Malý pražský erotikon
Patrik Hartl
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/227249/bmid_maly-prazsky-erotikon-227249.jpg
4
5239
5239
Malý pražský erotikon je druhým románem režiséra a autora úspěšných divadelních komedií Patrika Hartla, jehož literární prvotina PRVOK, ŠAMPÓN, TEČKA a KAREL se těší velkému zájmu čtenářů. Tento nový román je díky autorovu nekonformnímu nadhledu a smyslu pro humor určený i těm, kteří bývají ke knížkám o lásce zpravidla nedůvěřiví. Na Babě stojí nad strání s výhledem na Prahu dvě sousedící řadovky, ve kterých bydlí rodiny, jejichž členové prožívají pod povrchem zdánlivě všedních dní nečekaně osudové milostné příběhy. Honza cítí pokušení, ale protože si nechce komplikovat život, snaží se mu odolat. Marta, přestože je vdaná, občas neodolá, a Zbyněk se ani odolávat nepokouší. Táňa miluje tajně, Petra má zábrany, Tomáš je až příliš velký romantik, Cyril trochu zvrhlík a Adéla se miluje častěji než všichni předchozí dohromady, aby se necítila sama. Malý pražský erotikon je zábavným obrazem jejich intimního života, který líčí jejich touhy, okamžiky radosti i katastrofy od předškolního věku až po věk důchodový.... celý text
Přidat komentář
No rozporuplný pocit. Kniha se čte lehce, dobře propletený příběh. Ale...prostě po knížce nic nezůstalo. Zatímco prvotina stále v hlavě zní. Erotikon se vytratil hned po zavření knihy. Tudíž lehké zklamání. Nicméně, protože je to takové lehké a čtivé , těším se na Opravdové štěstí a doufám, že zanechá dojem jako Prvok...
Kniha mne vtáhla. Humor mne bavil. Zvraty také . Oceňuji, že nešlo o jednoduchou, prvoplánovou, předvídatelnou knihu. Příběh(y) byl(y) popisován(y) uvěřitelně, nešlo totiž o zdlouhavé popisy duší postav, ale o věcné, stručné charakteristiky vždy dokládané na konkrétních činech, což je učinilo celkově hlubšími, srozumitelnějšími, zasazenými do kontextu. Nebylo tedy potřeba nějakého tlaku vůči vlastním hodnotám, dokázala jsem zapomenout na kontext svůj, nebo si ho do děje, kde to šlo, příjemně promítnout. Nedělalo mi problém si na postavy zvyknout, i když jsou naše hodnoty a východiska jiná (a to nejen časoprostorem) - občas mám u četby jiných knih pocit, že je pro mě nepříjemně moc namáhavé do postav se vcítit, omlouvat jejich jednání a neříkat si v duchu pokaždé "to máš za to, když nemyslíš". Zde jsem jednání postav dokázala porozumět, a to bez pocitu, že mě k tomu autor nutí. Jejich psychologie byla propracována a zřejmě i zvolená er-forma tomu "nenásilí" vůči mé osobnosti fungovala. Malý pražský erotikon měl spád, bylo příjemné s postavami stárnout, ačkoli nemohu říct, že se mne nedotkla i jistá úzkost z toho, jak lze životy všech shrnout do několika významných bodů zvratu. Ale je to zřejmě nutné zjištění, které dokáže nakopnout k vlastním činům a snahy zredukovat ve svém vlastním bytí balast, vatu (zlikvidovat samozřejmě nikdy nejde). Jedné z point si pak cením obzvlášť - všechny životy jednotlivých charakterů románu jsou stejně důležité, všechny plné "chyb" i ne/šťastných náhod. Bylo příjemné si připomenout, že naše mámy, tátové, dcery, synové... nejsou nikdy jen v té jedné roli, v níž je většinou zažíváme a vnímáme z role své. Vždy jsou někomu jinému zároveň i rovnocennými partnery, něčími žáky či naopak učiteli. Toto, lekci tolerance v "dospělých" vztazích i ukázky rozdílných povah lidí, přístupů k věcem, a tudíž i nutnost hledání vždy nových cest ke komunikaci s ostatními, si z knihy vděčně odnáším.
Vřelý humor k tomu je med, zdravé sladidlo, které i mě jako nevelkého čtenáře dokázalo intenzivně lákat jako vosu. Díky za nepromarněný čas nad beletrií (píše studentka, která nelituje, že nečetla místo toho skripta, což se jí občas také stává).
