Pojídači masa
Jean-Pierre Garen (p)
Mark Stone a jeho android Ray se vydávají na novou planetu Nora, kam zatím žádný agent S.D.P.P. zatím nevkročil, planetu měla být použita k těžbě, ale kvůli domorodému obyvatelstvu to nebylo možné. Mark a Ray se na planetě seznámí s dívkou Ika, která je dovede do své vesnice. Zde se Mark s Rayem dozvědí, že někde na planetě se lidé živí lidským masem…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1994 , NajádaOriginální název:
Les mangeurs de Vinde, 1993
více info...
Přidat komentář
„Ne!
Nemáte právo . . .
Je zakázáno dotýkat se stromů . . .
Musejí přece ovládnout svět,
vesmír . . . “
Hmmmm...zajímavé je vědět, že to napsal Jean-Pierre Garen. Já se totiž po několika stránkách musel podívat na přebal knihy, abych se o tom přesvědčil. Mě to totiž připadá, jako úplně jiný styl a víc propracované. Tak například tento dobrodružný příběh už je opravdu sci-fi hororem. Jsou tu krvavé momenty a vysoké napětí. A dalším faktem je ..fakt..., že jsem z této knihy vybral celkem šest (6!!) citátů. Takové množství na tohoto spisovatele je až moc. Ale dobrá, budu věřit tomu, že to napsal on.
Malá ochutnávka:
Dívka svlékla krátkou suknici, pečlivě jí složila a lehla si na improvizované lůžko s roztaženými stehny.
„Jako milostná předehra poněkud stručné,“ pomyslel si Ray. „Rozhodně tady neztrácejí čas zbytečným tlacháním.“
V úvodním citátu je cítit náklonnost ke stromům. A jak by řekl jeden známej strom, „Já jsem Groot“. Jenže v tomto příběhu se to má se stromama úplně jinak. Ano, bojují tu rostliny proti sobě, ale je to spíš nerovný boj. A pak se do toho přidá Mark Stone a Ray a poteče krev i míza. A protože je to opravdu dobré, akční, strašidelné, se sexem a dobrodružné, tak jak mám být, není problém dát plný počet hodnocení. Tedy 100%
Citát: Než mě někdo upeče, musí mě nejdřív zabít.
Pěkné dobrodružství Marka a jeho pomocníka Raye. Příjemné a místy mrazivé čtení a neustálé nervy a strach o naše hrdiny. To ale dává knihám ten pravý švih a čtenář si přeje, aby to ještě nekončilo a chce pokračování.
Rychlo jednohubka do přibližovadla nebo jen tak na večer. Kvalitu i obsah udržuje ve svých standardech.
Mark Stone je sci-fi kultovní klasika. Přestože jednotlivé díly (byť od různých autorů) mají šablonovitý děj a jsou to v podstatě hlouposti, zatraceně dobře se to čte.
Štítky knihy
roboti vesmír francouzská literatura mimozemské civilizace mimozemšťané akční dobrodružství technologie budoucnosti sci-fi romány
Autorovy další knížky
1991 | V zelené pasti Rhulů |
1998 | Poslední obyvatel z planety Zwor |
1992 | Astronef Merkur |
1993 | Zajatci démona |
1995 | Železný král |
Tak tentokrát to šlo hodně rychle. Byť se jedná o příběhy podle jedné šablony, čte se to dobře. Sakra dobře! A protože nechybí nic (napětí, akce, fantazie, sex, whisky...), je to skvělé odreagování od všech těch vážně míněných "seriózních" thrillerů.
Za mě tedy plný počet!