Markovič: Lovec přízraků – Vraždy, které šokovaly republiku
Jiří Markovič , Viktorín Šulc
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/551654/bmid_markovic-lovec-prizraku-vrazdy-ktere-sokovaly-republiku.jpg
5
345
345
Ani kriminalisté nejsou z kamene. I oni mají emoce a neváhají je použít. V pravý čas a ve prospěch zákona… Při pohledu na tělo zavražděné osoby se snad každému sevře hrdlo i žaludek, nicméně vyšetřovatel případu emocím podlehnout nesmí. Profese mu káže vyrazit po stopě, přestože sám tuší, jaký ho čeká maraton: při sběru indicií a svědectví, během výslechů obviněného i ve fázi přípravy podkladů pro obžalobu. Paměti Jiřího Markoviče shrnují deset komplikovaných a neobyčejně krutých případů vražd, jež během kariéry z pozice řadového člena a posléze šéfa pražské mordparty řešil. Putujeme v nich ponurou krajinou nejzávažnějšího zločinu od volnomyšlenkářské atmosféry léta 1968, přes šokující mordy spáchané ve zdánlivě poklidné šedi tzv. normalizace a reálného socialismu až ke švu dvou epoch, kdy se pod vlivem politických proměn měnila i tvářnost násilné kriminality. Ať už byl plukovník Markovič nucen čelit egomaniakům mdlého rozumu, anebo sadistům s vysokou inteligencí a nulovou sebekázní, bylo vedle zajištění důkazů zapotřebí posoudit i motivy bestiálního jednání zatčených. Jakkoli se to laikům zdá nemožné, případy sériových vrahů kalibru motolského devianta Hojera i mladistvého „spartakiádního vraha“ Straky, čakovického sadisty Tekverka či prostoduché mlátičky Kadlece dokládají, že mysl psychopatů ovládá zvrácená logika – pomyslný klíč, jímž lze otočit ve prospěch řešení případu. S vynaložením vyšetřovatelské empatie se to hlavnímu hrdinovi této bohatě komentované zpovědi dařilo. Koneckonců i proto jeho oddělení vykazovalo stoprocentní objasněnost. Účelem fascinujících vzpomínek legendy naší moderní kriminalistiky není publikum děsit, ba ani brnkat na strunu krvelačnosti, nýbrž přiblížit strasti práce špičkových policejních vyšetřovatelů 70. a 80. let v plné šíři. Část těchto memoárů posloužila jako podklad šestidílné televizní minisérie Metoda Markovič: Hojer (2024), která na festivalu Serial Killer získala hlavní cenu za nejlepší seriál ze střední a východní Evropy. Ohlas psychologické sondy do vztahu vyšetřovatele a vyšetřovaného povzbudil tvůrce natolik, že natáčejí druhou řadu Metoda Markovič: Případ Straka.... celý text
Detektivky, krimi Literatura faktu Příběhy
Vydáno:
2024
,
OneHotBook
Interpreti: Martin Zahálka , Michal Zelenka , Petr Lněnička , Barbara Lukešová
více info...
Přidat komentář
Morbidní. Obrazová příloha též. Slabším náturám nedoporučuji. Vyprávění o případech jsou skutečně velmi autentická. Dobře popsané osobnosti deviantů, jejich myšlenkové pochody, IQ.
Než se oklepu, budu se bát chodit domů z práce pěšky...
u Zločinožroutů je to kniha tzv. MUST HAVE :) Pan Markovič je legenda, kniha je napsaná skvěle, ikdyž některé případy mají fakt dlouhé pasáže. Nejvíc mě "bavil" Spartakiádní vrah. Ale je jsou tam i neznáme případy... a třeba takový pan Žabák, to byl bez prominutí arogantní kripl... ale o tom si udělejte obrázek sami. A ta obrazová příloha ? reálný hnus, velebnosti. Nemohla bych to dělat a klaním se všem kriminalistům, operativcům a vyšetřovatelům.