Už během čtení se ve mě vířily všelijaké pocity a názory, které se neustále proměňovaly během celé knihy. Celkově se mi všechny prolínající se příběhy líbily, stejně jako zatím poslední Okamžiky štěstí, kde se jasně vymezuje autorův styl psaní. Ten se mi bohužel jen těžko popisuje. Člověk se musí začíst, aby pochopil. Je to směs zajímavého, i nesourodého a především příběhy, zápletky, náhody i zvraty, které se podle mě jen těžko mohou stát jinde, než v knize. Autor mi kolikrát přijde, že popisuje věci jako dítě, jako hravé, ale přesto jako dítě, které plácá páté přes deváté, a dává dohromady kolikrát i dost šílené scénáře, které se podle mě vejdou do života x desítek lidí, a ne pár propletených lidských osudů.
Odpočinkové čtení. Nic hlubokomyslného, přesto příjemně plynoucí děj. Lenka Lanczová pro dospělé je výstižné shrnutí. :-) Já jsem si při čtení ale oddechla a odreagovala.
Lenka Lanczová pro dospělé. Obsah je poplatný názvu. Snadno a rychle čtivá kniha, která popisuje (nejen) milostný život dvou sousedů a jejich rodin během několika let. Mužský rukopis se nezapře, nezabíhá do přílišných podrobností popisů postav. Což je škoda. S postavami jsem měla bohužel problém se více ztotožnit, nebyla mi sympatická snad ani jedna a tajně doufám, že děti z románu jsou spíše výjimkou a ne vzorkem dnešní společnosti. Je to sprosté, stručné, místy zábavné, chlapské, pražské, čte se to dobře, ale nejde o žádnou propracovanou vysokou literaturu, ke které bych se asi vracela.
Čtivý, svižný román o osudech dvou sousedících rodin popisující dobu několika desetiletí. Musím říct, že se mi kniha četla dobře a lehce a autorův styl se mi líbí. Chápu, že se v některých situacích dokážou čtenáři najít, protože kniha popisuje obyčejné lidské životy a všední situace. Za mne ano, příjemná oddechovka, která pobavila a zaujala.
Je to sice erotikon, ale v něm víc pravdy, než by se čekalo. A také humoru, který je mi blízký. Pan Hartl opravdu umí vyprávět, přitáhnout čtenářovu pozornost tak, že příběh každého zúčastněného je vždy v něčem výjimečným. Postupně se vám každá postava stává blízkou a zajímá vás nejen její erotický život, protože pouze o sexu a erotice to zdaleka není. Na druhé straně erotika náš život přece hodně ovlivňuje a často se podle ní ubírá i náš život...
Trochu zaparafrázuju: Je to trochu historický, trochu cestopisný... ale nejlepší to není ani na konci, ani na začátku, nikde. 440 stran vaty, která se celkem dobře čte, ale nedala mi nic. Očekával jsem vynalézavé, fantazii povzbuzující erotično a našel jsem strohý popis aktů, jakýsi průmyslový tovar a vágní odvar lásky a sexu. Nedostal jsem ani košatý příběh dvou generací, dvou rodin, ale plochý popis života několika hlavních postav s občasným úletem (pasáž o reinkarnaci), kdy se sami sebe ptáte, co tím sakra autor sledoval.... Zjevně nepatřím do cílové skupiny čtenářů, ale věřím a vidím, že svůj cíl si kniha našla.
Komentář Ivany Chýlkové, vytištěný na sólo papírku a přiložený k obalu knihy, je vlastně docela výstižný a trefný : "Napínavá, vzrušující, dojemná, zábavná, překvapivá knížka!" Tohle všechno jsem uvnitř knížky našla. I přesto, že se mi nakonec i líbila, jedná se o oddechové, spíše dovolenkové čtení, ve kterém ale čtenář může sám sebe najít (v různých postavách, jejich postojích, pocitech či životních obdobích).
