Marina
Carlos Ruiz Zafón
„Po patnácti letech se mi vrátila vzpomínka na ten den. Viděl jsem toho mladíka, jak se potuluje mlhou kolem nádraží Estación de Francia, a jméno Mariny mě znovu zasáhlo jako čerstvá rána. Každý z nás má ve své duši zamčené nějaké tajemství. A tohle je to moje.“ Píše se rok 1980 a mladý student Oskar Drai na jedné ze svých zasněných toulek potkává odvážnou Marinu. Společně se vydávají za záhadným znamením černého motýla. Nemají však ani tušení, jaké hrůzy na ně v temných uličkách Barcelony čekají.... celý text
Přidat komentář
Zvláštní horor. Ačkoliv téma oživlých loutek je otřepané (zvláště filmově), objevuje se zde něco, co jinak obyčejný příběh nabíjí. Ponurá atmosféra, ve které děj probíhá, okolnosti setkání s Marinou a jejím otcem, samotná tajemná Marina a tajemná žena na hřbitově, vývoj událostí.
"Zápach jako z tlejícího zvířete."
"Teufel."
Opět vynikající Zafón! V této knize vylíčil magický příběh o přátelství, lásce, umírání, který se opět odehrává v překrásné a tajemné Barceloně. Trošku fantasy, trošku duchařina, trošku detektivka s magickou atmosférou.
I když Zafón psal tuto knihu pro mládež, mně se líbila moc i když je mládí už pryč.
Knihu jsem si dlouho schovávala, autorův styl magický realismus mě baví...
Nádherný příběh atmosféra magická, tajemná působí přirozeně.
Toužím se podívat do Barcelony a vidět uličky, které Zafón popisuje jeho knihy jsou pohlazení po duši.
Jeho myšlenky mě vždy dostanou, skvělé postavy pohádkové vyprávění moc doporučuji!!!
81%
...A tehdy se ke mně otočil anděl světla a odhalil svou pravou tvář. Místo očí měl prázdné důlky a místo vlasů bílé hady. S krutým smíchem rozevřel nad Marinou svá bílá křídla. Pak ten pekelný anděl odletěl pryč. Ve snu jsem pocítil mrtvolný zápach, který mi ovanul zátylek. Byl to nezaměnitelný pach smrti šeptající moje jméno. Otočil jsem se a spatřil černého motýla, který mi usedl na rameno.
________________________________________________________________________________________________________________
Moc pěkně vyprávěná fantasy. Tajemná, ponurá, strašidelná, se smutným koncem, ale tak to asi mělo být, to smíření, ach jo. V Barceloně jsem nikdy nebyla a doufám, že kdybych tam přijela, ukáže se mi z lepší stránky, než v knize.
Autor si mě získal, takže si vyhledám další jeho knihy a tuto samozřejmě doporučuji.
Tato kniha mne dostala. Vůbec jsem nevěděl do čeho jdu, ležela v poličce několik roků (!), čekal jsem jednu z mnoha detektivek, kterou nebudu schopen za měsíc převyprávět, ale opak byl pravdou. U této knížky jsem manželce poctivě vyprávěl, jak se děj posunul, tak mne to pohltilo.
Napínavá kniha s příchutí magického realismu, ve které hraje jednu z hlavních rolí mlha a město Barcelóna. Tklivý příběh mladé lásky s detektivní zápletkou, která odkrývá jedno z léta skrytých tajemství starého města.
Jelikož je to moje první kniha od autora, nevěděla jsem co mám čekat. A dostalo se mi zvláštní, tajemné atmosféry v krásně popsaném prostředí Barcelony. Marina s Oskarem při procházce zahlédnou na hřbitově záhadnou ženu, kterou se rozhodnou sledovat, a tím jsou vtaženi do nebezpečného dobrodružství. V temných nočních uličkách hledají odpovědi a odkrývají tajemnou minulost.
V průběhu čtení, velice zajímavého a místy až hororového příběhu, jsem měla neustále dojem, že se příběh odehrává v úplně jiné době, například v 19.století.
Typický Zafón - mistr slova, napínavý příběh a toulání se uličkami starého města... co víc si přát ..
Krásný čtenářský zážitek !
Zvnějšku se kniha tváří jako fantasy - až thriller a je to tak, ale hlavně je to příběh o přátelství, lásce, smutku a umírání...
Začátek se mi trochu tahnul, ale už se to stává skoro zvykem,ale pak se to rozjelo a nebylo to špatné,tajemné, lehce hororové,smutné, zvláštní.. Je to pro mě koneckonců první kniha od autora tak zkusím ještě další.
Na křídlech ,,motýla - tajemna," se čtenář přenese do uliček Barcelony, kde s jeho hlavními hrdiny, této chvílemi až mysticky hororové knihy, zažije nejedno překvapení...
