Marťan
Andy Weir
Pred šiestimi dňami sa astronaut Mark Watney stal jedným z prvých ľudí, ktorí pristáli na Marse. Dnes nepochybuje, že bude prvý, kto na ňom aj zomrie. Spočiatku úspešná misia na povrchu Marsu sa musí predčasne ukončiť pre piesočnú búrku, ktorá ohrozuje život posádky. Mark pri nej takmer zahynie, a keď sa preberie, nachádza sa v úplne novej životnej situácii. Ostal celkom sám na planéte, ktorá akoby sa ho zo všetkých síl pokúšala zabiť. Nemá ako oznámiť Zemi, že je nažive, a aj keby sa mu to podarilo, jeho zásoby ani zďaleka nepostačujú, aby prežil do príletu ďalšej kozmickej lode. Na druhej strane aj tak asi nebude mať dosť času, aby zomrel hladom. Poškodené vybavenie, kruté marťanské prostredie a starý známy „ľudský faktor“ so svojimi prešľapmi a chybami ho môžu zabiť oveľa skôr. Mark však nie je ochotný len tak to vzdať. Vďaka svojej vynaliezavosti, technickým schopnostiam a zarytému odhodlaniu vytrvalo bojuje s jednou neprekonateľnou prekážkou po druhej. Vystačí mu silná vôľa a hlboké znalosti na to, aby prekonal neprekonateľné?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
The Martian, 2014
více info...
Přidat komentář
To byla jízda. Skvělá knížka. Byla jsem napnutá až dokonce. I když jsem věděla jak to dopadne. A hlášky Marka Watneyho, jsou nepřekonatelné. Je to jedna z nejlepších knih co jsem četla (pravda, nejsem nejostřílenější čtenář, ale bojuji s tím každý den). A těch technických popisů tam sice bylo dost, ale bez nich by to nedávalo smysl ( ne že bych chápala o čem byla řeč). Ale většina byla napsaná tak, že i to jsem hltala s otevřenou pusou. Ještě se k ní musím někdy vrátit. Rozhodně za to stojí. Doporučuji všem.
Marťan je spíš takový technothriller, než nějaká velká literatura. Většinu knihy zabírá fyzikální popis improvizačních vědeckých postupů, které umožňují přežití hrdiny na povrchu Marsu. Občasné Watneyho sarkastické poznámky to trochu odlehčují, ale i tak mi přijde text trochu křečovitý. A asi od půlky to všechno nabírá takový ten americký patos známý z filmových blockbusterů - všichni táhnou za jeden provaz, obětují se a najednou prásk, je tu nová komplikace. Ale přesto všechno se Marťan čte dobře a jako nápad je hodně neotřelý. Kdo by si byl pomyslel, že oprášit Robinsona Crusoe a prásknou s ním na rudou planetu může být skvělý námět na román.
"Nejhorší události v životě se ohlašují maličkostmi. Na boku máte drobnou bulku, která tam dřív nebyla. Vracíte se domů k manželce a spatříte v dřezu dvě skleničky na víno. Z televize se ozve: Přerušujeme tento program..."
Nikdy bych neřekla, že takový příběh může být tak uvěřitelný. Kdybych teď zadala do Googlu "Mark Watney", vůbec bych se nedivila, kdyby mi na Wikipedii vyjel dojemný životopis astronauta, který na Marsu strávil víc času, než všichni ostatní dohromady. Je to zvláštní kniha, psaná velice stroze a úsporně, vedená částečně jako lodní deník a částečně ukazující dění na Zemi (především v NASA). Je to plné matematických výpočtů (jejichž opravdovost nehodlám zpochybňovat), biologických a chemických úvah a vůbec, prostě něco, o čem bych dřív tvrdila, že mě asi tak docela bavit nebude. Ovšem když se za chemickými vzorečky skrývá úporná touha po přežití člověka, který je sám na celé planetě, zkrátka všechny ty vodíky a kyslíky nějak přežijete, protože chcete vědět, jak to s ním dopadne.
Příběh je čtivej a chytne hned od začátku. Nejprve působí uvěřitelně, ale postupně se člověk začíná divit co vše Mark ustojí a přežije. Až tak velká shoda náhod je přeci jen těžko uvěřitelná. Konec už je uvěřitelnej jen těžko... Ještě mrknu na film. Jsem zvědavej na porovnání.
Kniha je proti filmu mnohem veselejší, film zase podstatně zestručnil občas zdlouhavé verneovské popisy technických postupů.
75 % (592 hodnotících, 90 %).
A ja dávam 5. Príbeh je neuveriteľne uveriteľný, vtipný a končí sa ... no to neprezradím (pre tých, ktorí ešte nečítali;) Aj keď miestami som sa strácala, čo sa týkalo všetkých tých vedeckých a technických opisov, najmä teda v angličtine, to bol trochu tvrdší oriešok, ale aj tak, je to vydarené dielo. AJ
uff.. po nekonečných napjatých 4 solech (ano, taky jsem začala počítat dny trošku zmateně a jsem ráda, že jsem si při cestě z domu nenasazovala motorkářskou helmu co mi visí u vchodu=přechodových dvěří) jsem na konci.. moje 3 děti si sem tam stěžovaly na hlad a že chtějí teplý čaj a jiné nepodstatné věci, o manželovi ani nemluvím, ale já holt byla na Marsu..
z mnoha hlášek pro mě nejlepší: str.284 - "Sice za sol urazím devadesát kilometrů jako vždycky, ale ke kráteru Schiaparelli se přiblížím jen o 37 km, protože Pythagoras je svině."
