Malý pražský erotikon
Patrik Hartl
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/227249/bmid_maly-prazsky-erotikon-227249.jpg
4
5239
5239
Malý pražský erotikon je druhým románem režiséra a autora úspěšných divadelních komedií Patrika Hartla, jehož literární prvotina PRVOK, ŠAMPÓN, TEČKA a KAREL se těší velkému zájmu čtenářů. Tento nový román je díky autorovu nekonformnímu nadhledu a smyslu pro humor určený i těm, kteří bývají ke knížkám o lásce zpravidla nedůvěřiví. Na Babě stojí nad strání s výhledem na Prahu dvě sousedící řadovky, ve kterých bydlí rodiny, jejichž členové prožívají pod povrchem zdánlivě všedních dní nečekaně osudové milostné příběhy. Honza cítí pokušení, ale protože si nechce komplikovat život, snaží se mu odolat. Marta, přestože je vdaná, občas neodolá, a Zbyněk se ani odolávat nepokouší. Táňa miluje tajně, Petra má zábrany, Tomáš je až příliš velký romantik, Cyril trochu zvrhlík a Adéla se miluje častěji než všichni předchozí dohromady, aby se necítila sama. Malý pražský erotikon je zábavným obrazem jejich intimního života, který líčí jejich touhy, okamžiky radosti i katastrofy od předškolního věku až po věk důchodový.... celý text
Přidat komentář
Nedočteno, tento žánr není absolutně pro mě. Jednoduché, až to nešlo vydržet!!
Pan Patrik Hartl má na svědomí to, že jsem během tří dnů doma nehnula malíčkem, neudělala jsem lautr nic a kromě toho, že jsem si občas odskočila do práce, jsem jen četla a četla. Skvělá knížka.
Neurazi ani nenadchne. Prijemne cteni na dovolenou, nebo proprseny vikend. Ale ze bych se ke knize musela vracet znovu, to se rict neda.
Knížka se mi četla stejně dobře jako Prvok, celý příběh klidně muže být reálný a je hodně zajímavé sledovat celé generace v průběhu jejich životů, jak se mění, přizpůsobují nebo naopak touží po změně. Patrik Hartl je čtivý, zábavný, ale i nějakou tu myšlenku k zamyšlení přinese a to mi přijde fajn a důležité. Určitě se nenechejte odradit tloušťkou knihy, čte se sama a rychle, paperback je v tomto případě značka ideál.
No je to teda lepší než to druhé, co jsem četl (prvok a něco nebo co), ale pořád z toho na míle čiší pokleslost, telenovelovitost, mýdlováoperovitost, hárlekýnovost atd. Akorát se to víc piplá v hnusných stránkách lidských bytostí (je to samá nevěra, samý zakomplexovaný ubožák atd.). Nevím, co má autor za problém - ale mě nebavilo ho s ním sdílet.
Nechápu, jak někdo může srovnávat Hartla a Třeštíkovou. Nechápu, jak někdo může napsat, že Hartl píše oddechové čtení a už vůbec nechápu, jak někdo může říct, že je to kniha jen o tom, kdo s kým. Já v ní našla hloubku a spoustu životních pravd. Našla jsem v ní přesný obraz společnosti, která dnes opravdu takhle funguje. Pro lidi nemají hodnotu vztahy, ale prachy, nebo kde si s kým zašuk*t. Příběh dobře zobrazuje, že to nejsou jen chlapi, kteří o šuk*ní uvažují. Muži jsou v tomhle primitivnější, a ženský konstruktivní a vypočítavé. Mám v hlavě spoustu otázek a chtěla bych vědět, jestli některá z těch postav opravdu existovala. Je tam některá postava vyobrazena na základě skutečné, a nebo je to jen smyšlené. Další otázky jsou vážnější. Má život smysl? A když, tak jaký? Protože, ať jsme bohatí nebo chudí, ať milujeme celý život, nebo podvádíme, ať lžeme nebo jsme upřímní, co na tom záleží? Je jedno jestli jsme chirurgem, filmovou hvězdou, modelkou nebo obyčejnou účetní. Všichni máme životy, které se skládají z lásky, zklamání, bolesti, ztrát, vášně a potěšení…a v závěru se dobereme stejného konce. Kniha ve mně svým příběhem rozpoutala bouři emocí, jako málokterá a nemohu jinak, než dát za pět hvězd z deseti, DOPORUČIT a ještě si knihu koupit, protože věřím, že až ji budu číst podruhé, najdu v ní ještě mnohem víc, než při prvním čtení.
