentokrát ovšem již mrtvé a vše nasvědčuje tomu, že zde řádil stejný pachatel. Tato dívka ale není jedinou, která zmizí, smyčka se dokonce stahuje i kolem Tove, jediné dcery Malin Forsové, hlavní vyšetřovatelky a hrdinky celé knihy.
Přesto, že vypravěčské tempo knihy je poměrně vláčné a policie se zdánlivě skoro 400 stran plácá v louži nevědomí, je příběh skvěle zkonstruovaný. Tempo je sice pomalejší, ale o to víc celé vyšetřování působí důvěryhodně. Samotné vyvrcholení příběhu je (stejně jako v Zimní oběti) vynikající a rozhodně nepostrádá notnou dávku dramatičnosti. A jak už to tak většinou v knihách tohoto typu bývá, i zde jsou ve hře křivdy minulosti a dávné šrámy na těle i na duši, které vyústily do tak dramatických zločinů, jako jsou vraždy mladých náctiletých slečen.
Za zmínku určitě stojí i jazyk, který Kallentoft používá. Jeho vypravěčské pasáže či myšlenkové pochody hlavních postav jsou od začátku psány v jednoduchých až holých větách, někdy i zvoláních… je to netradiční styl psaní, na který jsem si já osobně musela chvíli zvykat, ale o to víc jsem posléze knihu oceňovala. A podobně jako v předešlé knize, i zde Kallentoft pokračuje v tradici, kdy se ke vznikající situaci vyjadřují i duše zemřelých dívek, které pozorují vyšetřování a snaží se po svém vypořádat s faktem, že jsou mrtvé. Velmi poutavé a zajímavé.
Když už si člověk zvykl, u prvního dílu série, na Kallentoftův styl psaní, může se nechat unášet skvělým příběhem a propracovanými postavami snad do nejmenších detailů. Bohužel však jen tich postav, které jsou určeny pouze pro tento díl. Během čtení Letní smrti jsem si uvědomil, že vím málo o Zekeho životě a chtěl bych možná vědět víc. I když se teď možná otevřela možnost, že by se Zekeho život mohl trochu zkomplikovat. Kdo přečetl určitě to postřehl. Abych to shrnul. Letní smrt se vyrovnala Zimní oběti, ale pořád mi v knihách chybí ten správný ráz. Stále skvělá kniha, ale do oblíbených to není ;).
Líbila se mi víc než Zimní oběť. Ta letní atmosféra horkých dnů ve spojení s vraždami je přesvědčivá a napínavá až do překvapivého a krvavého finále. Málokterému ze čtenářů se asi tentokrát podařilo uhodnout vraha dřív než pár kapitol před tím strhujícím koncem. Malin Forsová je zajímavá postava, s obyčejnými lidskými nectnostmi a starostmi. Určitě jdu do dalších dílů.
Jakoby odosobneny styl psani,ktery ctenare nedokaze vtahnout do deje, tedy jedine co dela detektivku detektivkou, napeti, je tu temer nulove.
Ještě lepší než Zimní oběť. Na autorův styl psaní jsem si už zvykla a začala rozlišovat i drobné nuance, které detektivce přidávají na atraktivnosti.
Pro mě o chloupek lepší než "Zimní oběť". Velmi zajímavě napsané, dobré postavy a to šílené vedro v Linköpingu. Sám jsem se u čtení slušně potil :) Poctivé čtyři hvězdičky s tím, že se určitě vrhnu na další pokračování s Malin Forsovou....
Opět se mi líbil styl, jakým je detektivka napsána. (Na detektivní romány dost netradičně. Hutné holé věty, střídavě popisující děj nebo pocity detektivů, podezřelých, obětí).
Stojí za přečtení.
Autorovy další knížky
2011 | Zimní oběť |
2014 | Páté roční období |
2011 | Letní smrt |
2013 | Jarní mrtví |
2016 | Větrné duše |
Další pokračování ze série na kterou jsem se těšil. Opět lepší než předešlá knížka od tohoto autora.
Již mám v knihovně nachystané další díly na které se těším.