Jablka z Beltamoru přehled
Jiří W. Procházka
Markův přítel, agent Dino Larriva, byl údajně zavražděn při plnění své mise na planetě Beltamor, proslulé alchymisty, a Mark Stone s androidem Rayem a zástupkyní Úřadu pro planetární bezpečnost jsou pověřeni jeho smrt vyšetřit. Larrivovy poslední zprávy hovoří o jakési zvláštní odrůdě jablek…
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jablka z Beltamoru. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Marka Stonea mám rád jako odpočinkovou četbu, u které nemusím přemýšlet a od které moc nečekám. Ale toto fakt nešlo. Zmatený děj, skákání z místa na místo i v čase, nepochopitelné situace, které jsou vysvětleny až o několik stran dál nebo vůbec, nelogické chování postav, cringe dialogy. Na druhou stranu stovky mrtvých, potoky krve, detailní popisy vyhřeznutých střev, prostřelených lebek a dalších brutálních zranění. Strašný.
No, myšlenka zajímavá. Autor si pohrál s Heraklovými úkoly, takže nic nového. Občas mám pocit, že sérii musí milovat mužští sexisti, protože přístup k ženám a jejich vykreslení je ještě méně než šablonovité. Charakter Houstonové je tak zmatený, papírem šustící a opravdu těžko uvěřitelný, až to bolí.
A co se týče nedostatku vědkyň v historii Země - autor by se měl lépe seznámit s historií, jako celkem, a ne jen šířit zavádějící předsudky.
Související novinky (1)
Házím ti laso, kamaráde a dalších 27 eknih zdarma
29.06.2024
Citáty z knihy (2)
„Záblesk by snad oslepil i již slepého.“
„Byl to moudrý lid. Pokroku netřeba. Obyčejně přinášel jen komplikace.“
Kniha Jablka z Beltamoru v seznamech
v Přečtených | 55x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Knihotéce | 41x |
v Chystám se číst | 4x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2015 | Mrtvá šelma |
2012 | Pašerák |
2005 | Není krve bez ohně |
2006 | Armády nesmrtelných |
2009 | Svůj svět si musíme zasloužit |
„Byl to moudrý lid.
Pokroku netřeba.
Obyčejně přinášel
jen komplikace.“
Pan Procházka Jiří W. umí dvě věci. Buď napíše velmi dobrý příběh nebo to celé pos. . .re. Jablka z Beltamoru jsou tou druhou možností. Příběh je důkazem neúcty k původnímu tvůrci. Zatím co se pan Jean-Pierre Garen snažil celý život psát jednoduché příběhy, pan Procházka to vzal z gruntu, šíleně, nepřehledně a vlastně i nudně. Každý, kdo kdy četl příběhy kapitána Marka Stonea je zvyklej na jednoduchost a přímočarost. Tohle je opakem. U čtení tohoto příběhu jsem se několikrát i zhrozil slovních obratů a vkládání známých pojmů z příběhů této řady. Vše se to vůbec nehodilo a bylo to vlastně nevkusné. Odpad tomu dávat nebudu, ale byl jsem tomu blízko.
Citát: Záblesk by snad oslepil i již slepého.