Větrné duše
Mons Kallentoft
Případy inspektorky Malin Forsové série
< 7. díl >
Sedmý případ inspektorky Malin Forsové. Vzduch se chvěje horkem. Na Linköping se žene letní bouřka neobvyklé síly. V pečovatelském domě je nalezen devětasedmdesátiletý Konrad Karlsson, oběšený na šňůře od signalizačního zvonku. Okolnosti úmrtí ukazují na sebevraždu. Všichni, kdo Konrada znali, však tvrdí, že měl i přes zdravotní problémy silnou vůli žít. U personálu byl oblíbený a pro Malininu dceru Tove, která je v domově na letní brigádě, se stal jakýmsi náhradním dědečkem. Podezření, že se ve skutečnosti jednalo o vraždu, posilují i výsledky pitvy. Vyšetřování je v plném proudu, ale nic do sebe nezapadá, informace si protiřečí. A navíc — kdo mohl těžit ze smrti nemocného starce, dokonce i ve společnosti, která kvůli penězům přestává dbát o lidskou důstojnost? ----- Nejvíc opět okouzluje Malin Forsová. Kallentoft u ní mistrovsky zachycuje tření mezi vnitřním a vnějším světem i svár křehkosti a touhy konat dobro. Autorův styl je čistý a výbušný, opravdové jazykové potěšení — každá slabika je přesně na svém místě. - Göteborgs-Posten V nádherné a emočně velmi působivé knize Kallentoft z každodenních tragédií obviňuje společnost, z níž se vytrácí pospolitost a ohleduplnost. Román je naléhavý od začátku do konce. - Boras Tidning Kallentoft píše jako obvykle vášnivě a směle. Jeho důvěrné sepětí s postavami působí místy vtíravým a jindy téměř něžným dojmem. - Ystads Allehanda... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Vindsjälar, 2013
více info...
Přidat komentář
Detektivky z tohoto cyklu jsou napínavé, je tu dobře namíchán vyšetřovaný případ i osobní životy protagonistů a autor má osobitý styl. Co mi trochu vadilo byla jakási trochu pokrytecká morálka, asi vliv švédské socialistické tradice - všichni boháči jsou zlí (přitom majitel těchto domovů nebyl žádný zloduch a počínal si jako jakýkoliv podnikatel, nedělal podle mne nic nemorálního), také jakýsi dvojí metr (ve všem se hledá rasismus, který je "fuj", ale že policista zbije podezřelého s tichým souhlasem svých "morálních" kolegů je v pořádku??).
Další z dílů, které se moc nepovedly. Na konci jako by si vytáhli pachatele z klobouku, do té doby jen stopy, které nebyly nikdy horké. Zajímavé je ale prostředí - přece jen v domovech důchodců se moc detektivek neodehrává.
Těch 5* dávám hlavně proto, že detektivky nejsou úplně můj žánr a tady je kriminalistická práce až někde ve třetím plánu. Takže milovníkům echtovních krimi moc sedět nebude.
Ale já mám sérii s Malin rád. A tenhle díl má vzhledem k předchozím ještě spoustu plusů. Jednak není tak brutální, až na samotný závěr by se dalo mluvit o decentním zločinu. Dál výrazně ubylo promluv mrtvých obětí a už se v podstatě vůbec "nepletou" do vyšetřování. K tomu výborné vystižení komplikovaného vztahu matky s dcerou, resp. obecně dětí a rodičů a kritika přístupu i švédského sociálního státu ke zdravotním a sociálním službám.
Pro mě asi zatím nejlepší díl série.
Přečteno a trochu zklamání. Kouzlo severských krimi je i v té osobnosti hrdin(k)y, to provázání jeho osobního života s případem, ale zde je toho "balastu" až moc, a stále se opakujícího. Stejně jako ta krutá "třešinka" úplný závěr. Život je sviňa, ale v tomto podání je to takové "primitivní"...
Další pětihvězdičkový díl...
