Malý život
Hanya Yanagihara
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/345671/bmid_maly-zivot-Fha-345671.jpg
4
1021
1021
Když se čtyři spolužáci z vysoké školy v Massachusetts přestěhují do New Yorku, aby se pokusili prorazit, jsou bez peněz, ztracení a kupředu je pohání jen jejich přátelství a ctižádost. Je tu laskavý Willem, začínající herec; bystrý, občas krutý malíř DžejBí, který se chce prosadit ve světě umění; utrápený architekt Malcolm, nešťastný ve špičkové firmě; a rezervovaný, geniální, tajemný právník Jude, kolem něhož se jejich životy otáčejí… Malý život je příběh o sexuální orientaci, zneužívání a sebepoškozování, o lásce a obětavosti, krutosti a neschopnosti bojovat s osudem.... celý text
Přidat komentář
OK, vážne super kniha. Na jednej strane veľmi dobrá analýza mysle traumatizovaného človeka, dosť krutá na to, aby sme pochopili, že keď má niekto takto brutálne rozosraté a zničené detstvo, tak sa z toho bohužiaľ nevyhrabe nikdy. Na druhej strane sa tu zápletkuje skoro ako v mainstreamovej literatúre, čo mi chvíľami prekážalo. Najdesivejšie zistenie je to, že si čitateľ uvedomí, že za každým rohom sa može skrývať nejaký príšerný pedofil... A že svet nie je len miesto pohody a lásky, ale aj fakt otrasnej krutosti - a to som toho už prečítal dosť, ale tuná tá krutosť chvíľami prekračovala hranicu únosnosti.
Náročné, depresivní, přiliš dlouhé. Ale zároveň bravurně napsané, myšlenky, situace, měla jsem pocit, že to vše vidím realisticky před sebou.
Neuvěřitelná kniha, šokující, celou dobu jsem byla v napětí, chtělo se mi pořád brečet.
Autorka má neuvěřitelný talent popisovat jeden moment deseti různými způsoby. Otázkou je, zda to není knize spíše na škodu. Trochu promazat popisné pasáže o lidech, kteří se v knize už nikdy nevyskytnou, posunovat děj rychleji kupředu a vznikne dokonalá kniha, která vás donutí se zamyslet nad celým vaším dosavadním jednáním.
boli to galeje. šesťstostranové. príklad toho, ako to dopadne v krajine, ktorá sa ide zblázniť z politickej korektnosti a na to, čo sa dá povedať jednou vetou, potrebuje tonu papiera a milión slov. určite nebudem hľadať ďalšiu knihu autorky.
Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. O knize už tady toho bylo napsáno hodně. Určitě stojí za přečtení, některé pasáže mne hodně zaujaly. Přestože ale miluju tlusté knihy, tady toho bylo na mne už místy moc. Souhlasím s komentářem Niky, že se to tam homosexuály a pedofily jen hemžilo a přátelsví čtyř hlavních hrdinů bylo hodně idealizované. Prostě u téhle knihy bych preferovala méně stránek, některé opisy byly příliš detailní a pro mne nezajímavé.
Je to velmi emotivní a silná kniha. Rozhodně se nedá přečíst jedním dechem. Rozhodně to není tak, že byste se nemohli odtrhnout. Chvílemi máte pocit, že jí snad nikdy nedočtete, protože už dál prostě nemůžete. Musíte si tedy aspoň odpočinout a trošku se srovnat s tím vším, co jste se o Judovi dozvěděli. Nebudete tomu chtít věřit, bude vám špatně a pravděpodobně budete i plakat. Několikrát. A ne málo. Budete vědět, že je to smyšlený příběh, ale přesto tomu všemu uvěříte tak, jako byste byli součástí toho všeho. Jako by se to dotýkalo vás samotných. Protože vy víte, že ač za sebou nemáte to, co si prožil Jude, týká se vás to jistým způsobem taky..
Milovaný Jude, už navždy budeš v mém srdci.
Knihu Malý život jsem si chtěla přečíst už jenom proto, jaké kolem sebe vyvolala emoce. I já mohu potvrdit, že mě dočtení každé stránky nutilo otočit na další a pokračovat. Příběh je to velice chytlavý a smutný, naštěstí natolik nerealistický, že mi nedělalo potíže knihu brát jako dobré literární dílo, nikoliv jako realitu samotnou. K obsahu knihy mám několik výhrad, především vyobrazení tématu homosexuality téměř jako většinové sexuální orientace, nad kterou se v knize nikdo nepozastavuje. Homosexualita je v knize přijímána s naprostou samozřejmostí a bez nejmenšího údivu. Dále na mě až příliš přehnaně působilo sexuální zneužívání Juda v jeho dětství, a to hned několika na sobě nezávislými osobami, jakoby byl v dětství obklopován pouze pedofilními lidmi.
