Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
S Malým princem se v africké poušti setkává opuštěný letec, autor této knížky. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti Malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, o odpovědnosti za ty, které máme rádi. A vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme: Malý princ pocházel z tak malinké planetky, že si to možná ani neumíme představit...... celý text
Literatura světová Sci-fi
Vydáno: 2017 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Buďto miluješ, nebo nenávidíš. Patřím ke druhé skupině. Od mala mi říkali, ať si ji přečtu, až budu starší. Tak se k ní stále vracím a pořád dokola, nikdy mě to nechytne. Nevím, jestli to chápu a je to skutečně tak přihlouplé, nebo jsem knihu ještě pořád nepochopila. Pohádka, nebo banální moudra? Ať už je to cokoliv, autor i kniha je hrozně přeceňována.
Tuhle knihu jsem nikdy neviděla jako knihu pro děti. Myslím, že do ní člověk musí naopak dorůst. Svým dětem ji nenutím, ale pořád jim říkám: "To je jako v Malém princi..." :)
Povrchný svet "dospelých", láska, priateľstvo, život... Rozprávka, ktorú je nutné pochopiť. Na ZŠ som z toho nemal nič, až pri druhom, neskoršom, čítaní som začal odhaľovať myšlienky autora.
Trochu někdy zmatené, ale člověk si uvědomí, že jako dospělí někdy řešíme malichernosti a povrchnosti :)
Jsem asi jedna z mála, která z této knihy nebyla nikdy odvařená. Navíc se mi špatně četla. Nebo jsem špatně pochopila myšlení autora, nevím. Samozřejmě pro mnoho lidí naprosto neskutečná a mimořádná kniha, každý podle svého. Jsou dva tábory- buď miluješ nebo nenávidíš.
Četla jsem v dětství. Nebavil mě. Pak mě tím, jak ho všude adorujou, začal štvát (jemně řečeno). Oukej, dala jsem tomu šanci-přeci jen nechci kritizovat něco, co si už skoro nepamatuju. A nedopadlo to. Malej princip mě s prominutím s*re dál. Pomáhá si ho představovat jako aliena, ale jinak prostě tuhle filosofii nedávám.
Krásná kniha, kterou bych mohla číst pořád dokola. Myšlenky a citáty z ní jsou jednoznačně pravdivé a nezapomenutelné.
Puvabna knizecka plna dulezitych lidskych pravd. Mela by byt povinnou cetbou pro vsechny.
Krasny pribeh Maleho prince me dojima dodnes. "Co je dulezite, je ocim neviditelne, spravne vidime jen srdcem."
Na základní škole někdy na druhém stupni jsme měli tuhle knížku v povinné četbě do čtenářského deníku. Knížku jsem přečetla, ale vůbec se mi nelíbila. Myslím, že jsem jí v té době, v tom věku, nepochopila. Na střední škole, ve čtvrtém ročníku, jsem se k princi vrátila. Již to nebylo kvůli povinné četbě, jelikož jsem si ho k maturitě radši nevybrala. Ale říkala jsem si, že bych mu měla dát ještě šanci, zvlášť po té, co ho můj oblíbený učitel - češtinář, tolik chválil.
Přečetla jsem ho jedním dechem a pocity jsem z něj měla tentokrát úplně opačné. Něco uvnitř mě se hnulo, tolik to na mě zapůsobilo. Nedokážu přesně vyjádřit slovy, o co šlo. Bylo tam více věcí. Ale to hlavní, že chci koukat na svět trošku jinak, že nechci být nudný dospělý, který se zajímá jen o čísla a zapomíná na věci, které jsou opravdu důležité.
Knížku jsem přečetla později znovu a pak zas znovu a teď si ji půjdu asi znovu zas přečíst, protože je tam tolik skrytých mouder, že pokaždé, když ji čtu, odnesu si z ní něco dalšího.
Od dětství je Malý princ jedna z mých nej knížek. Ani nevím, kolikrát už jsem ji sama nebo se svými dětmi četla, ale vim, ze se k ní budu pořád ráda vracet.
Malého prince jsem přečetla podruhé. Myslela jsem, že ho pochopím, ale to se nestalo. Možná se mi to někdy v budoucnu povede.
Malého prince mi četla máma v dětství a moc jsem ho nechápala. Ilustrace hezké, nicméně knížka mi tehdy přišla dost zvláštní a vzdálená, popravdě řečeno, nebyla mi sympatická ani blízká, některé chvilky tajuplné a dumala jsem nad nimi, jiné až.., no, divné. Zajímalo by mě, pro jak staré děti je Malý princ určený. Chci se do něho podívat ještě teď v dospělosti, jestli ho uvidím jinýma očima a konečně ocením.
Tuto knihu buď milujete, nebo nesnášíte, popř. nechápete. Já spadám do skupiny číslo dva. Malého prince jsem četla v dětství, v dospívání a i teď. Hned napoprvé mě neoslovila a to samé platí stále. Za mě je to jedna z nejvíce přeceňovaných knih minulosti i současnosti.
Autorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Srdcovka!