Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
https://www.databazeknih.cz/img/books/81_/81976/bmid_maly-princ-RJf-81976.jpg
4
16616
16616
S Malým princem se v africké poušti setkává opuštěný letec, autor této moderní pohádky. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti Malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, o odpovědnosti za ty, které máme rádi. A vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme: Malý princ pocházel z tak malinké planetky, že si to možná ani neumíme představit. Ale věděl, že je třeba chránit květinu, kterou vypěstoval, a že mu to přineslo větší radost než pijanovi plná láhev, byznysmenovi peníze a panovačnému králi nezměrná moc.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 1998 , J. Otto - Ottovo nakladatelstvíOriginální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Malý princ nebyl kniha pro mne jako malé dítě. Zda jiní malí berou, brali nebo budou mít příběh za něco víc než povídání kluka s liškou nebo růží to nevím. V každém případě se mi doteď nelíbily knihy s obvyklou grafikou a až Markéta Vydrová (díky jiné knize) mne k ní svým vydáním přivedla. Protože její ilustrace a „dospělý“ příběh je kombinace, kterou je škoda si nechat ujít. Proč?
Protože každý dospělý má snít, ale už má také své bolesti, každý dospělý si má přát, ale také už má seznam „nesplnitelné“, protože každý dospělý má věřit, ale také už není moc čemu a komu…. Každý dospělý se s touto knihou může „vrátit“ do dětství a zase být malý…. Spolu s princem:o))
Tak jsem se konečně dostala znovu k Malému princi. Četla jsem ji na základce a nic se nekonalo. Tak nudná kniha. Co jako? Proč si to přečíst. A o čem vlastně byla, vždyť nebyla o ničem. Žádný pořádný děj.
Zato dnes : jak jsem ji tak dlouho mohla ignorovat? Není to pohádka. Je to filozofické zamyšlení nad životem, nad přátelstvím, nad láskou, nad smrtí, nad tím, co je v životě důležité. Nečetla jsem ji naposledy. Je krátká a dokonalá.
Má sbírka se rozrostla o unikátní rukou psané vydání, které má nevídanou podobu.
Malý princ je nádherný příběh o dětství, lidství, hodnotách, přátelství, lásce, strachu a naději.
Učení lišky je krásné a poetické - prozrazuje Malému princi, jak vzniká blízkost, jak vnímáme jedinečnost druhého člověka pro nás a co pro nás může znamenat vytvořit si pouto k někomu blízkému.
"Chceš-li přítele... Musíš být hodně trpělivý... Sedneš si nejprve kousek ode mne... Já se budu na tebe po očku dívat, ale ty nebudeš nic říkat. Řeč je pramenem nedorozumění. Každý den si však budeš moci sednout trochu blíž."
"Správně vidíme jen srdcem."
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal."
Nepochybně jedna z nejkouzelnějších a nejkrásnějších knih, jakou jsem kdy četla ❤️
Malý princ nás učí, jak správně růst.
Moje úplně nejoblíbenější kniha od mládí. Vždycky se k ní jednou za čas vrátím!!! Prostě srdeční záležitost. Jednoznačně stojí za přečtení!!!
Subtilní, křehké, fantazijní i poučné vyprávění... Co oči nevidí, srdce cítí... Dalo by se o této krásné knížce napsat mnoho věcí. Tak snad jen, že nás ten malý človíček učí trpělivosti a pokoře a schopnosti rozeznávat věci pomíjivé od trvalých...Pro někoho nicneříkající banality, pro jiné hluboký zážitek. Přikláním se k té druhé skupině.
Rozhodně to není dětská knížka a jako povinná četba na základce s velkým otazníkem, ale jinak za 95%.
Četl jsem tuto knihu mnohokrát (naštěstí je poměrně útlá) a pokaždé ji vnímám jinak. Psychologický přesah je neoddiskutovatelný, což mnoho knih v dnešní době se snaží vytvořit uměle a vůbec se jim to nedaří.
