Mariina závěť
Colm Tóibín
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/237082/bmid_mariina-zavet-wfC-237082.jpg
4
67
67
Mariin příběh, jak jej nevypráví Bible: Dlouhé roky po Kristově smrti na kříži nechce Ježíšova matka o svatosti svého syna nic slyšet. Vůči jeho zázrakům je skeptická a bolest z jeho ztráty dosud nepřekonala. Pak se rozhodne vyprávět svou vlastní verzi o Kristově utrpení – o svém osobním smutku, scházející zbožnosti a svérázu. Je to příběh ženy, která nechce chápat, proč se od ní syn odvrátil, a která nevěří v křesťanského Boha. Skrze její oči otevírá Tóibín zcela nový pohled na křesťanství a vytváří netušeně lidský portrét Marie coby ikony.... celý text
Literatura světová Novely Náboženství
Vydáno: 2015 , Mladá frontaOriginální název:
The Testament of Mary, 2012
více info...
Přidat komentář
Upřímné vyprávění obyčejné, nevzdělané ženy, která sice vidí, jak se její dítě řítí do záhuby, ale nemůže s tím vůbec nic dělat. Ve smrti nevidí žádnou vznešenost ani spasení, jenom utrpení a bolest.
Knížka tenká, ale velmi hutná. Autor se snažil vyjádřit hluboké emoce. Věřím, že se někomu může obtížně číst. Taky si myslím, že člověk už musí mít něco "odžito", aby ho taková kniha oslovila.
Strašně špatně se mi to četlo, bylo to nesmírně depresivní, bolestivé, některé popisy ve mně vyvolávaly vysloveně nepříjemné pocity. Co jiného ale čekat od příběhu nejslavnější matky světa. Bezpochyby dobře napsaná kniha, jen už bych si ji znovu nevybrala.
Knihu jsem přečetla kvůli čtenářské výzvě a musím souhlasit s většinou čtenářů, že bylo těžké jí číst. Nicméně jsem ráda, že jsem zase přečetla něco jiného. Bylo zajímavé nahlédnout do myšlenek Mariem které jí provázely během jejích nejhorších dní.
Knihu jsem četla v rámci čtenářské výzvy a musím se přiznat, že se mi nečetla úplně lehce. Nakonec jsem ale ráda, že jsem si přečetla zase něco jiného, než co obvykle čtu.
Tato kniha patří jako jediná na můj seznam nedočtených knih. Je tomu už pár let, teď když mi táhne.. no na vyšší věk, třeba by mě uspokojila. To se nejspíš nedozvím, protože jsem ji poslala dál.
Opravdu hodně provokativní. Ale Marie matka je mi bližší, než Panna Marie Bohorodička. Dost jsem u toho přemýšlela, vracela se, některé odstavce četla i čtyřikrát. Stojí za to knížku přečíst.
Patrím k tým, ktorým táto kniha nič nepovedala, nič nedala. Nič nové, nič zaujímavé. A naozaj neutším, za čo dostala cenu...
Vskutku fantastické a provokativní. A přemýšlím-li, co mi Marie touto závětí odkázala, řekla bych, že je to výjimečnost. Výjimečnost, kterou jsem cítila, když jsem se do ní začetla. A číst tuto knihu znamenalo, být pro danou chvíli jedinou, kdo Marii poslouchá, jedinou, ke komu mluví a před kterou vzpomíná…, a taky uvědomovat si to, vážit si toho, neodmítat to a neptat se, jestli jsem ta správná posluchačka, protože tady nešlo o to, co říká, ale že to říká, že to říká mě….
----------------------------------
CITÁT:
Tolik se vzdálil dítěti, které jsem si pamatovala, nebo chlapci, který byl podle všeho nejspokojenější, když jsem k němu zašla ráno, na samém počátku dne, a něco mu povídala. Tehdy byl krásný a křehký a spoustu toho potřeboval. Nyní na něm křehkého nebylo nic, vystavoval na odiv mužnost, byl naprosto sebevědomý a jen zářil, ano zářil, jako září světlo, takže jsme si v těch hodinách nemohli o ničem povídat, protože by to bylo jako promlouvat ke hvězdám nebo k úplňku.(…) – str. 64
"Tak kvůli tomu to bylo?"