Pro mě velké překvapení, neuvěřitelně vtipná knížka. Děj rychle ubíhal (často o celé roky), žádné dlouhé popisy, jen koláž životních situací, které se můžou stát každému. No všechny asi ne, ale i tak. Název erotikon je trochu zavádějící, o sexu se tam píše hodně, ale žádné důkladné popisy to tedy nejsou, spíš faktická konstatování. Nic u čeho by se člověk musel červenat:-) Ale několikrát jsem se smála nahlas
Vyprávění mělo spád a minimum "vaty". Na škodu pro mě bylo přespříliš vulgarit a intimních detailů (ale co jsem čekala od knihy, která se jmenuje erotikon? :D). Dočetla jsem, abych se dozvěděla, jaký osud potkal postavy, protože v tomto ohledu byla kniha velmi napínavá. Převážně jsem cítila negativní podtón, o idylickém životě se u hrdinů této knihy mluvit vážně nedá. Ale čí život je jen procházka růžovým sadem? Za mě jen 2*, protože toho mr**ní bylo vážně moc.
Mě osobně se kniha líbila, příjemné čtení. Těšila jsem se na to, jak dopadnou osudy hrdinů. Děj se krásně rozvíjel, žádné "okecávačky" - člověk prostě jenom četl, aby zjistil, jak to všechno dopadne.
Zdejší postavy mě chvílemi nesmírně rozčilovaly, což mě jenom utvrzuje v tom, jak autentické postavy dokáže Patrik Hartl napsat. Příběhy v této knize už mi přišly poměrně uvěřitelné, nic přehnaného jako v jeho knize Okamžiky štěstí (až na jednu dvě výjimky). Uvěřitelné, ale ne nezajímavé. Knížky Patrika Hartla pro mě v sobě sice nemají "nic navíc", nijak hluboko mě neoslovují, ani mi nic nedají - snad jen určitý náhled do životů (myslí, duší?) lidí, kteří jsou jiní než já. A to nakonec vlastně není vůbec málo. A nevím proč, ale rozčilují mě ty detailní popisy např. hudby, kterou postavy někde poslouchají. V jiných dílech mi to pomáhá navodit určitou atmosféru nebo náladu, tady mě to nevím proč dráždí :)
Zpočátku se mi kniha nelíbila, ale jak jsem se začítala víc a víc a poznávala jednotlivé osudy, tak jsem si knížku oblíbila. Některé věci mi přišly hodně reálné a možná i poučné, jiné doufám byly nepravděpodobné. Mám ráda knížky, které obsáhnou velkou část života hlavních hrdinů.
Přiznám se, že v duchu jsem srovnávala s Radkou Třeštíkovou, jejíž práce mě nedávno vůbec neokouzlila. Hartl z tohoto souboje vyšel vítězně. Přes spletité komplikované vztahy jednotlivých postav je výsledný efekt na jedničku. Knížka se mi moc líbila, jak já říkám, četla se sama. Byla to má první od tohoto autora a určitě ne poslední.
V jednoduchosti je krása.. .. Knihu řadím mezi návykové čtení. Oceňuji, že občas nebylo vůbec poznat, že to psal muž, ale jinak tam je prostě mužská stopa znát…. Nic jsem od té knihy neočekávala a nakonec mi toho dala tolik, od smíchu, přes úvahy o vztazích, rodině, našem minulém režimu, že ji můžu jen doporučit.
První polovinu jsem se dost často smála, druhou méně, ale ne autorovou chybou, prostě ty příběhy vyprávěné v čím dál bližší době naší současnosti byly pro mě logicky emočně bližší, a tak mi bylo spíš smutno. Tím spíš oceňuji, že vlastně i na ty aktuální "průšvihy", problémy, těžkosti, se dá nahlížet s humorem. Z momentů, kdy jsem se nejvíc smála si pamatuji především příběh dalších životních strastí rodinného psa:)) Autor má skvělý smysl pro humor, nejen ve smyslu že "má aspoň na jeden život pokoj", protože jako žížala byl hermafrodit.
Knížka se mi líbila, jednak proto, že mě životy jednotlivých protagonistů rychle vtáhly do děje - smála jsem se, zamýšlela, byla i smutná, ale rozhodně jsem si knížku užívala a dále proto, že mi děj přišel reálný, nic vynuceného. Nejvíc se mi líbil příběh Táni a Adély.
Štítky knihy
nevěra Praha láska humor erotika česká literatura rodinné vztahy milostné vztahy sousedské vztahy humoristické rományAutorovy další knížky
| 2016 |  Okamžiky štěstí |
| 2014 |  Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |
Tak mě prostě Hartl baví. Čte se to samo, člověk si u toho odpočne, zasměje se, občas se i nad něčím vážnějším zamyslí... Ideální oddychovka.