Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
S Malým princem se v africké poušti setkává opuštěný letec, autor této moderní pohádky. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti Malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, o odpovědnosti za ty, které máme rádi. A vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme: Malý princ pocházel z tak malinké planetky, že si to možná ani neumíme představit. Ale věděl, že je třeba chránit květinu, kterou vypěstoval, a že mu to přineslo větší radost než pijanovi plná láhev, byznysmenovi peníze a panovačnému králi nezměrná moc.... celý text
Literatura světová Sci-fi
Vydáno: 1998 , J. Otto - Ottovo nakladatelstvíOriginální název:
Le Petit Prince, 1943
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi četla dobře, ale tak nějak jsem čekala větší zakončení/vysvětlení. Možná jsem to jen celé nepochopila.
V dětství jsme ji měli povinnou.Zustala nepochopena,nedoceněná v dětském myšlení a zapomenutá.A v dospělosti se k Princi vracim ve frázích, které mi přijdou na mysl v různých situacích,ani nemusím otevřít stránky.Ochočil si mě.Stal se mým přítelem,knihou nejmilejší,snad 20krat čtenou a pokaždé nově nalezenou.
Cokoliv zde napíšu, již bylo napsáno dříve, nic objevného v mém komentáři nehledejte. Přesto si dovolím krátkou poznámku. Zdánlivě jednoduchý příběh skrývá neuvěřitelnou hloubku. Naivita textu je v přímém kontrastu s komplexními otázkami o smyslu života, existence a hledání porozumění. Jednoduchý text s dětsky naivními a nevinnými ilustracemi vytváří dojemný skvost, který si bezesporu zaslouží své místo ve zlatém fondu světové literatury. Ještě teď slyším dětský hlásek jak říká „Prosím vás … nakresli mi ovečku“.
Knihu jsem četl jako malý, ale popravdě jsem jí vůbec nechápal a proto mi vždy přišla spíše taková divná.
Až dnes jsem se po letech rozhodl ji opět zkusit a musím říct, že jsem absolutně nadšený. Malého prince jsem přečetl celého naráz, jedním dechem.
Vykreslení absurdit a chyb společnosti nevinným dětským pohledem zkrátka nemá chybu. Mnohokrát jsem se přistihl že se jen souhlasně usmívám a bezvýhradně kývu.
Kniha je zábavná, hluboká a absolutně nadčasová. A na posledních stránkách se slzy zadržují jen velice těžko. Osobně jsem selhal :-)
Nádherné dílo, ukazující rozdíl mezi dětstvím a dospělostí. Jak vnímají věci děti a jak dospělí, jak se liší jejich tužby a starosti. Starosti o svoji růži, cestování po různých planetách, na nichž se Malý princ setkává s různými osobami - v tom všem jsou skryté hluboké myšlenky, nad kterými by se měl každý zamyslet.
Už dávno jsem si jí chtěl a měl přečíst. Toto malé dílo se stalo nesmrtelným dílem. Dílo plné zamyšlení, moudrosti, krásy i bolesti. Určitě jsem ji nečetl naposledy.
Klasické dielo ktoré by malo podla mojho názoru byt v knihovničke každého z nás....
Len je smutné že mnoho dospelých sa v tomto dielku skutočne nájde.
Srdcová záležitost, "pohádka" pro děti i dospělé. Když mám chvíli času, často po této knížce sáhnu a opět jí prolistuji. Nemyslím si, že příjde chvíle, kdy by mě omrzela.
Nesmrtelná klasika. Jedna z mých nej knížek. Poprvé jsem jí četla před 12 lety jako četbu do školy a od té doby jsem se k ní mnohokrát vrátila. Smutný příběh, který pobaví a pohladí na duši.
Malého Prince jsem chtěl přečíst už tak strašně dlouho, že o tom snad nejde ani psát. :) Spousta lidí o knize mluví, básní a opěvují ji až do nebe, že jsem si na ni musel udělat čas a přečíst si ji. :) Všiml jsem si, že tady v komentářích se to rozděluje na dva póly: jedni knihu milují, druzí nemusí a já se přidávám mezi fanoušky, mě kniha zaujala moc a věřím, že se k ní ještě někdy vrátím. Myšlenky, popisy, úvahy,… Za mě skvěle sepsáno, nevadilo by mi, kdyby kniha byla třeba o něco delší a popisnější. :)
Jediný problém – jestli se to dá tedy nazvat problémem – u mě spočívá v tom, že nějak nechápu, pro koho je kniha napsána. Pro děti to moc nevidím. Nevím, jak já bych na knihu jako dítě reagoval, ale pravděpodobně ji nepochopil, navíc mi pro děti připadá moc depresivní a těžká. A pro dospělé? Tam mi zas nesedí ta dětská naivita a postava Prince. Tohle je jediné, co jsem po přečtení nepochopil, ale hádám, že postava ztroskotaného pilota měla co dočinění s autorem, který se do něj vcítil. (Ale jen hádám, třeba to je úplně špatně.) Viděl jsem i animovaný film v kině a i ten mi připadal dost těžký a smutný. (Kniha samozřejmě lepší, ale film taky ušel :))
Pro mě je kniha dost nostalgická a v mnoha věcech pravdivá… Mě nejvíce zaujal popis té planety s pijanem. No a kdo zapomene na beránka? Je kouzelná a nenahraditelná a věřím, že za život by si ji měl přečíst každý. Jen je dobré ji přečíst v dobrý čas a chvíli. :)
Tuto knihu mám moc a moc rád. Čtu ji každý měsíc a nikdy mě neomrzí. Sice mě konec vždy rozesmutní, ale to nevadí, jiná kniha to u mě vždy napraví.
Nekonečný príbeh....príbeh, ktorý si môžete prečítať v každom veku a v každom storočí a vždy si tam nájdete niečo nové. Ja tú knihu mám stále radšej a radšej.
Štítky knihy
přátelství zfilmováno francouzská literatura rodina mezilidské vztahy dětský hrdina Malý princ duchovní rozvoj sci-fi klasická literaturaAutorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Poprvé jsem ji četla v sedmé třídě. Nepamatovala jsem si ani ň. Dnes to bylo podruhé a upřímně nevím, co si mám myslet. Ano, něco jsem asi pochopila, ale nevidím v tom nic světového.