Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Námětem Exupéryho krátkého, a přitom hlubokého textu je setkání s tajemnou postavou malého prince, který se znenadání zjeví letci havarovanému uprostřed pouště. Ušlechtilé „dítě“, které letci-vypravěči zprvu klade jakoby dětinské otázky, jež ho vyrušují od seriózních záležitostí, se brzy proměňuje v jeho průvodce po krajině citu a soucitu, zodpovědnosti a lásky. Exupéryho novela tak průzračným jazykem zachycuje úsilí o návrat k tomu nejpodstatnějšímu v našem životě. Není mnoho příběhů, které můžete slyšet vícekrát a pokaždé v nich najdete něco nového. Malý princ v podání Ladislava Mrkvičky a Daniely Kolářové k nim ale rozhodně patří.... celý text
Literatura světová Sci-fi Filozofie
Vydáno: 2019 , TympanumOriginální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Fantasy svět, ve kterém je pár zajímavých míst, ale rozhodně bych neřadil jako literaturu pro děti. Je to kniha k zamyšlení pro dospělé o dětském světě. Na mě však děj působil velmi smutně a v kombinaci jednoduše vyprávěného příběhu pro děti kontraproduktivně.
Krásná nadčasová knížka, kterou podle mne ale spíš ocení dospělí než děti. Alespoň mně ani mým dětem se v dětství nelíbila.
Nestárnoucí klasika pro čtenáře všech věkových kategorií. Malého prince jsem si zamilovala, už když mi ho v dětství předčítali prarodiče. Při každém čtení mě zasáhne tolik životní moudrosti a možnost vždy v příběhu najít něco nového..
Knihu jsem si přečetla poprvé až dnes. Dítě ve mě je nadšené, že si ten dospělák ve mě pár věcí uvědomil. Moudra na které nachvilku zapomněl. Určitě jsem ji nečetla naposledy. :)
Mám pocit, že i když tuto knihu přečtu tisíckrát, vždycky v ní najdu nějaké to moudro, výrok nebo prohlášení. Nadčasová kniha.
Přečetla jsem už podruhé (a zřejmě naposled) a stejně jako po prvním přečtení se mi kniha nelíbila a vůbec mi nesedla. Zcela souhlasím s názory, že se jedná o jednu z nejpřeceňovanějších a nejnadhodnocenějších knih vůbec. Dle autora, jehož styl psaní této knihy připomíná nepříliš vydařenou slohovou práci na střední škole, jsou děti téměř dokonalé a skoro všichni dospělí idioti, kteří nic nechápou. Existuje mnoho krásných a skvěle napsaných knih s hlubšími úvahami a myšlenkami, za sebe doporučuji "Pes Jejího Veličenstva a jeho mise" od Davida Michie.
Pokaždé najdu nějaký detail, kterého jsem si dříve nevšimla. Kniha, která vyzní úplně jinak když ji čtěte v 15 letech nebo v 35.
Další kniha z těch, která se dělí na dvě skupiny. Těm, co se líbí a těm, co se nelíbí.
Tato kniha nejde příliš hodnotit. Každý knihu vnímá trochu jinak. Nicméně patřím do skupiny, kterým se kniha velmi líbila.
Ta kniha si mne ochočila.
Vždy, když ji čtu, vnímám, jak je jiná, než jsem si ji pamatoval. Ve vzpomínkách je toho víc než v samotné knize - aha, ty vzpomínky jsou ten slon v "klobouku", jsou ten beránek v krabici. Ano, i já jsem byl dítětem a zbytky toho dítěte ve mně občas hovoří a naslouchají ...
Čekám, že ten malý princ jednou přiletí i za mnou ...
Nebudu originální. Jak uvádí jiní, je to klasika, která stojí za přečtení. Některé pasáže mě přivedly k různým zamyšlením. Připojuji se k těm, kteří píšou, že s postupujícím věkem se zvyšuje pozitivita jejich hodnocení této knihy :-). Vzpomínám na kapitolu z Malého prince v učebnici, jak jsme ji četli během školního vyučování, a jak jsem si říkal, že to je pěkná blbost. Pak přešlo více jak 15 let a přečetl jsem celou útlou knížku a můj názor se zcela změnil :-). 4,5 hvězdičky.
Četl jsem na střední a moc se mi to nelíbilo, četl jsem pak ještě jednou o dvacet let později a už se mi to moc líbilo. Určitě doporučuji k přečtení. Na druhou stranu mi to nepřijde tak zázračné, jak o tom dokážou někteří básnit.
Malý princ...
Tuhle knihu jsem poprvé četla když mi bylo asi osm a už v tu chvíli jsem si uvědomila že je v ní něco jedinečného. Něco co vás nutí přemýšlet nad tím jejich vztahem, nad životem prostě nad vším co vás napadne. Vždycky přemýšlím jak by to skončilo kdyby to mělo ještě pokračování, jenže pak si uvědomím že pokračování si už musí každý vymyslet své vlastní. Aby každý měl svůj příběh Malého prince.
(SPOILER)
Tuhle knihu prostě miluju, je úžasná. Už jsem ji četla tolikrát, že některé pasáže znám nazpaměť. Je to nádherná filosofická pohádka, kterou mohou číst děti i dospělí. Ačkoliv kniha vlastně končí smutně, je to napsáno tak citlivě, že to ve mně zanechává spíše pozitivní pocity. Autor v díle zapracoval několik velice hlubokých myšlenek a celkově je Malý princ prostě nadčasová kniha.
"Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné."
"A pro ten čas, který jsi té růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá."
"Lidé zapomněli na tuto pravdu, ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži."
Štítky knihy
zfilmováno francouzská literatura dětský hrdina Malý princ sci-fi klasická literatura
Autorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Vím, že tato kniha má hodně svých obdivovatelů, avšak mě nikdy neoslovila. Nebyla pro mě zajímavá, spíš depresivní. Znovu už bych ji číst nechtěla.