Nic jsem neočekávala o to víc jsem byla příběhem okouzlena. Nechala jsem se unášet životy protagonistů a cítila se jako jedna z nich.
Ve chvíli, kdy jsem četla o tom, jak se Fido reinkarnoval do žížaly, jsem si říkala, to už je fakt moc. .. Kniha neurazí, nenadchne..
Pripadalo mi zabavne, prokousavat se pribehem z ruznych uhlu a lepit si z nich zivot. Kniha lapi a dovoluje vam upustit od ni az po docteni posledni stranky. Vsechny postavy pusobi realne, az obycejne, ale jako celek vedou propleteny, komplikovany zivot. Nicmene po docteni poslednich stran ve mne zustal neodbytny pocit neverohodnosti. Tak trochu z toho: "to by nektera zenska vazne dala?!?" a tak trochu z toho: "Jsou i nasi pratele, kolegove, sousedi tak sexualne nevybiti a bez zabran?"
Já nevím, ale Prvok a spol. byl rozhodně lepší. Tady bylo sice zajímavé sledovat příběhy postav po celý život, ale knížka už mi nesedla jako ta první. Navíc mi děj přišel trochu moc překombinovaný a působil na mě až moc vymyšleně.
Někde jsem četla, že se v této knize prý každý najde...mně to trvalo poměrně dlouho, ale nakonec přeci jen přišla "situace z mého života". Z počátku jsem byla při čtení rozpačitá, nebyla jsem si jistá, jestli je to kniha pro mě, ale postupně jsem se do ní ponořila a začala osudy hrdinů docela hltat, až jsem z toho sama byla překvapená. A nejlepší kapitola jednoznačně ta s názvem Z ptačí perspektivy :-)
*čtenářská výzva 2017: Kniha, jejíž děj se odehrává v Praze
Po delší době knížka, od které jsem se nemohla odtrhnout a četla jsem ji jedním dechem. Nevím pořádně proč, ale knížka je velmi čtivá. První knížka od Patrika Hartla, kterou jsem četla, a určitě se chystám na další :)
To byla sranda!!! Naprosto úžasné, čtivé!!! Tuhle knihu musím mít v knihovně doma!!!
I druhý Hartlův román se nese ve stejném stylu jako Prvok a spol. - lehkou rukou psaný a ve své čtivost těžko odložitelný příběh osudů dvou rodin, které se v 70. letech nastěhovali na (nádhernou) pražskou Babu. Eskapády všech zúčastněných jsou místy vtipné, místy až na slzy, ale stejně jako s prvotinou mám pocit, že za čas už z knihy zbude jen dojem a i ten, stejně jako fotografie z oněch sedmdesátých let (hodně rychle) vybledne...
Navíc ve mně znovu vyvolal dojem, že všichni chlapi přistupují k ženám a vztahům k nim s primitivním, machistickým despektem - sex je utilitární, zamilovat se můžete lusknutím prstů a o charakter člověk nezakopne (ne, "romantik" Tomáš to nezachrání). A ženy? Ty mají Hartlův obdiv jen tehdy, když jsou dostatečně mužské a silné - jako pragmatická, drsná Adéla, která životem proplouvá s mužskou neochvějnou logikou "čo boľo, boľo", šu*ká jak chlap (nebo alespoň tak, jak by asi chlapi šu*at chtěli) a všechno po sobě nechá stéct nebo vysportovaná Petra, která je taky v mnoha směrech víc chlap než ženská. Ženy jsou pak buď pokorné pohodářky, jež jsou schopné odpouštět anebo protivné hysterky. Nic mezi. Pár "náhod" z nebe seslaných je potřeba přejít a nešťourat se v nich, jinak vám to zbytečně znechutí čtení.
