Marťan
Andy Weir
Pred šiestimi dňami sa astronaut Mark Watney stal jedným z prvých ľudí, ktorí pristáli na Marse. Dnes nepochybuje, že bude prvý, kto na ňom aj zomrie. Spočiatku úspešná misia na povrchu Marsu sa musí predčasne ukončiť pre piesočnú búrku, ktorá ohrozuje život posádky. Mark pri nej takmer zahynie, a keď sa preberie, nachádza sa v úplne novej životnej situácii. Ostal celkom sám na planéte, ktorá akoby sa ho zo všetkých síl pokúšala zabiť. Nemá ako oznámiť Zemi, že je nažive, a aj keby sa mu to podarilo, jeho zásoby ani zďaleka nepostačujú, aby prežil do príletu ďalšej kozmickej lode. Na druhej strane aj tak asi nebude mať dosť času, aby zomrel hladom. Poškodené vybavenie, kruté marťanské prostredie a starý známy „ľudský faktor“ so svojimi prešľapmi a chybami ho môžu zabiť oveľa skôr. Mark však nie je ochotný len tak to vzdať. Vďaka svojej vynaliezavosti, technickým schopnostiam a zarytému odhodlaniu vytrvalo bojuje s jednou neprekonateľnou prekážkou po druhej. Vystačí mu silná vôľa a hlboké znalosti na to, aby prekonal neprekonateľné?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
The Martian, 2014
více info...
Přidat komentář
Opravdu zajímavá knížka. Četla se mi dobře. Ani mi nepřišlo, že by tam byla hluchá místa. Neskutečně jsem si užíval okamžiky Markova improvizování, kdy jen z několika málo věcí dokázal udělat něco neskutečného - takový marsovský MacGayver! A posledních cca 30 stránek? Nemohl jsem se od knížky odtrhnout a sám jsem se přichytil při tom, že všem neskutečně držím palce a se všemi stejně trpím. To už se mi dlouho u žádné jiné knihy nestalo...
Skvěle zpracováno!
Čelist mi spadla až někam k podlaze, když jsem četla, co všechno musel autor vystudovat a jak skvěle si dokázal poradit s otázkou přežití na Marsu.
Když píši 'skvěle zpracováno', myslím tím opravdu skvěle. Mark Watney byl milý chlapík, dokonce mě značně mrzelo, že jsem ho musela opustit, když jsem Marťana dočetla. Jeho humor dával knize ten správný směr, jeho důvtip a smysl pro improvizaci, jeho inteligence! Nad tím vším mi zůstával rozum stát. Bylo by štěstí potkat takového člověka v reálném životě.
,,Moje konverzace s NASA ohledně recyklátoru vody byla nudná a plná technických detailů. Proto vám ji shrnu:
Já:'Očividně se něco ucpalo. Co kdybych to rozebral a podíval se na vnitřní potrubí?'
NASA:'Ne. Posereš to a umřeš.'
A tak jsem to rozebral."
Co se stylu psaní týče, kniha se četla nesmírně dobře. Autor nás zahrnoval podrobnými postupy, podle kterých se Mark řídil a díky kterým přežil. Jak je níže psáno, opravdu s podivem, že Andy Weir neprošel něčím podobným, až tolik je jeho psaní věrohodné.
Film je bohužel drobným zklamáním. Tvůrci vynechali několik podstatných částí a kompletně překonali konec, aby z filmu vytěžili co nejvíce akce, čímž dosáhli jen závěru přitaženého za vlasy.
Těžko uvěřit, že autor není astronautem - natolik je román přesvědčivý. Přečteno za tři dny, nešlo se od toho odpoutat. Jsem ještě zvědavý, jak si s tím poradí ve filmu.
Strašně mě to bavilo a užívala jsem si to. Bavilo by mě to i kdyby Mark nebyl astronaut uvíznutý na Marsu, ale třeba opravdu ten farmář z amerického středozápadu, co musí každý den na pole. Je to totiž tak pěkně a sympatický napsaná postava, že by fungovala v každém prostředí. Přijde mi, že tahle knížka mě svým přístupem, humorem, celkovým poselstvím, nakopla možná víc, než řachandy od Jonase Jonassona.
Strašně se mi líbilo, že knihu nezatěžovaly vzpomínky na maminku, tatínka, dětství tam a tam, milovanou ženu zanechanou doma blabla. Bylo to strašně osvěžující, nemuset se protloukat takovýmle emočním balastem.