"Pak to bylo zbytečné."
Asi tak. Tahle kniha mi nic moc nedala. A víc o ní ani nebudu psát. Zcela se ztotožňuji s názorem Nifredil.
Velmi zajímavá kniha, popisující události o posledních dnech života Ježíše, jenže tentokrát z pohledu jeho matky Marie. Celá kniha je v podstatě Mariiným monologem, ve kterém si vylévá srdce a popisuje vše svýma ženskýma očima, v některých chvílích se ale zdála skoro až bez emocí. V knize se objevuje mnoho zajímavých myšlenek, nad kterými se člověk musí zamyslet. V zásadě je kniha velmi zajímavá jak svým tématem, tak stylem psaní a rozhodně stojí za přečtení.
Já vám nevím... Je pravda, že v roce 2016 už jaksi lidsky podaný příběh Krista není prostě tak šokující jako by byl ještě před pár desítkami let. Tehdy bychom asi knihu hodnotili jinak a nejspíš jako odvážnou až přelomovou. Asi jsem také ovlivněná tím, že nejsem věřící a příběh Marie ke mě promlouvá jen jako jakýkoli jiný příběh nebo vyprávění patřící k naší kultuře, ale niterně ho neprožívám, nepovažuji ho za pravdivý a nedotýká se mě. Snad proto ke mě kniha promlouvala spíše jako popis pocitů matky, ženy, která přišla o milované. Pro mě nic pobuřujícího, ale ani ne objevného. Příběh jako každý jiný a pokud bych knihu nečetla, nic by se nestalo. POZOR SPOILER Asi až poslední 1/4 mě bavila a to v těch pasážích, kde popisovala, jak utekla z Golgoty. Ten popis pocitů, kdy věděla, že něco dělá a prožívala to nějak jinak. Z pohledu na psychiku člověka, Marie jako žena, jako matka, jako každý v takové situaci - to bylo zajímavé, jinak ale... KONEC SPOILERU
Evangelium podle Marie.
Podle mého soudu tato kniha nic nového nepřináší. Mně aspoň nic z Mariina vyprávění, jejích pocitů, strachu, prožitků a vnímání neoslovilo. Prostě jsem nerozuměl PROČ to bylo napsáno a PROČ to čtu...
Ale aspoň je to knížka z kategorie 'Kniha přečtená za jediný den'!
-------------------
"Zemřel, aby vykoupil svět," prohlásil ten druhý. "Jeho smrt osvobodila lidstvo z temnot a od hříchu. To jeho otec jej seslal na svět, aby mohl trpět na kříži."
"Jeho otec?" podivila jsem se. "Jeho otec...?"
"Jeho utrpení bylo nutné," přerušil mě, "jedině tak mohlo být lidstvo spaseno."
"Spaseno?" zopakovala jsem hlasitěji. "Kdo že byl spasen?"
"Ti, kdo přišli před ním, i ti, kdo žijí teď a také ti ještě nenarození," odpověděl.
"A ti byli zachráněni před smrtí?"
"Pro život věčný," on na to. "Všichni, kdo na světě jsou, nyní poznají život věčný."
"Život věčný!" odpověděla jsem. "Všichni na světě!"
Podívala jsem se na oba, na jejich přivřené oči a na cosi temného, co se jim objevovalo ve tvářích.
"Tak kvůli tomu to bylo?"
Jedním slovem - fantastické. Lidské, dojemné, a přitom tak provokativní.Jiný pohled na božství Krista z pohledu jeho matky, nám známé svaté Marie, která zde předkládá svůj osobitý, mateřský pohled na celou pro ní krutou záležitost. Stylisticky i obsahově fantastické. Vřele doporučuji.
Mariina závěť
Pokusme se na chvilku oprostit od biblického pojímání Ježíše jako spasitele lidstva. Nazírejme na něj očima matky, která nevěří v jeho božský původ, přesto jej však oddaně miluje a trpí spolu s ním, když je ponížen a ukřižován. Dostaneme nádherný příběh plný lásky, ale i utrpení. Monolog Marie vyznívá velmi lidsky a opravdivě.
Smekám před autorovou invencí, originalitou a literárními kvalitami, které v této novele prokázal. Styl a jazyk, jakým byla kniha napsána, zvýrazňují její podmanivost.