Super počtení. Jak už napsali uživatelé přede mnou, kniha Vás naprosto strhne, Watney je hodně vtipnej, je to napínavý, spousta zvratů...tohle všechno převáží trochu těch technických popisků, bez kterých by to ale taky nebylo úplně ono. Za mě super.
Kniha s úžasným příběhem, stylem vyprávěním a neústavným napětím. Hltala jsem stránku od stránky a i při takovém příběhu se nepřestávala bavit. Jednu hvězdičku ubírám za trochu předvídatelný konec, který mě nijak nešokoval, ale jinak nemůžu nic vytknout.
Knížka mě naprosto dostala, četla jsem ji jedním dechem a i když většina technických popisů byla mimo mé chápání, nedokázala jsem se od ní odtrhnout. Čekala jsem, že bude dobrá, ale překonala mé očekávání a zejména závěr byl strhující.
No teda!
Při každém otevření knížky jsem žila jen s Markem Watneym a jeho nepřekonatelným humorem. Knížka obsahuje tolik hlášek, u kterých jsem se opravdu od srdce zasmála. Jeho charakter i vynalézavost mě nepřestávaly překvapovat a zoufale jsem toužila po happy endu. Opravdu výborné a překvapivé čtení, jen bych možná na konci nepohrdla pár řádky o jeho návratu na Zemi.
"Připouštím, že je to smrtelně nebezpečné, ale podívej se na to takhle: letěl bych jako Iron Man!"
"Ještě zapracujeme na dalších nápadech."
"Iron Man, velitelko. Iron Man!"
Během čtení jsem si mnohokrát vzpomněl na Robinsona Crusoa... Nebylo to špatné, ale dost mě nudily věčné dlouhé propočty, kolik toho musí hrdina sníst, aby.. kolik musí ujet, aby... kolik musí vyrobit energie, kyslíku... a podobně. A tyto pasáže zabraly většinu knihy.
Nebýt momentálně filmu v kinech natočeného dle této knihy, pravděpodobně bych se k ní vůbec nedostala. Což by byla velká škoda. Úžasně čtivý příběh, nutilo mě to číst stále dál a dál pozdě do noci, i když jsem věděla, že kvůli tomu další den budu celkem nevyspalá. Skvělé hlášky, skvělá atmosféra a i když jsem od začátku tušila jak to dopadne tak za mě rozhodně doporučení k přečtení.
,,... a smrdím jako když se tchoř vysere na týden nošené ponožky"
Zaujala, to nepochybně. Je napsaná tak čtivě, že jsem si četla dlouho do noci, i když každou chvíli vstávám, abych nakrmila mimčo... než jsem dočetla, vyhrávala tahle kniha i nad potřebou spánku. Strašně jsem se chtěla dostat na konec, abych se dozvěděla, jak to celé skončí. Na konci mě překvapilo, jak dlouhou dobu na Marsu Mark strávil - během čtení jsem si moc nevšímala plynutí času, jelikož se zdálo, že má hlavní hrdina pořád spoustu věcí na práci, takže není prostor na nějaké deprese.
,,Jestli to přežiju, budu lidem vykládat, že jsem chcal raketové palivo."
Já jsem chcala smíchy.
Kniha která se mi zaryla pod kůži, přečtena jedním dechem. Tomu chlapovi v marťanské pustině jsem fandil víc než národnímu týmu na mistrovství světa.
Sci-fi, která až zas takovou sci-fi není ... v tomto příběhu není v podstatě nic, co bychom si za pár let neuměli představit, že by se mohlo stát .. a to je to, co se mi na tomto příběhu líbilo.
Ano, je pravda, že Mark byl trochu takový MacGayver, ale na druhou stranu, kdo jiný by takový měl být, než kosmonaut vybraný do takové mise, ... ti, kdo vybírali , zřejmě vybrali správně :-) ... a v kontextu tohoto příběhu je reálné a uvěřitelné, že náš hrdina je člověk inteligentní a vtipný, fyzicky i psychicky odolný ...prostě sympaťák a tak i já držela palce :-).
Štítky knihy
deníky humor boj o přežití zfilmováno trosečníci Mars (planeta) hard sci-fi optimismus kosmonauti, astronauti NASAAutorovy další knížky
2015 | Marťan |
2021 | Spasitel |
2018 | Artemis |
2020 | Mezi světy |
Stejně jako plno jiných jsem i já přeskakovala některé technické pasáže. Ale to vůbec nevadí. Bavila jsem se od začátku do konce a posledních pár stránek jsem vrčela na všechny, kteří měli tu smůlu a promluvili na mě. :D