Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38346/bmid_maly-princ-maly-princ-mCG-38346.jpg
4
16576
16576
Není pohádka jako pohádka, není princ jako princ. Tenhle je skutečně jen jeden – Malý princ Antoina de Saint-Exupéryho, jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury. Malý princ, kouzelná pohádková bytost, přichází na naši Zemi ze vzdálených vesmírných světů, aby se kdesi v africké poušti setkal s autorem našeho příběhu a zjevil mu tajemství své podivuhodné životní pouti. Ale zjeví mu vlastně daleko víc: tajemství čistého srdce, dobra a krásy. Je to opravdu líbezná knížka, která vám jistě bude tak milá a blízká, jako byla všem čtenářským generacím, a k níž se budete i později nejednou rádi vracet.... celý text
Literatura světová Sci-fi Filozofie
Vydáno: 1977 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Se synem se nám kniha moc líbila. Já jsem ji neznala a tak jsem ji četla společně s ním poprvé. Je velmi poetická, vtipná i zasnena a můj syn mi ji vždycky donesl, když ji chtěl číst. To u jiných dětských knih zatím nedělal, možná proto, že náš malý princ měl skutečně vtipný hlas. Že by to ovšem byla nejlepší dětská kniha všech dob, to si zase nemyslím.
Poetická kniha, která patří k nejčtenějším již řadu generací. Přesto jsem k ní zatím nenašla ten "pravý vztah". Třeba jednou...
Ani jako dítě, ani jako dospělou jsem tuto knížku nepobrala v tom smyslu, abych z ní byla unešená jako mnoho čtenářů.
Malý princ je útlá knížka s velkým poselstvím :-)
Zaujme děti, poučí dospělé :-) , pokud chtějí rozumět :-)
Ilustrace jsou krásné, stejně jako obsah :-)
DOPORUČUJI
Poprvé jsem se seznámila s Malým princem na ZŠ a zamilovala jsem se. Krásná knížka, taková studnice moudrosti :)
„Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“
Tak tahle kniha mě neskutečně chytla. Kdysi dávno mi máma z knížky předčítala, nesčetněkrát jsem viděla tu pohádku (kterou moc moc doporučuji - je to ta z roku 2015, kdyby někdo chtěl kouknout :), ale ke knize samotné jsem se dostala až teď. A musím říct, že nemám slov.
Jak v sobě může tak tenoučká knížečka skrývat tak velké poselství?
Asi nemá cenu zatajovat, že jsem si spoustu známých pasáží s rukou na srdci odříkávala zpaměti a taky jsem si pěkně poplakala.
Už teď můžu říct, že příběh Malého prince bude asi jedna z mých životních knih a k jeho příběhu se chci ještě mnohokrát vrátit :)
Poučný, miestami trochu zvláštny príbeh. Bežne je síce radený ako literatúra pre deti a mládež. Podľa mňa je však určený skôr dospelým.
Jedna z nejzajímavějších knih, které jsou. Pokaždé v ní najdu nové myšlenky. Kniha, které se dá číst stále dokola a dokola.
Neuvěřitelná kniha. Nádherná. Plná krásných myšlenek, moudrosti. Doporučuji všem.
Moje nejoblíbenější knížka ze všech. Má tolik myšlenek, citátů a moudra. Krásný příběh. Ani nevím kolikrát jsem ji už přečetla.️
Nejkrásnější a nejsmutnější kniha, kterou jsem dosud četla. Má v sobě mnoho hlubokých myšlenek podaných velice zajímavou formou. Je o samotě, smutku, přátelství, lásce, hledání, vzpomínkách, životech dospělých, bezbřehé fantazii dětí a především o tom co je a co není důležité. Jako dítě jsem ji nečetla, tak mohu hodnotit pouze očima dospěláka. Až seberu odvahu, zase se k ní vrátím. Už dnes však vím, že bez dojetí a slz se to neobejde.
Malý princ (Antoine de Saint-Exupéry)
Byl jednou jeden malý princ... Tento človíček bydlel na velmi malé planetě. A poznával ostatní planety obydlené zvláštními lidmi. Jednou se dostal na planetu Zemi a potkal našeho vypravěče, se kterým se spřátelil. A vzniklo jakési krásné pouto. Tato kniha je o lásce, přátelství a o tom, že každý je ve svém jádru dítětem.
