Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/371035/bmid_maly-princ-Q3V-371035.jpg
4
16818
16818
Není pohádka jako pohádka, není princ jako princ. Tenhle je skutečně jen jeden – Malý princ, jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury. S Malým princem se v africké poušti setkává opuštěný letec, autor této knížky. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti Malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, o odpovědnosti za ty, které máme rádi. A vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme: Malý princ pocházel z tak malinké planetky, že si to možná ani neumíme představit. Ale věděl, že je třeba chránit květinu, kterou vypěstoval, a že mu to přineslo větší radost než pijákovi plná láhev, podnikateli peníze a panovačnému králi nezměrná moc. Knížka vychází s původními ilustracemi autora a v novém moderním překladu Richarda Podaného.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , Albatros (CZ)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Za mě strašná kniha, nudná a ani pro dítě si myslím, že není úplně zábavná... pouze můj názor. Sto lidi, sto chutí ;)
Malého prince jsem si vybrala v rámci čtenářské výzvy. Sama bych se k němu nedostala. Zajímavá a na čtení nenáročná knížka, pouze 94 stran psaných velkými písmeny. Vhodná nejspíš pro děti, tedy pro mne už s větším věkovým odstupem. Určitě mohu doporučit, také bych ráda zhlédla film, který jsem v dětství neviděla.
Hodně dlouho jsem přemýšlela, zda sem vůbec něco napsat, ale já prostě musím. Nechci tady (jako těch 2226 komentářů přede mnou) opěvovat ani zatracovat příběh Malého prince – ten je prostě hezký, milý, s nápadem, alegorií i metaforami. Jedná se o kvalitní literaturu a určitě si nezaslouží kolonku odpad!
Vezmu to z jiné stránky:
Téměř každá literatura je do určité míry autorovým odrazem, a u Exupéryho to platí dvojnásob. Aspoň základní znalost autorova myšlení a života je tedy v tomto případě nezbytná, a bohužel často opomíjená. Exupéry byl pilot a nepochybně komplikovaný člověk s dost ideologickými (a občas i radikálními) názory na svět a hlavně na lidi, které jakoby miloval i nenáviděl zároveň. Většinu života strávil sám, v kokpitech letadel, vystaven tváří v tvář smrti (20. léta, tzn. neexistovaly radary, letci se orientovali podle map, hvězd, větru...), sám to ale takhle nikdy nevnímal (viz. Země lidí - „To, co dává smysl životu, dává ho i smrti“). Když přistál, dovídal se, kdo z jeho přátel už nikdy znovu nepřistane, a tak zase vzlétl.
Postupem času se propadal do stále větších depresí, ničilo ho myšlení a jednání lidí, proto psal, proto se z něj stával čím dál větší blázen (nebo génius?), proto létal. V jeho posledním díle, nedokončené Citadele, v podstatě položil základy nové víry, vymyslel nového Boha, byl přímo posedlý hledáním pravdy a hlavně se zoufale snažil změnit lidi. A v tomto stavu, a za 2. světové války (!), psal Malého prince. Mezi jeho ostatními, dost těžce uchopitelnými (leč přesto velice zajímavými) knihami, napsal jeden z nejmilejších příběhů všech dob. Pár měsíců po jeho vydání zemřel. Sám, v jeho milovaném letadle.
A tohle mě fascinuje i děsí zároveň. To musí být člověk takhle zničený životem aby mohl tu frustraci přenést do něčeho krásného? Pomalu si začínám myslet, že ano...a nepatřím zrovna k těm "šťastlivcům" (=většina společnosti), kteří přemýšlí možná tak nad tím, kolik dneska koupí rohlíků.
Není šťastného génia nebo umělce, v této společnosti určitě ne.
Knihy s hlubokým příběhem, která se může jevit jako pohádka pro děti, ale není tomu tak. K maturitě moc nedoporučuji, v každém písmenku je skrytá myšlenka.
Naprosto geniální a nádherná kniha. Moje sestřenice ji má opravdu ráda, tak jsem se ji rozhodla přečíst a pak jsem pochopila...