Jako dítě jsem ji neměla ráda a vůbec jsem nechápala, o co jde. Vadila mi neustále omílaná vtěrka liška. V dospělosti jsem objevila Exupéryho Citadelu a pak dočetla vše, co u nás od něho vyšlo, i Malého prince. A četla jsem úplně jinou knihu! Dodnes ji nepovažuji za dětskou a mé děti na její čtení čekají. Pro mne patří s Citadelou ke knihám, které bych si vzala na pustý ostrov.
Výborná kniha. Četl jsem ji dvakrát, podruhé na mě, jako asi na většinu čtenářů, zapůsobila více.
Spousta zamyšlení nad moderní společností, její nesmyslností.
Rozhodně doporučuji.
Kniha, kterou musíte číst pomalu a číst mezi řády. Nutí k zamyšlení. Doporučuji přečíst opravdu každému.
K této kultovní knize jsem se pořádně dostala až teď v rámci ČV, byť mi "princ" kolikrát prošel rukama..Určitě donutí k zamyšlení a určitě to není na jedno rychlé přečtení, takže se k ní jistě někdy vrátím. Jiný než plný počet dát ani nemohu.
Rozhodně nedoporučuji číst, pokud máte smutnou až depresivní náladu.
Rozhodně se nejedná o knihu pro děti nebo možná pouze pro děti, protože ji nepochopí do hloubky.
Rozhodně by měli číst pouze vyrovnaní a šťastní jedinci, protože ty snad po přečtení tato kniha nezasáhne tolik.
Rozhodně plná myšlenek, které jsou však natolik smutné až depresivní, že je nelze strávit v jednom okamžiku, ale postupným rozmýšlením a přemýšlením.
Rozhodně doporučuji přečíst, pokud nemáte o čem přemýšlet.
Rozhodně nedoporučuji číst opakovaně v krátkém časovém horizontu, pokud nejste masichista.
Nejvíce přeceňovaná kniha co znám. Přinutila jsem se k ní jen díky čtenářské výzvy zde na Databázi. To, že je kniha pro čtenáře od 7 let je úplný omyl. Chápu, proč jsou někteří o Malém princi schopni vést hodinové rozhovory, jak rozebírají, "co tím chtěl básník říci", jak v knize hledají skryté pravdy a moudrosti. Já holt k těmto lidem nepatřím. Kniha se mi nelíbí a nelíbí se mi ten humbuk kolem. Jediné, za co dávám hvězdičku, je namluvení audioknihy panem Preissem.
Zajímavý příběh, ke kterému jsem se dostala až mnoho let po studiích. Ano, už je mi jasné, proč tuto knihu všichni tak rádi analyzují a hledají v ní všechno možné i nemožné. Ona k tomu prostě vybízí každým řádkem.
Tahle knížka je moje srdcovka. Pamatuji si, když jsem ji slyšela poprvé jako dítě, ještě na audiokazetě. A tenkrát se mi vůbec nelíbila. Přišla mi celá taková smutná a zvláštní. Později jsem ji četla až k maturitě a od té doby na ní nedám dopustit. A patří mezi to nejhezčí, co jsem kdy četla. Ta knížka je neskutečně jemná, milá, dojemná a s hlubokými myšlenkami. A i přes smutné vyznění na mě působí vlastně hrozně optimisticky a výdycky mi zvedne náladu. Když jsem ji četla letos přemýšlela jsem do jakého žánru ji vůbec zařadit a zjistila jsem, že vlastně vůbec netuším, protože je naprosto nezařaditelná a přesto nobo možná právě proto nádherná.
Autorovy další knížky
| 1962 |  Noční let |
| 1965 |  Země lidí |
| 1967 | Válečný pilot |
| 1976 | Moje planeta |
| 2009 | Malý princ (komiks) |
Kniha, kterou by si měl přečíst každý dospělý. Teprve až člověk vyroste, tak z této knihy pochopí, že svět očima dětí je mnohem bohatší, a důležité věci z pohledu dospělého se stávají malichernými.