Mezi mými aktuálně rozečtenými sériemi (a že jich je :-) ) patří tato s Malin k těm nejoblíbenějším...
Spíš než hon na vraha mě bavila linka Malin a Tove. Jejich vnitřní souboje i rozhodnutí, kam s bratrem. Vyšetřování bylo spíše v pozadí a příliš mě nevtáhlo do příběhu. Další díl si i tak přečtu, i když tento nebyl rozhodně nejlepší.
Já si nemůžu pomoci, ale za mě zatím nejlepší díl Malin, líbí se mi, jak jde pomalu do sebe, její život už není taková horská dráha, příběh je k zamyšlení a celkově jsem se bavil, těším se co bude dál ;)
Knížka mne za celou dobu nevtáhla do děje a v podstatě od začátku jsem jen doufal, že co nejrychleji skončí. Do děje bylo zamotáno zbytečné množství postav, které k jeho spádu přispívaly jen minimálně nebo vůbec. Glosy od zemřelé hrdiny byly z mého pohledu zbytečné. Také kvalita textu či budování napětí výrazně zaostává za jinými, podobně zaměřenými knihami. Navíc se mi nechce věřit, že by ve Švédsku bylo možné, aby případ vyšetřovala matka jedné z hlavních podezřelých. Celkově - utahaná detektivka bez špetky napětí. A bohulibý námět, tedy péče o seniory, ji žel bohu nezachrání.
Tak trochu jiné krimi. S přesahem, námětem k zamyšlení. Tentokrát jde o jednodušší případ, což mi docela vadilo, neměla jsem totiž tak úplně pocit, že čtu detektivku, ale spíš sociální drama. Chyběl tomu nějaký náboj, moment překvapení. Pro mě je tento díl docela zklamáním..
Tato kniha byla taková nemastná neslaná, čekala jsem od autora teda daleko více, protože anotace mě zaujala .
Nicméně dávám plus vraždě. Tahle část byla super. Ale přečíst si knihu z prostředí o péči o seniorech bylo fajn.
Možná jsem udělala unáhlený závěr, ale co se právě Malin týče - dozvěděla jsem se o ní všechno "podstatný" v jedné knize. Vůbec mi postava Malin nesedla ... Kdyby se tam objevovala méně bylo by to lepší.
Nevěděla jsem, že je to série. Nicméně kniha se dá číst i jako samostatný díl.
Oproti předchozím dílům, překvapivě málo brutalit. A motiv vraždy je uvěřitelně lidský.
60%
Větrné duše jsou takovou švédskou sociální detektivkou. Rozsahem je to případ o něco kratší a možná i jednodušší. Motiv jsem čekal rozhodně jiný. Já jsem opět spokojený, když tuhle sérii miluješ, tak není co řešit.
Je to sice stále dokola. Malin a její mám si dát či nedat alkohol. Pořád je z něčím nespokojená. I přesto mě kniha velmi bavila. Styl psaní Monse mě baví. Vraha jsem neuhodla. Typovala jsem někoho jiného, vůbec ne tohle. Jsem spokojená. Jdu na čtení další knihy.
K této sérii jsem se dostala asi až po roce a s odstupem času musím říct, že jsem zklamaná. Stále pořád stejné téma co se týče alkoholu a až věčné nespokojenosti s něčím. Zápletka byla okay, tentokrát z jiného prostředí sociální péče, což se jen tak nevidí.
Dobrý díl, zajímavé téma. Motiv jsem z několika náznaků uhodla, pachatele nikoli. Malin si hrozně protiřečí, vadí jí nezájem a špatná péče o nemohoucí, ale bratra navštíví jen 3x za rok?! A stále řeší jen pití, což se jí v dalších dílech jistě povede.
Autorovy další knížky
2011 | Zimní oběť |
2014 | Páté roční období |
2011 | Letní smrt |
2013 | Jarní mrtví |
2016 | Větrné duše |
Tento díl mě moc nebavil. Na můj vkus zdlouhavé, málo napětí, zápletka poměrně triviální. Asi si dám od autora pauzu.