Malinka
Dita Táborská
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353932/mid_malinka-TX3-353932.jpg
4
802
802
Narodila se v porodnici, přesto je úředně nalezencem. Když ji totiž Ina s Jaromírem ke svým dvěma biologicky vlastním synům adoptovali, měla téměř ve všech kolonkách rodného listu vepsán údaj Nezjištěno. Ina rozuměla trápením, která Malce její složitý příběh přinášel. Toužila stát při ní, ale mnohdy to zkrátka nevyšlo. Dvaadvacetiletá Malka se dostává do nečekané životní situace, která ji nutí zaplnit prázdná místa jejího života a odpovědět si na otázku, co vlastně dělá mámu mámou. Čtyřicetiletá Alice tohle promýšlet nepotřebuje — zřetelně to vnímá svou intuicí, avšak složité konstelace mateřství, do kterých se dostává, jsou i pro ni nečekanou výzvou. Otcem dítěte, které obě ženy spojí, je Alicin manžel Roman, který po dítěti hluboce touží. Román Malinka je především svižně a vtipně vyprávěný příběh, který s nesmlouvavou naléhavostí zobrazuje krizi lidské identity, zamýšlí se nad její podstatou a právem na ni. Rodičovství v mnoha podobách se v něm vymyká definicím. Postavy románu se navzájem potřebují k životu, ale ten je často škodolibě plácá přes prsty.... celý text
Přidat komentář
Lákavé a zajímavé téma, děj taky dobrý, ale pro mě nelíbivý jednodušší sloh. Nedokážu to úplně přesně vyjádřit, ale mám radši vyšší úroveň slohu a vyjadřování. Tady byly často takové jednoduché věty...Bohužel kvůli podání nebavilo. Namátkou, třeba s Frýbovou, nebo Tokarczukovou, se nedá srovnat.
Většina recenzí hodnotila lépe Běsu než Malinku, tak jsem zkusila číst Malinku až jako druhou. A bylo to zbytečné. Myslím, že by se mi líbila i jako první.
Souhlasím s tím, že všechny postavy jsou komplikované a čtenář se těžko s někým ztotožní. Na druhou stranu jsou to postavy skrz naskrz lidské a aspoň trochu empatický čtenář naprosto přesně chápe, proč se která postava chová v určité situaci tak, jak se chová. Ačkoli by si jeden občas (nebo i častěji) vyloženě zoufal.
Je snadné ztotožnit se s postavou v knížce, pokud jde o kladného hrdinu, morálního, nebo třeba stíhaného osudem, což nám dává pocit, že jsme podobně vtipní, silní nebo nešťastní.
Tady je to jiné. Všechny postavy v knize jsou popsané až na dřeň. Včetně všech démonů, slabých stránek a vnitřních pohnutek, které. pokud jde o nás (a třeba naše myšlenky), sami rychle vytěsňujeme a tváříme se před světem i sebou samými, že nic takového neexistuje. Jsme rádi za ty kladné a tak o nich rádi čteme. Na takové se tady ale nedostane :-)
Takže ano, i mě chvílemi štvala Malka, Ina i Alice, ale většinu času mi jejich chování připadalo úplně pochopitelné. Ne, že bych s nimi vždycky souhlasila, ale chápala jsem je. Chlapi mi přišli čitelnější a méně komplikovaní, ale nakonec mě nejvíc ze všech štval Roman. Řekla bych, že se zachoval nejvíc zákeřně a sobecky. Pro něj jediného zase tak moc pochopení nemám. Možná to ale chlapi vidí jinak :-)
Mám ji přečtenou, ale přitom ji chci znovu otevřít a číst dál a dál. V hlavě mám pořád příběh Malky, ale i ostatních a stále ve mě doznívá. Velmi dobrá knížka.
Na knihu jsem se těšila, ze začátku moc a na konec ji neustále odkládala a bála se ji otevřít. Něco mi říkalo, že to spolu nebudeme mít jednouché, že se budeme asi prát, odpuzovat a zároveň strašně přitahovat. Ach Malko, Ino, Alice jak jste mohly být tak hloupé, v určitých částech knihy jsem vás nenáviděla, nechápala jsem jak můžete být tak povrchní, naivní a sobecké a v jiných zase litovala a obdivovala.