Také přátelství čtyř kamarádů, které je založeno na velice silném vztahu plném emocí, je značně idealizováno a rovněž působí přinejmenším nerealisticky.
V knize je tedy několik velice silných a barvitě vykreslených témat, která emoce určitě vyvolávají a pochybuji, že kniha někoho, kdo ji přečte od začátku až do konce, zanechá bez emocí a dlouhého přemýšlení nad jejím dějem. Na druhou stranu se opravdu jedná o fiktivní příběh a za sebe oceňuji především literární hodnoty knihy, vypravěčský styl, který autorka zvolila, propracovanou psychologickou analýzu postav a jejich vývoj napříč několika desetiletími. I zakončení celého příběhu, ač smutné, je velmi dobře zpracované.
Neskutečně silný příběh. Úžasný! Jsem vděčná, že se mi dostal do ruky a stal se malou součástí mého života.
Kniha o přátelství, které je tolik důležité, o síle i slabosti lidské vůle, o lásce, ztrátách i znovushledání. Kniha o životě.
Malý život - naprosto trefný název - když knihu čtete, opravdu v ruce držíte malý život, který na každé stránce, s každým písmenem, slovem, každou větou dýchá. Malý život, který vdechne život celé vaší knihovně.
Je to příběh, jehož fakt, že je pouhou fikcí, úplně vypustíte z hlavy. Je na to až moc reálný, až moc opravdový, až moc se vám zaryje pod kůži, stane se součástí vás.
Jude, ale i postavy, které okolo něj žijí a snaží se jeho život natočit tím správným směrem, vám naprosto přirostou k srdci. Nad Judovými příběhy budete zaklapávat knihu a odmítat pokračovat dál.
Malý život se stane součástí vašeho života - změní způsob, jakým pozorujete vše kolem sebe, změní váš způsob myšlení.
Alespoň mně změnil.
Malý život. Přečteno už před pár týdny. Ale potřebovala jsem si to v hlavě srovnat. Napíšu to zcela otevřeně s vědomím, že si velké procento z vás bude klepat na hlavu a myslet si, že jsem divná. Tohle čtení bolí. A bolí hlavně ty, kteří mají problém se sebepřijetím a sebeláskou. A to jsem bohužel i já. Ne, nikdo mě nikdy nezneužíval jako hlavniho hrdinu téhle knihy. Ale fyzické násilí není to jediné, co vás dokáže rozbít. Často k tomu stačí jen slova. Bohužel. Někdy nevinná, někdy mířená přímo. Tahle knížka je o nás lidech a o tom, jak rozbíjíme ostatní. Už to nikdy nechci znovu číst. Protože se bojím, bojím se znova číst čeho všeho jsme schopní. Zda se vám, že vás chci od Malého života odradit? To nechci. Jen počítejte s tím, že vám jeho čtení připomene věci, které si připomínat nechcete a ještě vám je napíše na zrcadlo, do kterého se každý den díváte.
Silné, emotivní, nešťastné a jakkoliv kruté a syrové příběhy čtu ze všeho nejradši a často. Byla jsem tedy připravená na vše, ale přesto: během čtení Malého života jsem si musela dělat přestávky na rozdýchání a dočítám ubrečená, s intenzivním pocitem (až fyzické) bezmoci a smutku. Nezapomenutelná a naléhavá knížka, kterou ale už podruhé neotevřu, jak už tu někdo psal, nikomu nedoporučím... a pokud podle ní vznikne film, rozhodně se na něj nepodívám.
Po prvních pár stránkách jem si řekla co jsem to zase koupila za kravinu, ale po dalších desítkách stran jsem byla ráda,že se kniha ke mně dostala. Ne jednou mi ukapla slzička nad osudy Juda. Určitě doporučuji si ji přečíst až do konce a nenechat se odradit začátkem.
Musím říct, že když jsem knihu vzala do rukou, říkala jsem si, páni ta je ale těžká (přes 600stran). Až později jsem poznala, že je kniha těžká i pro srdce a duši. Velmi emocionálně mě příběh zasáhl a ještě dlouho jsem o něm přemýšlela. Často jsem musela přestat číst, zadržet slzy, dýchat... Autorka bravurně popsala všechny postavy, jejich životy, zkušenosti, zážitky i myšlenky, že mi doslova přišlo, jakoby se jednalo o její vlastní přátele. Měla bych jen jedinou výtku. Hlavní postava vyrůstala v mužském prostředí, byla zneužívána muži a právě proto byla automaticky pokládána za homosexuála. Moje zkušenost je jiná. O tomhle člověk nerozhoduje, není k tomu vychován nebo usměrňován životem, s tím se člověk narodí.
