Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/110915/bmid_maly-princ-oM1-110915.jpg
4
16650
16650
Exkluzivní vydání nejprodávanější knihy nakladatelství Albatros! Všem dobře známý příběh Malého prince tentokrát vychází jako velká obrazová kniha, která se bude líbit malým i velkým fanouškům. Po jejím otevření na čtenáře "vyskočí" rozevírací obrázky! V této podobě se nesmrtelný příběh stává dárkem pro všechny, kdo malého prince milují, byť už v jejich knihovničce své místo má.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2010 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Krátké, milé, a je tam dost vět k zamyšlení, díky čemuž se dá tahle kniha číst jako pohádka pro děti i jako příběh na zamyšlenou pro dospělé. Jen je to celé takové posmutnělé až depresivní , což nemusí každému sednout. Objektivně vzato je ale tahle kniha příšerně nadhodnocená.
Četla jsem ji poprvé asi ve třetí třídě a tenkrát to pro mě byla pohádka pro děti. Potom v prváku na střední, ale učitelka řekla, že jsem na to ještě mladá.. A potom ve třeťáku.. Pokaždé, když jsem knihu četla, tak jsem si z ní odnesla něco jiného..
Mnohí mi túto knihu odporúčali, z každej strany som na ňu počul chválu a "prečítaj si Malého princa".
Prvýkrát som ju videl ešte ako decko u kamaráta v izbe, trvalo roky, kým som sa ju konečne rozhodol prečítať...a o nič som neprišiel.
Nikdy nepochopím fascináciu mnohých ľudí touto knihou (ale to ani sériou Fifty Shades). Mám rád kvalitnú literatúru a dám na dobrý knižný tip, toto ma však ubíjalo. Ak si budem chcieť pohladiť ubolenú dušičku, prečítam si básničky od Honzu Volfa. Ak sa budem chcieť pokochať krásou života a hľadať zmysel, vypadnem do hôr.
Táto kniha na mňa aj napriek veľkému menu autora pôsobila neskutočne naivne. Holt budem z tých, ktorí pri nej nenaskočia na hype train. Jeden z dôvodov, prečo je tak obľúbená je podľa mňa aj ten, že si človek povie "aha, to je známe, to je Malý princ" a už podvedome očakáva aká bude kniha úžasná. Pre mňa je to však niečo, čo by som síce kľudne prečítal deťom na dobrú noc no rozhodne netvrdil, že mi to zmenilo život.
Překvapilo mě, jak je kniha krátká, nicméně obsahuje opravdu řadu zajímavých myšlenek. Není třeba ji číst pouze v dětském věku, či pouze dětem.
Nedávno som si dával opáčko, a som spokojný. Jediné, čo môžem vytknúť je princ, miestami mi prišiel až otravný.
Krásná knížka s hlubokým významem. Je v ní spoustu pravdy. Můj mladší bratr také četl a když o ní ve škole přednášel, učitelka poznamenala ,,To je hezká pohádka viď". Bratr se na ni s úsměvem podíval a řekl ,,Paní učitelko, to není pohádka, to je životní moudro". :)
Nebudu tu psát takovéto "kniha, kterou pochopíte ž když.." nebo "jako malou mě to vůbec nebavilo, ale teď....".... to vše znovu a znovu. "Nic to pak o knize neřekne, což je u recenze docelá taková podstatná věc." – ale.. tady netřeba slov, jsou zbytečná :,)
Myslím že příběh Malého prince je nezapomenutelný, může ho číst každý v jakémkoli věku a přesto mu kniha předá svá tajemství. Má nejoblíbenější část příběhu je asi seznámení a loučení s Liškou.
„Sbohem,“ řekla liška. „Teď ti dám na cestu své tajemství. Je docela prostinké: Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, to oči nevidí.“
Krásná kniha. Každou chvíli vás nutí k zamyšlení a po každém přečtení v ní objevíte něco nového, co vám unikalo. Kéž by podobných knih bylo více.
Jsem moc ráda, že jsem knihu nečetla třeba už na prvním stupni základky, protože si myslím, že by mě to nebavilo a stejně bych si z toho nic neodnesla. Kniha se tváří jako dětská, ale podle mě není.
Je to pěkný příběh. Milý.
Malý princ působí jako něžný, křehký a roztomilý chlapec. A já si bez velkého popisu konečně dokážu představit hlavního hrdinu...
Ale... Asi jsem tuto knihu úplně nepochopila nebo jí jen nedávám takovou váhu... nebo mi prostě jen nedala nic nového. Jsou tam zajímavé myšlenky, ale to jsou i v jiných knihách. Čím je tato tak jiná? Zvláštní? Jak Vám změnila život?
