Manželka něco tuší

24.04.2019

Těžko se rozhoduju, kolik hvězd dát.
Jde samozřejmě o odpočinkové čtivo bez literárně-uměleckých ambicí, zároveň však plnící účel.Při četbě má člověk pocit, jako by se díval na film pro pamětníky, a to podle mě je také druh umění. Většina postav je pro pamětnické filmy tak typických - a tedy neoriginálních, že člověk přímo "vidí" konkrétní známé herce z podobných rolí. I po přečtení zůstává pocit milé, příjemně jednoduché zábavy, který mě přiměl ke čtyřem hvězdám, i když literárně je to tak za dvě.
Není divu, že tento román autorky byl za prvé republiky (1938) převeden na stříbrné plátno, ale krom plakátů a propagačních fotografií se bohužel nedochovala ani jedna kopie filmu. I proto jde tak trošku o kultovní dílečko sháněné nejen příznivci tohoto typu lehké literatury, případně "červené knihovny", ale i sběrateli literatury s trampskými tématy.