Vůz z Thálie
Jean-Pierre Garen (p)
Mark Stone je tentokrát vyslán na planetu Hark, objevenou před dvěma stoletími, jejíž civilizace je na úrovni rané renesance. Čeká ho tu opět nejedno dobrodružství. Pozná skupinu kočovných herců, kteří předvádějí divadelní hry podobající se těm na Zemi, je uvězněn na dně dolu, v němž se těží tajemný lapis oniris, snaží se odhalit původ organismu, který vypadá jako obrovitá buňka… -- zdroj: www.legie.info --... celý text
Přidat komentář
Jestli jsou
všechny ženy
na této planetě stejné,
tak to nevydržím
déle než měsíc.
Třicátá kniha v sérii Mark Stone, kapitán pro dohled na primitivními planetami, se asi někde v minulosti zapomněla. Respektive, pan spisovatel Jean-Pierre Garen jí opomenul vyndat ze šuplíku, nebo mu někam zapadla a našel jí až později. Zde se totiž Mark Stone poprvé setkává s šedými toxickými kameny Lapis oniris. Píšu to proto, že už v předešlých příbězích o nich věděl. Tak že tohle je nějaký prequel nebo co. Ale to nevadí, už jsem si na přeskakování a doplňování informací zvykl.
Malá ochutnávka:
Na náměstí před katedrálou se tyčilo popraviště, dřevěné pódium, zespoda podepřené dvoumetrovými kůly. K němu byl přistaven žebřík, po kterém se lezlo nahoru. Uprostřed pódia stál vysoký kůl a vedle něho statný muž, celý v červeném, s kápí přes hlavu. Stál tam s rukama zkříženýma na prsou. Kat už čekal na svou oběť.
Co k tomuto příběhu dodám, je fakt, že se tu opět sice všechno opakuje, ale opět to má svůj glanc i řád. Věřte třeba tomu, že Mark Stone přistane na planetě ( v tomto případě je to planeta Hark) a v podstatě celou výpravu prom*dá. Sexu je tu požehnaně. Dokonce za jeden sexuální akt dostane zaplaceno formou zeleného smaragdu, o kterém mimo jiné byla řeč už snad ve druhé nebo třetí knize této série. A jako delikatesu k tomu všemu dostane . . . hádejte PAŠTIKU. Celogalaktické žrádlo pro všechny planety. Tak že jo, opět jsem se bavil, akorát jsem dostal při tom chuť na fuck a játrovku.
Citát: Tentokrát jsem vám vybral opravdu odpočinkovou misi.
Mark Stone je sci-fi kultovní klasika. Přestože jednotlivé díly (byť od různých autorů) mají šablonovitý děj a jsou to v podstatě hlouposti, zatraceně dobře se to čte.
Zábavné, napínavé, poklidné čtení, nám tomu co vytknout.
SPOILER
byla jsem moc ráda, že se zmínili i o kapitánovi Kanovi, to mě moc potěšilo :))
Pokračování je v knize Ďáblovy kameny, kterou já prečtěla jako první, ale o nic jsem nepřišla.
Autorovy další knížky
1991 | V zelené pasti Rhulů |
1998 | Poslední obyvatel z planety Zwor |
1992 | Astronef Merkur |
1993 | Zajatci démona |
1995 | Železný král |
V rámci série jedna z těch podařenějších knížek. Četla se pěkně a svižně.
Reakce na předchozí komentáře: V originále vycházely knížky v jiném pořadí než pak v češtině. Za nelogické pořadí knížek tedy nemůže spisovatel, ale český vydavatel, který je vydával doslova náhodně. Pokud byste si chtěli přečíst sérii ve správném pořadí, najdete je tady: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jean-Pierre_Garen