Musím říct, byl to neskutečný čtenářský zážitek, pro mě skvěle napsaná kniha, perfektně propracované osoby, charaktery, skvělý jazyk a kompozice. Nakladatelství Host má neskutečně vkusné obálky knih a tato není výjimkou!
Tuto noc jsem toho moc nenaspala, musela jsem dočíst a pak ještě "dožít, dovstřebat" příběh, život mých hrdinek a hrdinů.
Ps. při čtení jsem si začala psát poznámky, nějak mi to pomáhalo a tak tady pro lepší ilustraci mých pocitů a vykreslení "nálady" příběhu pár uvádím.
- kdo je kdo? ztrácím se, Milena, Malka, Anežka... nechápu...
- Malka je šílená! o co jí jde?
- nemůžu číst, to je děs, odkládám knihu, já fakt začnu číst něco jiného!
- ještě nejsem v půlce a už vím, že to všecko skončí špatně...
- Petr? proč??? už i Petr :-(
- str.322 proč se rozhodli pro adopci? opravdu si tak strašně zkomplikovali život???
- Jaromíre, smekám
Moje prvotní nadšení vystřídaly poměrně veliké rozpaky. Ze začátku mi kniha přišla svižně, vtipně napsaná, postupně se začal rozjíždět temný příběh, který mi ale bohužel přišel rozplizlý, zbytečně natahovaný. Úplně všechny postavy jsem vlastně nesnášela, přišlo mi, že jednají nelogicky a afektovaně. Celé mi to vlastně nakonec moc nesedlo, bylo to zbytečně dlouhé.
SPOILER
Když prostě skoro od začátku víte, že nic nedopadne dobře, všechno se blbě zamotá a Malka se pořád chová jako kráva, motivace čtení a prožívání příběhu dost klesá. Navíc mě jako matku neuvěřitelně iritovalo chování těhotné, tohle jsem vůbec nechtěla číst, i když to do příběhu patřilo. Asi jsem už měkouš. :-)
Čtivé, i když ani trochu veselé čtení. Na konci zůstala jen duše sevřená nad vší tou marností. Příběh plný zvratů, kdy každou stránkou čekáte, že se to přece v lepší obrátí.... Osobně mi nejvíc vadilo chování Iny, jak pořád chtěla být strašně dokonalá a správná, ale hlavně jak nezvládala to, že se to prostě pokaždé nepodaří. Malka....ta byla zoufalec neustále, ale u ní člověk tak nějak chápal, proč se zmítá v nejistotách a že hledá sebe samu. Že při tom ničí vše okolo bylo bolestné a omlouvat to jejím původem nalezence rozhodně nešlo. Co mně ale scházelo bylo vysvětlení, čím byla pro Romana i Petra tak fascinující, že byli ochotni pro ni pálit mosty.
Jako debut ale skvělá kniha!
První díl z dua Malinka a Běsa. Autorka má osobitý styl psaní a myslím, že se spoustě lidem bude špatně číst a nebude se líbit. Malka mě neskutečně štvala od začátku knihy. Přišla mi, že si neváží toho co má obzvlášť její chování vůči Ině mi vadilo a nejraději bych jí sama nafackovala. Pasáže o Bohu jsem sice četla ale nevnímala jsem je. Malka mi přišla jako malý terorista, který kolem sebe šíří akorát špatnou náladu, ničí své blízké a kazí životy dalším lidem i když ten její, což si asi neuvědomovala, byl velice dobrý s přihlédnutím k tomu jak mohla dopadnout.
Tolik postav a ani k jedné z nich jsem nepřilnula. Snad jen Ina, která se tolik snažila být adoptované Malce tou nejlepší matkou. Malka však kolem sebe kope, nikomu nevěří, je už dospělá, ale stále se potýká s úzkostmi z dětství. Kniha se mi nečetla úplně lehce, s hlavními postavami jsem se v duchu prala, konec mě úplně rozhodil, ale takový je život, nikdo nevíme co na nás chystá.
