V labyrintu času
Jean-Pierre Garen (p)
Mark Stone a jeho android Ray se vracejí na planetu Tor, jejich poslední výprava zde proběhla před pěti lety, ale vědci mají podezření, že planetu zasáhla vlna času. Mark s Rayem se tedy vydávají do známých míst, aby zjistili, zda obyvatelé jsou od jejich poslední návštěvy o pět let starší, nebo zda je planeta obydlela už jejich vnoučaty…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1993 , NajádaOriginální název:
Le temps et l'espace, 1993
více info...
Přidat komentář
„Na vaše zdraví, Stone.
Doufám, že se vrátíte dřív
než za sto let.
To už byste mě tu
asi nenašel.“
Čím více čtu tyto příběhy, tím více mám pocit, že spisovatel, Jean-Pierre Garen (pseudonym) musel mít při psaní těchto dobrodružství základní osnovu. Základem je osmnáct kapitol, v každé z těch kapitol měl předpřipravený rozhovor, který se v každé knize opakuje, a pak jen mezi tím dopisoval děj. Když se nad tím zamyslím, měl cca už z čtvrtiny každou knihu napsanou. Ano, vím, je to přehnané, ale chci, aby to každý pochopil.
Malá ochutnávka:
Jestli si dobře vzpomínám, navázal jsi jistého času blízké vztahy se šarmantní prezidentkou Maraly... Tam jsou velmi pokročilí v biologii... Jejich průměrná délka života je čtyři až pět století. Možná, že jste od té doby vůči vlnám stárnutí imunní. Nechci nijak ovlivňovat vaše rozhodnutí. Moji agenti byli vždycky dobrovolníci. Pochopím vás, když odmítnete a navrhnu výpravu někomu jinému.
„Kdy mám vyrazit?“
Jinak jsem očekával tento příběh lepší. Přeci jenom s časovou smyčkou se dají dělal divy. Ale ne, tady je to jednoduché, a nekomplikované. Ale zase je to akční, zajímavé a opakující se dobrodružství, které nijak nevyniká nad ostatními, ale zároveň nikoho neuráží. Jen jedna věc je tu zajímavá. Ray zde provede trest „sexem“. Ano, i sex je tu, jako vždy, ale teď mě to rozesmálo. Prostě to, co jsem čekal, jsem jasně dostal a jsem spokojen. A jako vždy (zatím jen s jednou či dvěma výjimkami) dávám za 80%
Citát: Tak že jste v tom úplně nevinně. V podstatě se dá říct, že vás znásilnila.
Mark Stone je sci-fi kultovní klasika. Přestože jednotlivé díly (byť od různých autorů) mají šablonovitý děj a jsou to v podstatě hlouposti, zatraceně dobře se to čte.
Štítky knihy
roboti vesmír francouzská literatura mimozemské civilizace mimozemšťané akční dobrodružství technologie budoucnosti sci-fi rományAutorovy další knížky
1991 | V zelené pasti Rhulů |
1998 | Poslední obyvatel z planety Zwor |
1992 | Astronef Merkur |
1993 | Zajatci démona |
1995 | Železný král |
Příběhů Marka Stonea (i když jsou si podobné jako vejce vejci) není nikdy dost. No uznejte, není to paráda na pár dní si z přetechnizované budoucnosti odskočit do středověku, stát se tam králem, zachránit království a ještě stihnout obšťastnit všechny pěkné holky?
Jen mě trochu mrzí (kromě obvyklé přehršle hrubek), že díl, který tomuhle dějově předchází, nese o mnoho vyšší pořadové číslo a je v tom tedy malinko zmatek.