Autor opět nezklamal. I tento jeho román, řadím mezi ty lepší, které jsem letos prozatím četla.
Autor mne svým čtivým a barvitým vyprávěním zaujal natolik, že jsem si příběh Mariany přečetla do konce, přestože jsem už po pár stránkách měla pocit, že končím.
Pravdou je, že jsem v tomto žánru nikdy nenašla smysl, ale tentokrát jsem udělala výjimku právě pro krásu slova a tím mne Zafón dokázal přesvědčit.
Mám z knihy hodně rozporuplné pocity. Podvědomě jsem ji průběžně hodnotil a měl jsem dojem, že čím jsem dál, tím je na mém pomyslném žebříčku níže.
Ze začátku obsahovala na můj vkus zbytečně mnoho popisných a až téměř odrhnutých frází, které působily strašně nepřirozeně. Díky nevědomosti příštích událostí byla ale tato část alespoň příjemně tajemná. Pak následovala fáze hororovějšího ladění, která mě celkem bavila a kde viselo poměrně hodně otázek ve vzduchu. S prvním vyprávěním pamětníka to bylo fajn. Atmosféra byla hutná a příjemná. To mám obvykle rád. Tak proč mi to jen tady tak nesedělo? Rychle to sklouzlo k sérii příběhů od mnoha různých postav z města, které měly k tématu co říct. Vyprávění byla někdy až ukrutně rozvleklá a příběhy tak složité, že bych na místě Oskara raději šel už v polovině zpátky do školy. Překvapivě - postavy nevyprávěly o věcech, které před nimi říkali jiné postavy, ačkoliv to navzájem slyšet nemohli. Samotný výsledek - kompletní skládačka střípků byla prostě jen strašně překombinovaná.
A následovalo finále...
Vadí mi, když postava má takové štěstí, že zrovna v den D, hodinu H je přesně na místě M, kde se může stát svědkem toho a tamtoho. Že příběh místy přešel do akčních scén by nevadilo, kdyby na hlavní hrdiny neplatil jiný metr než na ostatní (dospělé, silnější, ozbrojené) postavy. Místy logické chyby - kdo uklidil rozštípané dveře ve škole? Nikdo se na nic neptal? Extrémně ignorantští vychovatelé na internátě... Na některé velmi nepříjemné situace se až příliš rychle zapomínalo.
Žánrově bych zařadil spíše do young-adult / sci-fi / horory.
Uznávám, že některé myšlenky (pár odstavců) bylo hodně zajímavých a popřemýšlel jsem o nich. Ale nezachránily celkový dojem.
Ve výsledku lepší 2.
Kniha mě tedy překvapila jak nakonec skvělá byla. Už dlouho jsem ji měla v plánu přečíst a teď si říkám, že je škoda, že jsem ji do ruky nevzala dřív. Kniha měla místy hororovou atmosféru, kdy jsem chvílemi měla mrazení na rukou i ve dne. Určitě si přečtu něco dalšího od autora.
Půjčila jsem si ji omylem v AJ - vzhledem k napínavosti a čtivosti jsem ji přečetla v pohodě a ještě byla ráda, že jsem si procvičila jazyk. Ale nerada bych, aby se mi o těch temných věcech zdálo.
Zafon je Mistr slova a moc mě baví, i když mě na fantasy v tomto duchu neuzije, zde mi to nevadilo. Líbilo se mi to.
Skvělé..poutavý příběh, nádech tajemna, detektivní zápletka plus hororové prvky...to vše ještě i pár romantických chvil hlavního hrdiny a hrdinky.
Autor mne znovu příjemně překvapil .... opět mne zavedl do říše fantazie ....
A k tomu přidal pár příchutí .... detektivní zápletku.... otázku znovuzrození .... dávné tajemství .... milostnou vsuvku .... a strašidelnost....
Barcelona - Oskar a Marina :
" vše, co člověk pokládá za jistotu, je jen pouhou iluzí .... - co platí dnes, už nemusí být zítra .... já bych Oskarovi přála, aby pro Marinu postavil její katedrálu ....
Líbilo se mi a určitě ráda uvítám, když mne autor znovu vyhledá ....
Autorovy další knížky
2018 | Stín větru |
2012 | Marina |
2019 | Labyrint duchů |
2018 | Andělská hra |
2013 | Kníže z mlhy |
K Marině mám několik poznámek. Za prvé, není to mysteriózní, je to vysloveně horor, a já se u hororů bojím. Bála jsem se i tady. Za druhé, zápletka je strašně špatně uvěřitelná - proč by všechny zúčastněné postavy tak ochotně a na první potkání dvěma pubescentům vyprávěly svůj temný životní příběh? Na druhou stranu, atmosféra Barcelony byla fajn a myslím, že být mi tak o deset let méně, knihu bych si užila daleko víc. Takhle ve třiatřiceti to budou jen průměrné tři hvězdy.