• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 23 knih

Nové komentáře u knih Jiří Mucha

Podivné lásky

„Krásný, zároveň smutný román o životě skladatelky a dirigentky Vitky Kaprálové (1915-1940). Kniha mi předala spoustu nových informací a určitě stojí za přečtení.“... celý text
— Vatram

---

Pravděpodobná tvář

„Musím říci, že první část, či spíše první dvě třetiny románu mě příliš nezaujaly a přečetl jsem je celkem s nechutí- děj se mi zdál příliš rozvleklý, nejasný, přes četné reflexivní pasáže a flashbacky mi zůstal hlavní představitel cizí, stejně nejasný jako jeho jméno. Byl jak postava stojící ve stínu, u které řadu rysů jen uhadujete a která si s vámi neustále hraje na schovávanou. A v románu samotném jsou přes zdánlivou otevřenost a upřímnost jakési podivná nedořeknutí a zámlky... Naopak, jakmile došlo k zatčení a vyšetřování (vidíme skutečně jen to co vyšetřovaný, nic více) tak se křivka románu pozoruhodně vzepne a čte se velmi dobře, bezmála jedním dechem. Až po dokonale vypointovaný konec. (Kdo ví, zda něco takového sám Mucha nezažil...) Ona nejasnost hlavní postavy je dle mé, ryze soukromé interpretace, vysvětlitelná biograficky a psychologicky: Jiří Mucha (syn A. Muchy) byl totiž velice barvitou figurou - válečný reportér, letec, světoběžník, velký bohém a především (domnívám se že velmi pravděpodobně) agent. Dvojitý, možná i trojitý. A na koho nakonec skutečně za války a po válce pracoval? Inu, kdo ví. Možná na více stran současně... To byla ještě divoká poválečná léta, kdy ještě nespadla železná opona - a rozvědky všech mocností (i podmocností) rády loví v kalných vodách. Každopádně začátkem drsných padesátých let byl Mucha zatčen pro vyzvědačství, dostal šest let, v letech 1952-55 pracoval v uranových dolech. (O této zkušenosti ostatně později prohlásil (cituji po paměti) cosi jako: "Představte si ranní nástup v pracovním táboře. Tma, bouří vichr, padá sníh, k tomu vám pouští Beethovena... Může si spisovatel přát něco lepšího?"... ) Po předčasném propuštění se živil jako scénarista a překladatel z angličtiny. Podepsal vázací akt s naší Bezpečností (vyřazen prý v roce 1963 z aktivního stavu kvůli neužitečnosti jeho hlášení). Rehabilitován 1968. Jeho večírky pro pražskou bohému byly pověstné. Každopádně jeho román je a není zpovědí, je a není upřímný... Inu, prostě je to "Pravděpodobná tvář".... Stále tam na mě mezi řádky pomrkává ironicky sám autor, který nechtěl, netroufal si, či nehodlal řadu věcí doříci. Však také život rozvědčíka je tak trochu ruleta - hra, kde jsou vysoké sázky. Muchovi padla v životě i černá i bílá. A nejednou. On z toho vytěžil dost ne na jeden, ale na několik životů.“... celý text
— PeterRainhard

---

Kankán se svatozáří

„Před časem jsem četla biografii Alfons Mucha z roku 1982 ale tento román je mnohem obsáhlejší a bohatější o informace ze společenských událostí doby v níž Mucha žil a tvořil. Možná právě proto na mne první jmenovaná kniha působila ucelenějším dojmem.“... celý text
— niknikita

---

---

Pravděpodobná tvář

„Rozhodně zajímavě pojatá kniha, kdy část příběhu se odehrává před druhou světovou válkou ve Francii a druhá část pak v socialistickém Českoslovesku ... překvapivě se mi i tato kniha četla docela dobře ... je zde krásně vidět kontrast svobody v tomto slova smyslu a svobody v totalitním slova smyslu ...“... celý text
— Ronnie68

---

Skleněná stěna

„Neuvěřitelně nadčasové. Když uvážíme rok vydání 1948, kdy proběhlo "únorové vítězství pracujícího lidu" - fuj-, dokázal Mucha přesně vystihnout skleněnou stěnu mezi světem svobodným a totalitním. Vlastně hned ve stejném roce. Ne s odstupem několika let. Když dnes slyším některé soudruhy a soudružky povídat o tom, že oni nic nevěděli, že se nedalo předpokládat.....“... celý text
— Věruška994