Šílenství ohledně Malého prince jsem nikdy nepochopila a bojím se, že ani nepochopím. Poprvé jsem v tom nenašla nic zajímavého. Podruhé jsem tušila, že tam nějaká hloubka bude, ale uchvácená jsem nebyla. Teď když jsem knihu četla už potřetí, tak jsem zkrátna seznala, že to není pro mě. Jistě, i já jsem pár hezkých pasáží našla, ale k srdci mi kniha nepřirostla.
Malá velká kniha.
Každý si v ní najde to svoje. Svět takový je. A nebo není.
Audiokniha - bylo to milé, ale tak nějak nemápu to "haló" kolem knihy. Četla jsem jí teď poprvé ve 40+ letech, tak možná jestli to není problém ... Mé 2,5 hvězdy hodnocení knihy určitě neublíží :o)
Malý princ od Antoine de Saint-Exupéry pro mě vždy byl něčím víc než jen pohádkou. Je to příběh, který v sobě nese tolik křehkosti a zároveň silné výzvy, jak se nenechat ztratit v „dospělém“ světě. Princova naivita a zvídavost mě stále nutí přemýšlet o tom, jak často zapomínáme na to, co je opravdu důležité, a místo toho se zahltíme povrchními věcmi. Autorův osud – jeho smrt při letecké misi – je v příběhu cítit jako tichý smutek a zároveň jako touha po svobodě a smyslu. Tento příběh mi připomíná, jak vzácné je mít schopnost vidět svět očima dítěte a že pravá moudrost se skrývá v jednoduchých věcech.
Co je důležité, je očím neviditelné.
Od začátku až do konce.
Je to milá, nadčasová klasika.
Pilot letadla Antoine ztroskotá v poušti a při opravě se mu zjeví malý chlapec, který po něm chce namalovat beránka. A tak začíná slavný příběh francouzského spisovatele o vyprávění chlapce, který žije na malé planetě a cestuje z jedné planety k druhé, kde potkává různé typy vládců planet, kteří se povahou a chováním podobají lidem na Zemi, ať je to třeba domýšlivec či král, který chce vládnout všem. Dle mého názoru, tuto knihu děti těžko pochopí, alespoň já tedy ve svém -náctiletém věku, knihu nechápal a extra mě nebavila. V pozdějším věku jsem se k ní vrátil a začal více o myšlenkách Malého prince přemýšlet. Nejde tuto knihu přečíst jak klasický příběh, ale spíše vnímat to co chce autor říct. A jako mnoho čtenářů, tak i mě se nejvíce líbila scéna s liškou, která pronese nezapomenutelnou větu, která mě provází životem …. „Stáváš se navždy odpovědným za to, cos k sobě připoutal.“
Nemůžu vůbec říct, že by byla kniha špatná, ale že bych si z ní “sedla na zadek nebo měla v plánu se k ní ještě někdy vrátit, tak to taky ne. Milý nadčasový příběh a věřím, že při hledání smyslu a směru života dokáže kniha i pomoci. Za mě ale lepší průměr.
(SPOILER)
Stydím se, že jsem ji celou přečetla až teď, ikdyž v knihovně ji mám několik let.
Tahle myšlenka mě dneska nějak oslovila víc než jiné ... kéž si ji často přimomínám :-)
To je věc kázně ... je třeba se přinutit a pravidelně vytrhávat baobaby, hned jak je rozeznáme od růží, kterým se moc podobají, když jsou ještě maličké. Je to práce hrozně nudná, ale naštěstí velice snadná.... Někdy to nevadí, když se práce odloží na později. Ale u baobabů je to vždycky katastrofa.
Štítky knihy
přátelství, kamarádství zfilmováno francouzská literatura rodina mezilidské vztahy dětský hrdina Malý princ duchovní rozvoj sci-fi klasická literaturaAutorovy další knížky
| 1962 |  Noční let |
| 1965 |  Země lidí |
| 1967 | Válečný pilot |
| 1976 | Moje planeta |
| 2009 | Malý princ (komiks) |
Malého prince jsem už dlouho měla v plánu, ale dostala jsem se k němu až teď, četla jsem v podobě e-knihy na střídačku s anglickou verzí. A moc se mi příběh líbil. Je mi jasné, že pro takové to správné vnímání skrytého poselství budu muset knížku přečíst ještě několikrát, ale moc ráda se k ní vrátím. Je to opravdu moc milý příběh.