Mně nijak..
Pro mě se bohužel nestane ničím extra ani životní biblí jako pro mnohé...
Kdoví, třeba časem, ale myslím, že ne. Nemohu doporučit, zda číst nebo ne. Každý tuto knihu vnímá jinak.
Malý (velký) princ mou duši něžně pohladil, mou mysl potměšile poškádlil a řadou laskavých moudrostí obohatil. Nádhernými a prostými dialogy, bez jakýchkoli virtuálních vysvětlivek pod čarou (ne každý dílko tedy možná patřičně docení), připomíná Malý princ niternou podstatu a význam lásky a přátelství a také které hodnoty jsou v našem životě vlastně důležité. Stejně tak nám připomíná naši pýchu, zaslepenost, přehnanou sebekontrolu (je přeci důležité, jak vypadám navenek a co si o mě druzí myslí), ztrátu imaginace, která nás zpravidla postihuje, když dospějeme, stejně jako omezený pohled na svět prizmatem naší profese. Jak snadné je přitom, zdá se, rozeznat dobro a zlo, a jak snadné je získat přátele. A milovat. Kdo chce a kdo hledá a nebojí se, najde. Mimochodem, já se bojím (zcela nelogicky) pavouků, nesnáším (obtížný) hmyz, ale had, to je živočich, který mě vždy nepochopitelným způsobem lákal. A právě hada si Exupéry vybral coby nositele první i poslední metafory tohoto nádherného příběhu. Smrtící pro tělo, ale osvobozující pro duši. Snad to bylo "jenom" tou válečnou dobou, že Malý princ, ten dobrý a milující človíček, musel pocházet z jiné planety, neb na naší planetě už pro dobrotu a lásku nebylo místo. Kdyby se zrodil dnes, možná už by nemusel putovat mezi hvězdami. Možná.
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal."
Každá kniha má svůj čas, kdy se má dostat ke čtenáři.
Princátko se ke mně dostalo až v mé dospělosti. Četla jsem z něj svým ratolestem před spaním, neb jsem si umínila, že je i sebe musím seznámit s příběhy, které mi byly v dětství odepřeny. (Prostě nebyly k mání.)
Bohužel, nemohu říct, že by se knížka stala naším oblíbencem. Byly děti moc malé a já moc stará? Ony se bály těch zlých lidí a mne iritoval ten přesmutný způsob vyprávění.
Věřte nebo ne, s přibývajícími léty s Malým princem soucítím víc a víc a snad mu začínám i rozumět. I tomu smutku a snad i tomu, z čeho plyne.
Zatím na mne Princ a jeho Květina čekají v knihovně na polici s několika dalšími knihami, kterým říkám zrající. Buď tam někdy uzrají ony pro mne, nebo já uzraji pro ně.
Knihu jsem poprvé četla, když mi bylo 8 let. Znovu jsem si ji přečetla až teď ve 20 letech. Dříve jsem si myslela, že je to pohádka pro děti, dokud jsem ji nezačala číst znovu. Jsou zde zastoupeny některé špatné lidské vlastnosti (byznysmen- chamtivost) a činnosti, které jsou špatné (pijan- neustále pije), jak se na věci dívají děti (Malý princ) a jak dospělí (letec). Kniha je vhodná pro všechny věkový kategorie. Rozhodně by si jí měl přečíst alespoň jednou za život každý člověk.
Kniha, která se čte v každém věku a s každým dalším rokem v ní člověk objevuje něco dalšího a hlubšího.
Jako dítě jsem tuto knihu nesnášela a přišla mi hrozně depresivní. Tento pocit ve mě zůstal až do nedávna, to jsem ji totiž četla svým dětem. Snažila jsem se to holkám rozmluvit,ale chtěly...A jaké bylo mé překvapení, kniha se mi líbila, hezky se četla a i mé sedmileté dcery byly nadšené...Samozřejmě, ten smutek v té knize stále je, ale jsou tam i jiné věci, které člověka přimějí k zamyšlení...
Autorovy další knížky
| 1962 |  Noční let |
| 1965 |  Země lidí |
| 1967 | Válečný pilot |
| 1976 | Moje planeta |
| 2009 | Malý princ (komiks) |
Krátká kniha plná zajímavých myšlenek. Je sice hezká, ale nechápu, jak z ní může být tolik lidí „odvařených“. Hodí se i jako četba dětem, příběh je milý a nutí člověka k zamyšlení.