Malinka
Dita Táborská
Narodila se v porodnici, přesto je úředně nalezencem. Když ji totiž Ina s Jaromírem ke svým dvěma biologicky vlastním synům adoptovali, měla téměř ve všech kolonkách rodného listu vepsán údaj Nezjištěno. Ina rozuměla trápením, která Malce její složitý příběh přinášel. Toužila stát při ní, ale mnohdy to zkrátka nevyšlo. Dvaadvacetiletá Malka se dostává do nečekané životní situace, která ji nutí zaplnit prázdná místa jejího života a odpovědět si na otázku, co vlastně dělá mámu mámou. Čtyřicetiletá Alice tohle promýšlet nepotřebuje — zřetelně to vnímá svou intuicí, avšak složité konstelace mateřství, do kterých se dostává, jsou i pro ni nečekanou výzvou. Otcem dítěte, které obě ženy spojí, je Alicin manžel Roman, který po dítěti hluboce touží. Román Malinka je především svižně a vtipně vyprávěný příběh, který s nesmlouvavou naléhavostí zobrazuje krizi lidské identity, zamýšlí se nad její podstatou a právem na ni. Rodičovství v mnoha podobách se v něm vymyká definicím. Postavy románu se navzájem potřebují k životu, ale ten je často škodolibě plácá přes prsty.... celý text
Přidat komentář
Zpočátku chaotické, nezáživné... postupně se stává kniha čtivá, zajímavá a napínavá. Téma je neobvyklé, poutavé...kniha zanechala zvláštní dozvuk a překvapivě neočekávaný konec.
Pro mě extrémně zajímavý vhled do světa adopcí, adoptovaných i rodičů - super "zápletka" a jako bonus čtivé a výborně napsané. Vám, co jste to nečetli, doporučuju - a dál nečtěte. Odpustila jsem tomu některé pasáže, které mi přišly nevěrohodné - SPOILERY - chování Malky i její rodiny kolem porodu, chování terapeuta. Odpustit se mi ale nechce možný stereotyp, který z knihy může pro někoho vyplynout - "jsi adoptovaná/ý, nedopadneš dobře"...ta prostituční pointa už mi přišla moc.
Knížka mě moc neoslovila. Jedná se sice o příběh adopce a osudů lidí, kterým se dalšími okolnostmi změnil život, ale ač se knížka četla dobře, nevrátila bych se k ní...
Výborná a sqělá kniha! Žádná sranda, člověk se moc nezasměje, ale prožitek z knihy je fakt hluboký.
Příběh Malky, kterou si adoptovali, když byla ještě miminko. Vyrůstání v adoptivní rodině nebylo vůbec snadné, ani pro ni, ani pro její rodiče, kteří však dělali vše pro to, aby byla šťastná a všichni spolu dobře vycházeli.
Malka se i v dospělosti snažila najít svoje místo na světě a neměla to lehké. Nakonec se sama dostala do složité životní situace, kdy nebylo jednoduché rozhodnout se, co dál.
Příběh o rodičovství z různých pohledů - dětí, rodičů, prarodičů, bezdětných párů, svobodných matek...
Příběh o životě a jeho nevyzpytatelných cestách.
Kniha je vyprávěna z různých pohledů - Malky, její adoptivní matky Iny a Alice, která nemůže mít vlastní děti a ráda by je adoptovala.
Čtenář má tedy možnost uvidět siutace ze všech stran a tím pozná všechny souvislosti a může si udělat kompletní obrázek.
Knížka plná naděje i beznaděje, lásky i nenávisti. O životě i o Bohu.
Ze začátku jsem měla problém se začíst. Během jedné stránky se vystřídaly různé postavy v myšlenkách i popisech a špatně jsem se orientovala. Ale za chvilku jsem si na styl psaní zvykla a děj začal být tak napínavý, že jsem knihu už neodložila a přečetla ji na jeden zátah.
Netypicky a velmi surově zpracované téma mateřství. Po dočtení mi asi dlouho nebude dobře. Hvězdičky ubírám za zvláštní a nepřehledný styl psaní, přeskakování z první osoby do druhé a z druhé osoby do třetí a do přímé řeči se mi nezpracovávalo lehce. Další hvězdičku ubírám za pasáže s postavou Boha, které mi do příběhu vůbec nepasovaly a působily na mne až nepatřičně.
Takový propletenec lidských vztahů! Chvilku mi trvalo, než jsem se začetla, ale od druhé poloviny mě to doslova chytlo. Napsáno z pohledu tří osob, a to tak, že jsem se do každé dokázala vcítit. Epilogy na konci překvapivé. Líbilo se mi to.
Mimořádná kniha, patří určitě k těm nejlepším českým z posledních let. Dlouho jsem ji odkládala, názory čtenářů se různily, ale po prvních stránkách mi bylo jasné, že paní Táborská je skvělá vypravěčka, vynikající spisovatelka a moje krevní skupina. Příběh je vyprávěn z pohledu více postav. Adoptovaná Malinka těžko hledá samu sebe, dále je tu matka, která se stále snaží s ní navázat vztah, dává jí víc a odpouští víc, než svým dětem, ale jde to těžko, těžko. Malinka asi jako všechny odložené děti trpí obavou, že si nezaslouží, aby ji někdo měl rád. Další žena je tu čtyřicetiletá Alice, která stále bolestně touží po dítěti.
Skvělý psychologický román, velice emotivní, neskutečně čtivý, častokrát mi autorka vyrazila dech, postavy jako by brala skutečně ze života. Paní Táborskou si ukládám mezi oblíbené spisovatelky a těším se na Běsu !!!!!