Knížka nebyla špatná, téma skvělé, zajímavé. Malka mi byla hodně protivná, občasné vyprávění ve 2. osobě bylo protivné, vůbec se mi to nečetlo dobře. Ale těch míst v knížce nebylo naštěstí tolik. A rozmluvy s Bohem jsem přeskakovala. Dávám 3,5 hvězdy.
Příběh Malky, jejích adoptivních rodičů Iny a Jaromíra, který napsala česká autorka, je sondou do života jedné rodiny. Dalšími postavami v knize jsou Roman a Alice, kterým se nedaří mít vlastní dítě. Různé vnímání situací jednotlivými postavami je psáno s citem a přece dost syrově, takže si o každé postavě lze udělat dostatečný obrázek. Pro mne celkově knižní překvapení s naprosto nečekaným koncem, knihu jsem četla na doporučení a jsem za to ráda. 4,5 hvězdy.
Uf, tedy, z toho mi není úplně dobře na duši. Tolik vnitřních bojů, jako vede Malka, musí být vyčerpávajících. A způsob, jak svoje démony Malka řeší, mi není blízký. Ale já neprožila to, co ona.
V příběhu mě často šokovala "druhá strana mince" každé postavy. Uděláte si obrázeka a šup, všechno je jinak. Myslíte si, že postavu a její jednání chápete, je vám sympatická a najednou zjistíte, že je úplně jiná a obrací se vám žaludek.
Konec mě teda dostal, zůstala jsem jen zírat.
Zajímavá kniha o neveselých tématech. Život není peříčko a někdo ho má zkrátka složitější. Myslím, že Malku může pochopit jen ten, kdo si prožil to, co ona. My ostatní se můžeme jen snažit a nedivila bych se, kdyby pro mnohé byla jen nevděčným spratkem. Vlastně mi nebyla sympatická žádná z ženských postav. Kniha ale nabízí hodně otázek k přemýšlení a čte se sama, a 4 hvězdičky si jednoznačně zaslouží. Kdyby nebylo pasáží s Bohem, tak bych dala pět...
Toto a debut? Hluboce smekám ... Autorka mi do hlavy nasadila spousty záludných otázek, a to jsem se nikdy příliš nezabývala adopcí ani tím, co to vlastně znamená být matkou. Mohla bych tu dlouze chválit slovní zásobu autorky, skvělou práci s metaforami, naprosto odzbrojující vyjádření pocitů postav, a samozřejmě silný příběh ... z téhle knihy prostě prýští talent a hlavně nezdolná, silná ženská energie (z autorky i postav). V jedné části sem se tomu musela opravdu zasmát: "Roman byl ostražitý, připadalo mu, že obě ženy můžou vytáhnout zpoza svých podprsenek samopaly a postřílet všechny okolo včetně něj."
Ovšem největší předností knihy je pohled na události z několika zorných úhlů. Kniha nesoudí a vy taky nemůžete. Pořád se vám mění sympatie k postavám, neustále máte jiný názor ... ano, protože se díváte pokaždé odjinud. Byla to jízda a dobrodružství, v některých chvílích jsem ani nemohla dýchat... bylo to plné života, bolístek, kterých se nemůžete zbavit, ani když chcete; zvratů, které jste v životě vůbec nechtěli; tajemství, o kterých víte, ale děláte, že nejsou. Plné chyb v komunikaci a chvil zatemnění mysli i srdce.