Nepamätám sa, kedy som sa naposledy tak bavil čítaním knihy. Mark Watney je obrovský sympaťák a hoci to miestami s tým podrobným vysvetľovaním technických postupov trochu preháňal, držal som mu palce ako už dávno nikomu. Z celej knihy sála pozitívna energia, keď sa celé ľudstvo spojí pre záchranu jedného človeka bojujúceho o prežitie na inej planéte ako novodobý Robinson Crusoe. V záverečnej tretine už začala kniha skĺzať do repetetívnosti, ale strhujúce finále všetko zachránilo. Prečo teda nedávam plných päť hviezd? Asi kvôli podvedomému dojmu, že sa jedná len o ľahkú literatúru "do vlaku". Inak je to veľmi zábavná, napínavá, ale i poučná kniha, ktorú doporučujem prečítať každému fanúšikovi chytrej sci-fi. 8+/10
Syn(22) - nadšený! Doporučuje. (Možná se do ní taky někdy pustím a zatím odolám filmu.)
Kniha přečtena jedním dechem, bavil jsem se nádherně. Možná trochu nezáživné čtivo pro někoho kdo zrovna není fanda scifi, ale já byl nadšen.
Včera shlédnut také film a rovněž doporučuji. Byť samozřejmě není tak komplexní jako kniha.
Výborná kniha, naprosto geniálně napsaná. Klobouk dolů nad inteligencí a propracovaností. Hlavní hrdina je od začátku sympaťák, který si umí poradit v každé situaci..natož pak na Marsu. Zpočátku jsem bojovala s technickými popisy, ale v podstatě o to v té knize jde..a když to člověk přijme, je to zábavné, zajímavé a inteligentní. Navíc humor hlavního hrdiny je fakt výtečný. Těším se na film. Knížka pro mě sice není top (ve smyslu, že bych se k ní musela stále vracet), ale výborná bezesporu je.
"Venkate, řekněte vyšetřovací komisi, že ten svůj hon na čarodějnice musí udělat beze mne. I když se nakonec pokusí hodit vinu na velitelku Lewisovou, jak je jasné od samého počátku, už nyní vám říkám, že to veřejně odsoudím. A nepochybuji, že přesně stejně se zachová zbytek posádky. A kromě toho jim řekněte, že všechny jejich matky jsou od první do poslední děvky. P.S. I sestry."
Mým nejoblíbenějším astronautem byla vždycky Ripley, alias Sigourney Weaver. Ne že by se přečtením Marťana měla o své místo bát, to ne, ale že byl robinsovsky podaný Mark vtipný a sympatický mladý muž, to mu upřít nemohu. Žádné - zůstal jsem tu sám (fňuk), proč zrovna já (fňuk), zas ty hnusný brambory (fňuk fňuk). Jen jsem postrádala aspoň nějakou zmínku o jeho citovém životě.
Humanisticky zaměřený čtenář jako já buď u takové sci-fi musí desítky stran přeskakovat, nebo se knihou prokousávat, aniž řádně všem těm technickým věcem porozumí. Líbilo se mi, že kromě deníkových záznamů a pasáží ze Země použil autor i er-formu, aby si čtenář vychutnal určité části Markovy anabáze i bez jeho optimistického pohledu. Jsem zvědavá, jak se s tím Ridley Scott popere.
Boží. V metru jsem se u toho nahlas pochechtávala, třásla napětím a brečela jak želva.
Pirate-ninjas made my day.
Mark Watney je borec. Když si pomyslím, že já bych nepřežila ani týden sama doma a on byl na Marsu víc jak rok... Můj hrdina.
Sice jsme moc nerozumněla těm chemickým blábolům, ale bez toho by to nebylo ono.
A ten jeho optimismus bych chtěla mít.
Hrozně moc se mi líbily ty části, jak mu celý svět drží palce, jak celý svět doufá... .
I já doufám, že film zase nezkazí a stále přemýšlím nad tím, jak může Aquaman ovládat velryby, i když jsou savci :D .
Naprostý souhlas s Aajuska.... ! S každým slovem a každou připomínkou lze jen a jen souhlasit.