Nejvíc ze všeho mi nakonec román připomíná tenhle starý fór:
ZEMĚPIS ŽENY A MUŽE
Žena stará 18 až 21 let je jako Afrika nebo Austrálie.
Je napůl objevená, divoká, a přirozeně krásná i se svou džunglí v úrodných deltách.
Ve věku 21 až 30 let je žena jako Amerika nebo Japonsko.
Zcela odkrytá, velmi dobře vyvinutá a otevřená obchodu zejména s komoditami jako jsou peníze a auta.
Mezi 30. a 40. rokem je žena jako Indie nebo Španělsko.
Velmi žhavá, uvolněná a vědomá si své vlastní krásy.
Mezi roky 40 a 45 je žena jako Francie nebo Argentina.
Válkami snad byla napůl zničena, ale pořád ještě může poskytnout vřelá a žádoucí místa k návštěvě.
Žena stará 45 až 50 let je jako Jugoslávie nebo Irák.
Prožila si své válečné útrapy a teď splácí minulé chyby. Masivní přestavba je bezpodmínečně nutná.
Ve věku mezi 50. a 60. rokem připomíná žena Kanadu nebo Rusko.
Velmi rozlehlá, tichá a s nekonečnými hranicemi. Přes to všechno její ledové klima nechává chladným každého muže.
Mezi šedesáti a sedmdesáti lety života je žena jako Anglie nebo Mongolsko.
Má slavnou minulost, ale žádné vyhlídky na podobnou budoucnost.
Po sedmdesátce už žena připomíná Albánii nebo Afghánistán.
Každý ví,kde leží, ale nikomu se tam nechce.
A generační vývoj muže? - Jak jednoduchý - muž starý 14 až 70 let je jako Kuba.
Pořád ovládaný jedním kokotem!
Nenáročná, milá oddychovka... to je vše, co se mi zpětně dere na mysl u této knihy :-)
Hartlovy knížky můžu a docela dobře se u nich bavím. Z této se mi líbila hlavně první polovina z období, které už asi spousta čtenářů nepamatuje. Docela realisticky vystihl, jaká byla tehdy doba, jak dokázala STB ničit lidské životy.
Ale jo. Ze všech knih Patrika Hartla mě tahle alespoň bavila. Líbilo se mi postupné prolínání ze 70. let až do současnosti.
Já dávám 5 hvězdiček, mě se kniha líbila a skvěle jsem se u ní bavila a odpočinula si. Byla prostě ze života a pokud už máte něco odžito, je to přesně oddechovka pro vás. Hned jsem si pořídila Okamžiky štěstí a uvažuji také o první autorově knize. Rozhodně ANO, tohle si pro dobrou náladu přečtěte.
Štítky knihy
nevěra Praha láska humor erotika česká literatura rodinné vztahy milostné vztahy sousedské vztahy humoristické rományAutorovy další knížky
| 2016 |  Okamžiky štěstí |
| 2014 |  Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |
Erotikon se mi velmi dobře četl, nemohu říct, že by tam byly nějaké nudné pasáže a překvapilo mě (mile), jak dlouhé životní etapy kniha sleduje. Jediné, co bych vytkla byla kapitola o reinkarnaci a konec knihy už byl trošku překombinovaný a ne úplně uvěřitelný. Ale přesto dávám plný počet bodů a chystám se přečíst i Prvoka, když je podle recenzí ještě lepší..