Kniha pojednává o nejotřesnějších a mediálně nejsledovanějších kriminálních případech, které musel pan vyšetřovatel Markovič řešit. Přesto je napsána citlivě. Asi právě pro svůj lidský přístup byl oblíbeným kriminalistou. Některé příběhy (Hojer, spartakiádní vrah Straka, Vladimír Tekvert...) jsou popsány i v knize Petra Šámala: "Kriminalista : legenda pražské mordparty deviantům na stopě", takže si můžete udělat o případech ucelenější obraz.
Budu se odlišovat od dalších čtenářů - nedočteno - tedy nehodnotím.
Vůbec mi nesedl styl psaní autora. Dost mne to odvádělo od samotných případů. Po druhém případu jsem knihu odložil.
Vzhledem k tomu, že můj strýc na pražském oddělení vražd dělal a dokonce pár let souběžně i s panem Markovičem, bral jsem jako svoji povinnost, si tuto knihu nejenom přečíst, ale i koupit.
Dlouho jsem si sliboval, že se za Jiřím zastavím v Prášilech, kde měl chalupu, až jsem to nakonec nestihl... Začetl jsem se alespoň do případů, které kdysi strašily Prahu a které pan Jiří vyšetřoval. Čtení to není věru lehké a ani příjemné, ale díky panu Markovičovi a jeho svébytnému vypravěčskému talentu,si to může přečíst každý, kdo se o podobné věci zajímá. Markovič se Šulcem vezmou čtenáře na místa různých a hrůzných vražd, nechají ho nahlédnout do hlav šílených pachatelů a po celou dobu čtení nenechají oddechnout. Čtení je to strhující, autentické, prosté běžných manýr a chvástání. Pan Markovič přiznává, že bez vysilující práce operativců by nebyl úspěšný ani on.
Klobouk dolů...
Lovec přízraků je skvělé napsaná kniha, která obsahuje deset případů vražd. Kdo se zajímá/baví ho tento typ knih, tak určitě doporučuji.
Pana Markoviče obdivuju. Je mi sympatický. Neodvedu si představit, že bych takovou práci dělala.Jeho chování k vyšetřovaným, jako k normálním lidem, bylo obdivuhodné. Škoda, že s ním člověk nemůže normálně mluvit a zeptat se ho na věci, které v knížce nebyly.
Za mě naprosto skvělé, takhle nějak si představuju knihu o vyšetřování případů. A pan Markovič byl skvělý policajt s lidským přístupem i k těm nejhorším z nás.
Zajímavě zpracované dílo - rozhovory propojené se strohými úředními dokumenty a okořeněné úvahami o nejtemnějších stránkách člověka. Většinu případů jsem znal a i tak jsem se dozvěděl mnoho nového. Skvělá kniha.
Skvělá kniha, jakmile se člověk začne, nemůže se od ní odtrhnout. Má to úplně jinou atmosféru, když čtete o reálných případech. Líbilo se mi, že prakticky všechny případy se odehrávaly na území Prahy, kde bydlím celý svůj život a všechna tato místa dobře znám. Člověk se po přečtení tedy trochu bojí v noci vycházet z domu, nicméně kniha je úžasná, mohu ji vřele doporučit.
Nemám absolutně co vytknout!
Je sice pravda, že pořádně se do knížky začíst mi trvalo poněkud delší dobu než zdejším čtenářům, nicméně to nemění nic na faktu, že pan Markovič je veliký sympaťák a svými případy nás provází znamenitě. Vyprávění je podáno s takovým nadhledem, že v množství tragikomických postaviček člověk zapomíná na skutečnost, že právě tyto figurky stály za spácháním mordů toho nejhrubšího zrna.
Obsah knihy je podrobně popsán v anotaci . Můj postřeh, většina těchto kauz se týkala vražd naprosto náhodných obětí, vraždy se sexuálním motivem. Vraždy v rodině nebo známých v menší míře. Hrozná brutalita a absolutní neschopnost jakéhokoliv pocitu viny. Vyřešení "Spartakiádního vraha" bylo opravdu v pravý čas. Představa, že mám na starost 18 děvčat ve věku 14 až 15 let a vím ,že se po Praze pohybuje vrah žen a dívek.....
Děkuji panu Markovičovi a všem jeho spolupracovníkům za jejich práci. Jak sám říká, stres z této vyčerpávající práce se někdy projeví. Doporučuji ke čtení odolným čtenářům.