Musím se přiznat, že při čtení Marťana se ve mě přely dva přístupy ke knize - na jednu stranu mě hrozně moc bavil ironický a vtipný pohled na svět hlavního hrdiny (už první věta knihy, "Jsem v hajzlu" mě dostala) a celkový styl jeho deníkových zápisů. Na tu druhou jsem ale knihu četla dost dlouhou dobu a necítila to správné zapálení do četby. Takže nevím...
Je pravda, že na čtivosti knize ubírají časté technické popisy toho, co Mark musí vymyslet a zrealizovat kvůli přežití na Marsu - je to však naprosto logické a na místě, takže to chápu. Je to spíš můj problém, že zkrátka nejsem technický typ (stejně jako mnoho dalších čtenářů, jak tak čtu reakce níže). Ve většině případů jsem vůbec netušila, o čem je řeč. Autor na to zřejmě myslel, když se Mark vykašlal na "killowathodinu za sol" (nebo něco takového, čert ví, jak to bylo správně) a říkal jí "pirát-nindža". V záplavě technických řečí to vykouzlilo úsměv na tváři.
Teď si tak říkám, že čtení knihy bylo zvláštně zdlouhavé, ale nikoli nudné... nebyl právě takový pro Marka pobyt na Marsu?
Největším plusem knihy je určitě Markova osobnost a způsob, jakým A. Weir popisuje jeho myšlenky. Nevím sice, jestli by si v takové situaci dokázal člověk dělat starost z toho "Jak může aqua-man ovládat velryby, když jsou to savci.", ale kdo ví. Lidská mysl je zvláštní...
PS: Lewisovou a její zálibu v disku chápu! Co proti němu sakra máš, Watney? :-D :-D :-D
Skvělý, na to, do jaké situace se hrdina dostal, vtipné a s nadhledem. Občas sice trochu moc fyzikálních, chemických, technických a vědeckých detailů, ale tady to má smysl. Jsem zvědavá na filmové zpracování, ale nevěřím, že to může fungovat bez deníkové formy a trochu se bojím, že to na plátně sklouzne k patetickemu hrdinskému dojaku, čemuž se právě předloha úspěšně vyhýbá.
Přesně takto má bestseller vypadat! Byla jsem schopna odložit všechno a na 2-3 hodiny jsem se stala členem posádky Ares III a společník Marka Watneyho při jeho Journey po Marsu.Marťana jsem četla 10 dní a jsem rozhodnuta si ji přečíst ještě několikrát.Ani jsem nečekala,že mě takhle chytne děj (moc na takovéhle žánry nejsem).Mark má opravdu dobrý smysl pro humor - v jednu chvíli překypuje optimismem a v druhé by jsi to nejradši hodil (a pokud nechápete ironii,tak jste celkem v háji).Celkem by mě zajímalo,co se stalo,když dorazil na Zem?
By The Way - ty technicko-technologicko-chemické výpočty byly sice detailní ale celkem jsem se při tom i něco naučila (třeba jak sázet brambory na Marsu) a většině jsem rozuměla,ale můj závěr zůstává stejný - Stejnak bych na Marsu nepřežila ani den.
Podle traileru soudím,že film mě porazí stejně jako kniha
Chytlavá záležitost, takhle si představuju bestseller. Jediné, co bych trochu vytkla je to, že jsme se málo dozvěděli o Markově soukromém životě - jak žil na Zemi, s kým, co ho vedlo ke studiu strojního inženýrství a botaniky a jak se na základě tohoto dostal na Mars apod.
Štítky knihy
deníky humor boj o přežití zfilmováno trosečníci Mars (planeta) hard sci-fi optimismus kosmonauti, astronauti NASAAutorovy další knížky
2015 | Marťan |
2021 | Spasitel |
2018 | Artemis |
2020 | Mezi světy |
Knížka je vtipná a čtivá - občas jsem přeskočila odstavec plný technických detailů, abych o něm ale vzápětí začala přemýšlet - šlo by to vůbec?:_)
Film jsem si dopřála ve 3D a musím říct, že nezklamala známá pravda - nechoď na film pokud znáš knihu. Film vynechal některé pasáže - to asi jinak nejde - na které jsem se vyloženě těšila a rozhodně mnou v žádném slova smyslu neotřásly výkony herců . Potom co člověk vydrží 20 minut upoutávek na většinou otřesné fantas filmy, v klidu se pak usadí ukolébán příjemnou barvou Marsu, exteriéry, Markovým vtipem a nezdolností a snad i pocitem sounáležitosti lidstva a to je možná to nejdůležitější.