Marieta v noci
Jiří Mucha
Volné pokračování románu Pravděpodobná tvář se odvíjí ve dvou dějových pásmech. Jedno z nich sleduje myšlenkové pochody muže, uvězněného závalem v dole a čekajícího na záchranu, druhé je útržkovitým vylíčením nevšedních osudů dívky, předurčené svým původem k podezírání. Mužovy vzpomínky se vracejí k dětství a láskám, které prožil.... celý text
Přidat komentář
Co napsat (a moc toho neprozradit)? Přečtěte si nejprve Pravděpodobnou tvář, a pokud vás Mucha chytne, slupnete tuhle knihu jak malinu. Opačným směrem to, obávám se, půjde hůř.
Štítky knihy
milostné romány česká literatura horníci, havíři romány důlní nehody
Autorovy další knížky
1988 | Podivné lásky |
1982 | Alfons Mucha |
1991 | Studené slunce |
1965 | Černý a bílý New York |
1999 | Lloydova hlava |
Jedná se o zdařile napsaný příběh dvou hlavních postav, muže zavaleného v dole a Mariety, dívky, na kterou zavalený horník vzpomíná. Autor si trochu pohrál s vypravěčským stylem. Čekali bychom, že horník bude o sobě vyprávět v ich formě a příběh Mariety bude podaný v er formě. Autor obě formy zaměnil, takže máme možnost sledovat dramatický příběh Mariety, která kvůli svému původu je pronásledována doma i v cizině, vyprávěný v ich formě a příběh muže, zavaleného v dole, čekajícího na vysvobození a vzpomínající na Marietu, je vyprávěn v er formě. To čtenáři umožňuje více citově prožívat příběh Mariety a zároveň se obávat o osud zavaleného. Obě postavy a jejich životy jsou podivuhodně svázány. Jedna postava prožívá fyzickou nesvobodu zasypaného horníka, druhá postava se musí vyrovnávat s psychickou nesvobodou. V jednu chvíli si oba uvědomí, že se neměli opouštět. Zatímco Marieta má jméno a tvář, muž v knize ani žádné jméno nemá, a dokonce nemá ani tvář, leží zavalený ve tmě. I v závěru knihy se zdá, že obě postavy zažívají protichůdný osud, ale to už bych příliš prozrazoval z děje, kterého v knize není moc, a přesto kniha působí dramaticky a velice dobře se čte.