Tuto knížku jsem si vybrala primárně proto, že ji máme v seznamu četby k maturitě. A jak se ukázalo, tak to byla správná volba.
Popravdě jsem Malého prince neměla jako dítě vůbec ráda. Nebylo to pro mě záživné a neviděla jsem v tom žádný hlubší smysl, který se v tomto příběhu nachází. Když jsem si ji však přečetla v dospělosti, tak se mi najednou začala opravdu líbit, a to díky myšlenkám, které v ní jsou zapsány. Další pozitivum je rozhodně styl psaní - příběh je srozumitelný a má spád. Dále oceňuji, že do příběhu jsou zakomponované obrázky, které celý zážitek oživují. Jediné, co mě osobně mrzí je, že je ta knížka příliš úzká a byla bych radši, kdyby se v ní nacházelo více děje. Myslím si, že by to dílo bylo mnohem zajímavější a možná bychom se dozvěděli nějaké další zajímavé myšlenky...
Celkově bych tento autorův počin označila za vydařený a kromě délky příběhu si nemohu na nic stěžovat. Zároveň se však nemohu zařadit mezi nadšence tohoto příběhu. Bohužel mě tato knížka nenadchla tolik, jako mnoho jiných lidí. Ale rozhodně jsem zastánce názoru, že se jedná o dílo, které je opravdu kvalitní a velice čtivé.
Knihu bych doporučila lidem, kteří se rádi ztrácejí ve svých myšlenkách, lidem, kteří mají rádi nevšední příběhy a také všem, kteří jsou už dospělí, neboť každý z nás je v jádru dítětem.
Obyčejně mě, když je něco zatíženo gloriolou takové chvály, jímají obavy. Malý princ je však jedna z těch vzácných výjimek, jež mé očekávání nejenže nezklamala, ale návdavkem jej, co panáka na chodníku, tam a zpátky hravě přeskákala; je těžké naservírovat čtenáři „banální“ klišé (zde konkrétně lásky, přátelství, ztráty obého, sobectví, smrti, návratu, oběti a možností změny) tak, aby nad ním neohrnul nos, Exupéry se s tím ale vypořádal naprosto odzbrojujícím způsobem; bezelstně a zranitelně. Jak s kazy se teprv seznamující dítě. Až je mi líto, že jsem si povídání o duši lapené deskami knihy vyplácal na, sice vymakaný, ale poněkud chladný kalkul Ecova Jména růže. Tomuhle skromnému poupěti by slušelo víc.
Marná sláva, „dospělí“ vždy potřebovali pohádku k jejíž autoritě by se, vidouc že její ujišťující stvrzení pravd a jiných potřebných lží zjihle sdílí celé širé okolí, nemuseli stydět přivinout. Tenhle hlad Antoine vyhmát, spřed z něj nit a z ní mezi samotkami lebek vypnul jemnou síť.
Malý princ je jedna z těch knížek, co patří do šuplíků v hotelech; neměl by jí vlastnit nikdo a všichni.
5 no, co taky jiného?
PS: Matně si vzpomínám, že se nám prince pokoušeli cpát ve školce (na vnucování byly naše citlivé čumáčky přímo alergické) a tehdy mě právem moc netankoval; krom hnusných, vybledlých ilustrací jsem vůbec nechápal, co za demence princ řeší; jako pardón ale zalévat nějakou pitomou kytku bylo to poslední, co mě zajímalo. Důležité byly hračky, ťapání v kalužích a ninja želvy!
A teď se na mě podívejte, o třicet let později tu, čumíc z okna do noci, málem bulím jak ta želva. Smrky smrk.
Autorovy další knížky
| 1962 |  Noční let |
| 1965 |  Země lidí |
| 1967 | Válečný pilot |
| 1976 | Moje planeta |
| 2009 | Malý princ (komiks) |
Knihu mám velmi ráda díky paní učitelce, která vedla literární klub, do něhož jsem chodila na základní škole. Velmi ráda jsem si jí připomněla znovu. Poselství, které knížka v sobě má je obrovské. To lze pochopit až, když máte dětství za sebou. Knížka má obrovskou moc - vrátí vás do něj. Citáty z knihy jsou nesmrtelné. Na konci jsem si i poplakala.