Kniha mi nedala odpověď na otázku, co dělá matku matkou. Spíš mi dala více otázek k sobě samé. Uštědřila mě zase jedné lekce, o které vím, ale ne vždy se mi daří dodržet její zásady. Je mi totiž líto, když vidím, jak do sebe lidé okolo mě kopou. A vidíte, jak to končí. Najednou tu není žádný Bůh. ... Takže nesuďte nikoho předem a místo toho se snažte vyslechnout jeho příběh. Mluvte s těmi, co máte rádi. Nekopejte kolem sebe, ale odpouštějte. Nikdy jeden druhému neporozumíme stoprocentně, ale máme šanci se přijmout. Máme na to jedinou šanci, jediný život. A ta energie v nás je, když budeme chtít, můžeme ji vytáhnout z podprdy. Ehmmm..tolik k poučování, ale myslete na všechny ty životní zauzlené příběhy, co se dějí nejen ve vás, ale i okolo vás. :)
Jsem nadšená skutečností, že jsem po Petře Soukupové, Anně Bolavé a Viktorii Hanišové objevila díky DK další výbornou mladou českou autorku.
Jako se u Houbařky nabízí srovnání s Do tmy, tak se u Malinky nabízí srovnání s Anežkou. Mně osobně připadá kniha Malinka mnohem lepší, propracovanější, hlubší. Postavy nejsou tak černobílé, také nejsou sympatické, ale žijí a perou se a čtenář s nimi chtě nechtě soucítí. I s tím Petrem, nakonec. Nejvíc mě oslovila postava Iny, s ní jsem soucítila opravdu hodně. Malince jsem nerozuměla, asi tak stejně jako Ina. Dalších komentářů se zdržím, abych nespoilovala, už se těším, až si knihu přečte někdo z mých blízkých, abychom si o ní mohli popovídat. I vám ji doporučuji.
Paní Táborská napsala knihu, která se zaobírá tématem, které je pro mnohé lidi citlivým, přesto se jí povedlo reálně vykreslit postavy i jejich pocity, díky tomu se před čtenářem celý text krásně zhmotní.
Na to, že se jedná o autorčinu prvotinu, kniha nebyla vůbec špatná, ba co více, myslím si, že rozhodně nezapadne a my můžeme být pyšní na to, že se našel další český autor, který má čtenářům rozhodně co nabídnout.
Komentáře k přečteným knihám nepíšu, ale tato kniha mě k tomu dohnala, dlouho mě četba tolik nerozčílila, jako tato. Celá kniha je hra na něco... Kniha Malenka na téma výchovy adoptovaného dítěte a rodinných vztahů opravdu zdaleka, zdaleka nedosahuje kvalit jiných českých, na rozdíl od autorky D. Táborské, talentovaných autorek (A. Mornštajnová, P. Soukupová, J. Katalpa atd.). Tyto autorky píšou čtivou formou, ale jejich texty jsou uvěřitelné a postavy psychologicky dobře vykreslené, čtenáři chápou jednání hrdinů, ať už je toto jednání dobré či špatné. Toto se však od D. Táborské říct nedá, používá rádoby umělecké a inovativní pasáže... Hlavní hrdinka je "fracek", který využívá všech lidí kolem, tyto lidi kolem sebe ničí a autorka ji vykresluje stylem za účelem vzbuzování sympatií čtenářů. Bohužel se jí toto dílko nepovedlo. Jediným pozitivem knihy vidím, že ve mě vyvolala alespoň nějaké emoce - velice negativní...pozitivní hodnocení s ostatními čtenáři tedy nesdílím.
Knihu jsem si vybrala náhodně v knihkupectví a vůbec nelituji. Výborná kniha, zajímavá témata, hodně věcí k zamyšlení. Občas zvláštní chování postav. Vždy ve mě každá kniha nechá po přečtení nějaké emoce, myšlenky a chvilku ji nechám v sobě "dojít", než jsem schopná číst něco jiného. A stopa po Malince byla hodně silná.
Moc krásné po jazykové stránce, ale místy zbytečně rozvláčné. Ze všeho nejvíce mě ale iritovala postava Malky. Podobně jako u Třeštíkové - To prší moře. Tam jsem musel knihu odložit, jak hloupě se hlavní postava chovala.
Těžko najít sympatie u někoho, kdo si záměrně ničí život a pak nad tím brečí... ;-(
Zajímavě zpracované téma.Autorčin styl psaní mi sedl,čte se samo.Byl to rozhodně silný a smutný příběh,místy mi ukápla slza.Určitě sáhnu po další autorčině knize.