Jablka z Beltamoru
Jiří W. Procházka
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17756/mark-stone-jablka-z-beltamoru-17756.jpg
4
31
31
Markův přítel, agent Dino Larriva, byl údajně zavražděn při plnění své mise na planetě Beltamor, proslulé alchymisty, a Mark Stone s androidem Rayem a zástupkyní Úřadu pro planetární bezpečnost jsou pověřeni jeho smrt vyšetřit. Larrivovy poslední zprávy hovoří o jakési zvláštní odrůdě jablek…... celý text
Přidat komentář
Marka Stonea mám rád jako odpočinkovou četbu, u které nemusím přemýšlet a od které moc nečekám. Ale toto fakt nešlo. Zmatený děj, skákání z místa na místo i v čase, nepochopitelné situace, které jsou vysvětleny až o několik stran dál nebo vůbec, nelogické chování postav, cringe dialogy. Na druhou stranu stovky mrtvých, potoky krve, detailní popisy vyhřeznutých střev, prostřelených lebek a dalších brutálních zranění. Strašný.
No, myšlenka zajímavá. Autor si pohrál s Heraklovými úkoly, takže nic nového. Občas mám pocit, že sérii musí milovat mužští sexisti, protože přístup k ženám a jejich vykreslení je ještě méně než šablonovité. Charakter Houstonové je tak zmatený, papírem šustící a opravdu těžko uvěřitelný, až to bolí.
A co se týče nedostatku vědkyň v historii Země - autor by se měl lépe seznámit s historií, jako celkem, a ne jen šířit zavádějící předsudky.
Mark Stone byl vždycky nenáročná oddychovka. Ale tohle? Odpad vhodný ke spálení. Po dočtení mi krvácely oči a týden jsem byl naprosto slepý. Pokud si nechcete poškodit mozek, na tuhle míchanici tuposti nesahejte.
Mark Stone je sci-fi kultovní klasika. Přestože jednotlivé díly (byť od různých autorů) mají šablonovitý děj a jsou to v podstatě hlouposti, zatraceně dobře se to čte.
Nemam ve zvyku komentovat, ale tohle musim. Stone je klasicka oddechovka a jsem vdecny ze vychazel protoze me dostal ke cteni jeste pred skolou. Tenhle dil je vsak vyjimka, Prochazka ma proste dar rozesmat i u tak vsedniho tematu.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Mrtvá šelma |
| 2012 | Pašerák |
| 2005 | Není krve bez ohně |
| 2006 | Armády nesmrtelných |
| 2009 | Svůj svět si musíme zasloužit |
„Byl to moudrý lid.
Pokroku netřeba.
Obyčejně přinášel
jen komplikace.“
Pan Procházka Jiří W. umí dvě věci. Buď napíše velmi dobrý příběh nebo to celé pos. . .re. Jablka z Beltamoru jsou tou druhou možností. Příběh je důkazem neúcty k původnímu tvůrci. Zatím co se pan Jean-Pierre Garen snažil celý život psát jednoduché příběhy, pan Procházka to vzal z gruntu, šíleně, nepřehledně a vlastně i nudně. Každý, kdo kdy četl příběhy kapitána Marka Stonea je zvyklej na jednoduchost a přímočarost. Tohle je opakem. U čtení tohoto příběhu jsem se několikrát i zhrozil slovních obratů a vkládání známých pojmů z příběhů této řady. Vše se to vůbec nehodilo a bylo to vlastně nevkusné. Odpad tomu dávat nebudu, ale byl jsem tomu blízko.
Citát: Záblesk by snad oslepil i již slepého.