Přiznat vinu
Martin Goffa
Novinář Marek Vráz série
1. díl >
Jedné deštivé červencové noci roku 1996 mizí v Praze beze stopy mladá žena. I přesto, že se okamžitě rozbíhá intenzívní pátrání, není nalezena jediná indicie, která by k ní policii přivedla. O dvaadvacet let později jiná žena podléhá zákeřné nemoci a její beznadějně stav vyprovokuje k činu muže, který ví, co se té dávné deštivé noci událo. Pravda, jež vyplouvá na povrch, s sebou však nepřináší úlevu a vykoupení, nýbrž jen další bolest a několik podob smrti.... celý text
Přidat komentář
Velmi ráda čtu Goffovy knihy, ale tahle mi zatím přišla jako nejslabší. I když oceňuju, že příběh je uvěřitelný a fakt se to mohlo stát. I když vím, že nepíše thrillery v americkém stylu.
Oddechovka na víkend. Příjemná česká detektivka, u které věříte, že se může doopravdy stát. Dobře se četla i díky českým jménům. Můžu doporučit všem milovníkům krimi =)
Reálný příběh, čtivý, uvěřitelný... Líbily se mi zmínky o písničkách a různých drobnostech a detailech z dob minulých. Také doporučuji nečíst anotaci, která popisuje dost velkou část děje.
Příběh z našeho prostředí, kdyby měl být podle skutečnosti, tak z kohokoliv je možné vyrobit vraha a naopak, z vraha slušného člověka. To je děsivé. Jiný Goffa a zajímavý. Stojí za přečtení.
Nejdřív jsem trochu váhala s hodnocením.
Jenže síla autora je právě v tom, jak moc jsou jeho příběhy reálné. Je to tak uvěřitelné, osoby jako ze života, ani trochu nějaké vykonstruovanosti, proto se možná zprvu zdá, že příběh je málo vygradovaný či jednotlivé události málo pospojované – ale ono to tak prostě v životě chodí! Tahle uvěřitelnost je pro mě u většiny knih Martina Goffy naprosto jedinečná. Tu reálnost ještě prohlubují v textu různé zmínky či odkazy, které člověk sám tak moc zná ze svého života, ať je to písnička, u které si čtenář řekne, hele, tu znám, ta se mi taky líbí, či konkrétní místo; pro mě například to byly Záběhlice (známé pražské lokality jsou pro mě velké plus) či hospůdka ve Vršovicích nedaleko Ďolíčku (před dávnými lety jsme tam chodili z nedalekého gymplu - věřte nebo nevěřte - na točenou kofolu!). Pro tohle všechno mě ten příběh nakonec tak chytil.
Poznámka: Nečtěte anotaci, pokud se na knihu teprve chystáte! V tomto případě převyprávět v podstatě celý obsah s jednoznačnými spoilery (chybí vlastně jen konec), je trestuhodné. Se záludnostmi anotací již počítám a čtu maximálně první dvě věty. V případě této knihy se to rozhodně vyplatilo.
Žít s pocitem viny dlouhá léta musí být peklo. Kniha se četla dobře, jen mě děsí kolik tzv. strážců zákona se takhle může zachovat.
Je to jiný styl vyprávění, než u zahraničních autorů krimi. Chvílemi jsem byla netrpělivá, jak se autor obloukem dostává k jádru věci. Nic převratného, ale slušné počtení. Škoda jen, že je v anotaci ke knize uvedena většina děje.
A opět další typická "goffovština" - otázka viny a trestu...
Zmařený mladý život - proč? Pro demonstraci síly a moci ?
Který trest je horší - fyzický nebo psychický ?
A co je pojítkem kamarádství ?
Budu čekat další titul tohoto autora a doporučím.
Co dodat. Opět skvělý příběh od skvělého autora. Martin Goffa dokáže psát opravdu strhujícím způsobem. Hned od začátku mě příběh polapí a já se od knížky nedokážu odtrhnout. Vždy je to příběh dost realistický a nutí nás zamýšlet se nad otázkami viny, odpovědnosti, lidskosti.
Opět vynikající! Autor se vydal mimo svoji zavedenou sérii a byl to podařený krok. Hlavní hrdina, většinu příběhu jako mladý novinářský elév přezdívaný Terence, je zdařilá postava, která si čtenáře získá a klidně by s ním mohla být další série.
Příběh vyprávěný ve dvou časových rovinách, začátek a konec v současnosti, největší část v roce 1996 je výborně vymyšlený a nanejvýš čtivý. Na poutavosti má nepochybně zásluhu i skvostný styl psaní autora, tím jsem nadšená.
Přiznat vinu je skvělá detektivní jednohubka, která si 5 hvězdiček zaslouží.
Pro mě to byla první kniha od tohoto spisovatele a zatím velká spokojenost - určitě se pustím i do jeho dalších knih - vyhovoval mně jeho styl psaní, které nepostrádalo napětí a zvědavost mě posouvala číst dál a dál....
Od pana Goffy to byla moje první kniha a rozhodně mě zaujala jak tématem tak jednoduchým přímým stylem. Určitě sáhnu i po další.
Táhne mě na vařený nudli, ten Martin Goffa. Čtu ho ostošest, téměř hned, jak nová knížka vyjde – a to "téměř" jen proto, že si ho šetřím. Mika Syrového obzvlášť, protože mám raději napětí propojené s trochou vtipnosti, je-li to trochu možné. Tahle knížka je tíživější, podobně jako Vánoční zpověď či osobnější, tragičtější Mikovy příběhy, především Štvanice. Ale mně tak vyhovuje způsobem psaní, že - viz první a druhá věta.
S tím dalším, co napíšu, už jsem otravná, ale: další česká e-kniha, poctivě koupená, další odbytost. Vynechaná písmena udělala mj. z konvice konce – a co myslíte, že zbylo po vypadnutí jednoho písmena ze spojení "špička ledovce"? No fakt, přesně. Asi vydavatelství přišlo, že je potřeba chybějící humor dodat takhle.
Ne, teď vážně. Martin Goffa je jednička.
Martin Goffa opět nezklamal a zase nám předložil perfektní napínavej příběh, kterej se čte sám jedním dechem. Jeho knížky mám hodně rád a ačkoliv se vždycky těším na novej příběh Mika, stejně tak rád sáhnu i po dalších knížkách mimo tuhle výbornou sérii. Po Rémim i Vánoční zpovědi zase něco trošku jinýho, ale opět super napsaný. Jen tak dál!
Autorovy další knížky
2020 | Muž z chatrče |
2014 | Bez těla |
2019 | Přiznat vinu |
2013 | Muž s unavenýma očima |
2020 | Děvčátko |
Trochu zklamání,sice rychle přečteno,ale něco tomu chybělo.Goffa to umí i líp.