Příběh mě uchvátil, knížka se četla sama. Na konci jsem knížku odkládala ze strachu, co se "těm holkám" stane ... Moc silný, nádherně propracovaný příběh a rozhodně bych Malku s Inou nenazvala hloupými, jak jsem zde četla. Každý z nás má start do života jiný a ne každý se s tím umí poprat....
Jen tak dál, paní Táborská a děkuji.
Hlavní hrdinka mě celou dobu hrozně štvala, mám-li být slušná. Její traumata z dětství hovězí chování vysvětlují, ne však zcela omlouvají. Čím víc se snaží Malka svou situaci vyřešit, tím víc zabředá do dalších a dalších sraček. I ona umí ublížovat, i když ne záměrně. Až ztratí trpělivost i její adoptivní máma Ina, která je v knize nejsympatičtější postavou: opravdová máma, která je schopná velkých obětí. Také ona má svoje mouchy, samozřejmě. Malce a svým biologickým synům měří úplně jiným metrem a Malce toho projde mnohonásobně víc. Lidské vztahy jsou prostě složité, mohou být velmi drásavé, a to vše je napsané neuvěřitelně čtivým stylem.
Spoiler!!!
.
.
.
.
.
.
.
Nečekejte happy end. Po všem, čím si Malka prošla, přiřknou soudy jejího syna otci.
Macecha Alice chlapečka ráda nemá a projeví se jako sobecká a žárlivá ludra. Zajímalo by mě, jak by se projevila ve vztahu k devítiměsíční holčičce, která se mezitím uvolnila k adopci. Bude to jiné? Bude konečně mámou? A nebo jí není dáno a je studený čumák buď od přírody nebo je tak poznamenáná dlouhými roky neplodnosti, kdy si vysnila ideální dítě a ve střetu s realitou tak dochází k deziluzi?
Nejhůř dopadne Ina, které jsem přepadení, ochrnutí a ztrátu paměti fakt nepřála.
Hodně silná kniha. Zpočátku se mi do ní sice hůř začítalo a ne ve všem jsem se úplně orientovala, ale postupně mě víc a víc bavila a ke konci jsem se už nemohla odtrhnout. Hodně dobře propracované charaktery postav a jejich vykreslení. Jednání některých postav jsem sice vůbec nerozuměla, ale o tom je život. Kniha ve mě zanechala nesmazatelnou stopu. Těším se, až si přečtu další knihu od autorky.
Silný příběh, skvěle popsané emoce Malinky i její adoptivní mámy, chvílemi mi z toho všeho bylo pěkně úzko, ale nemohla jsem se odtrhnout.
Vynikajici roman. Je to sice snad prvni kniha,kde me hlavni postava neuveritelne iritovala,ale i tak jsem ji precetla jednim dechem a pak ji dlouho zpracovavala. Zajimave uchopene tema adopce a mezilidskych vztahu.
Tady jsem zklamání opravdu nečekala.
Dle anotace čekáte složitý příběh o lidských vztazích, o vyrovnávání se svojí nejasnou identitou. Místo toho ale dostanete spíš takové výlevy, kdy hlavní hrdinka je nesnesitelný sobec, který si půlku svého neštěstí a útrap způsobuje naprosto sám. Malinka je slabošská a všechny své problémy neustále svádí na všechny okolo sebe, neustále je bezdůvodně ukřivděná a v reakci na to se chová nesmyslně.
Kniha je jinak napsána čtivě a čte se poměrně snadno, pouze některé pasáže působí trochu zmatečně.
Četla jsem až jako číslo dvě, chronologicky, a na rozdíl od Běsy jsem nepochopila konání většiny hlavních postav; Malinka je pro mě nesympatická a neuchopitelná a nedokážu posoudit, nakolik lze objektivně přičíst její neukotvené a sobecké chování původu a jistě velmi krušnému ranému dětství; dále nechápu, ale akceptuji její snahy dobrat se „kořenů“ (běžné u těchto dětí?). Adopce je tu podaná jako vyloženě destruktivní rozhodnutí pro původní rodinu, byť je opakovaně zmiňováno její „obohacení“ (o co? Konání dobra?). Přestože jsem při čtení pociťovala jistou nechuť ke všem postavám příběhu; musím ocenit autorčino zpracování a styl vyprávění, který je velmi strhující.
Zajímavě napsaná kniha. Nejdřív jsem si přečetla Běsu a musím přiznat, že se mi líbila víc. Nějak jsem dokázala víc pochopit hlavní postavy a ztotožnit se s nimi. Ale i Malinku bych k přečtení doporučila. Považuji ji za hlubokou sondu do problematiky adopce ze strany adoptovaných děti i adoptivnich rodičů. Musím ale přiznat, že pokud bych se pro adopci rozhodovala, dost možná bych si to po přečtení této knihy rozmyslela.
Neskutečná kniha.Rozbor manželství,adopce dítěte k už fungující rodině s potomky.Ačkoliv se jedná o docela obsáhlou knihu,četla se velmi dobře a rychle.Já ji četl až po Běse a myslím že to tak více sedlo.Je to kolotoč emocí,Malka,Alice,Ina chvíli nahoře ,chvíli dole.Ukazuje se jak důležité spolu mluvit otevřeně,ale ani to někdy nepomůže.Konec z pohledu hlavních postav drsný a ne zrovna hapyendový.Já paní Táborskou řadím k paní Mornštajnové a obě dvě jsou pro mne největší objevy současné české literatury.
Dlouho jsem nečetla knihu, ve které by mi byly nesympatické všechny postavy. Já jen kroutila hlavou. Držela jsem se zuby nehty a chtěla dočíst do konce, abych pochopila, co na tom všichni mají.
Bohužel, nepochopila.
Bylo tam toho prostě až moc.
Bohužel patřím k těm, které kniha příliš neoslovila.