Pozor, tento komentár bude asi úplne iný ako všetky predošlé :)
Pre mňa to bolo naozaj ťažké čítanie... Áno, ťažké témou (o ktorej sa dozvedáme naozaj asi do stredu knihy len okrajovo), ale hlavne ťažké tým, že som sa síce strácala, ale od prvého momentu som mala pocit, že toto nebude pre mňa. Strašne som sa na túto knihu tešila, ale... Pre mňa neskutočne sklamanie. Asi nie som vhodná cieľová skupina. Priateľstvo hlavných postáv (4 muži) som nedokazala celkom dobre pochopiť, na mňa tam bolo strašne veľa zbytočných opisov a vedľajších postáv. Jasne, boli tam pasáže, kde ma mrazilo a bolo mi jedného z nich naozaj ľúto, ale priznávam, že som to asi 150 strán pred koncom vzdala a precitala si iba koniec. Nuž, nie je to pre každého :)
Zvláštní, hodně zvláštní kniha. Nikdy jsem nic podobného nečetla. Děj šestisetstránkového románu o přátelství čtyř mužů - malíře, architekta, herce a právníka v N.Y. se rozvíjí velmi pozvolna. Těžce se dostávám do děje a ne zcela bez problémů se orientuji v jednotlivých postavách a jejich životech. Zatrhávám odstavce, vracím se zpět. Avšak zhruba po 100 stranách začíná mít kniha spád. Děj se točí kolem podivína Judeho, který má kolem sebe 3 dobré přátele, skvělou kariéru,ale tu nejtemnější minulost, jakou si dovedete (nebo spíš nedovedete) představit - sexuální týrání, pedofilie, zneužívání, dětská prostituce,ponižování, bolest, deprese, pokusy o sebepoškozování i sebevraždy jsou jen slova, autorka vás ale provede jejich podstatou až do těch nejodpornějších detailů. Při četbě té knih, jsem se cítila nečistá stejně jako JUDE, litovala jsem i nenáviděla ho, za to jak nakládá se svým životem, soucítila a zároveň nerozumněla. Knihu jsem opakovaně odkládala a zase se k ní vracela. Myslím, že autorka musela prožít něco velmi depresivního, takový příběh se snad nedá vymyslet. Jsem ráda, že jsem dočetla, pár dní to budu vydýchávat a určitě už se k ní nevrátím.
Jak už je zmíněno v ostatních komentářích ... jedna z nejsmutnějších knih, co jsem kdy četla. Roztrhala mě na kusy, aby mě zase dodala trochu naděje a pak mě trhala znovu a znovu. Tolik citu, zoufalství, lásky a sebedestrukce jsem dlouho z knihy necítila. Autorka z vás vysaje úplně všechno. Všechno.
Nejsem citlivka, ale probrečela jsem odpoledne, když jsem knihu dočetla.
Nejlepší kniha, co jsem v poslední době četla - bez debat. Ale už ji nikdy číst nebudu a nikdy ji nikomu nedoporučím.
Ach můj milý Jude...
Tour De Force krajinou skepse, deprese a utrpení. Na jeden život je toho neštěstí a nespravedlnosti snad až příliš. Ale i přes to, že autorka bodá jednu ránu za druhou a odřezává tak hlavního hrdinu od zbytků naděje na normální život, dělá to tak sugestivně, že od knihy nemůžete odejít, ačkoliv byste ji už dávno raději vyhodili oknem. Bylo to pekelné čtení, surové, hnusné, a přesto nebo právě proto působivé. A už nikdy to nebudu číst znovu, to si slibuju! //přečteno v původním jazyce//
Štítky knihy
přátelství homosexualita New York umění láska zneužívání rodina studenti chudoba, bída sebepoškozování
3,5 hvězdičky. Nejen díky "DžejBímu" v překladu jsem nakonec radši přečetla v originále. Do pětisté strany ze sedmi set bych místy hodnotila "too long to read", často psané poměrně rozvláčně a zbytečně detailně popisně. Poté příběh zrychlil, nepoměrně vůči prvním dvoum třetinám, a bohužel vzrostla i nereálnost. Jinak bych hodnotila lépe.