Zmizelé hasičské auto
Maj Sjöwall , Per Wahlöö
Martin Beck (Romány o zločinu) série
< 5. díl >
Kniha vypráví o pátrání po pachateli série zločinů, do kterých je zapletena mezinárodní organizaci překupníků s automobily. Ze švédského originálu „Brandbilen som försvann“, vydaného nakladatelstvím P.A. Norstedt och Söners Förlag, Stockholm 1969, přeložil František Fröhlich. Vydání druhé, v Nakladatelství Svoboda první.
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1988 , SvobodaOriginální název:
Brandbilen som forsvann, 1969
více info...
Přidat komentář
Kniha je rozhodně čtivá, problém jsem měla trochu s množstvím jmen a místy se to trochu vleklo.
Docela mátla velká spousta osob se jmény na zlomení jazyka. Zápletka ke zločinu vtipná a hledání pachatelů složité, docela bavilo.
Fórek už v názvu knihy - aneb - jak to jeden detektiv natře všem ostatním. Jiní nadějní detektivové se z děje naopak ztrácejí, trochu neobvyklé. Příliš mnoho manželek a obědů a útěků před rodinnými víkendy. A vhledy do politického cítění (překvapivě rudého!) oficiálně neutrálního Švédska a do nešvarů jinak vyspělé země. Aby se nikam nevedoucí děj alespoň trochu zdramatizoval, poněkud předvídatelný konec. Ale četlo se to jako po másle, hihi!
Případ, který prý vypadá jako „policajtská latina“: „Máme tu tři mrtvoly: jednoho zavražděného, jednoho zavražděného sebevraha a jednoho sebevraha, který je jen sebevrah.“
A tihle sebevraždění i vrahyvraždění zaměstnávají systematického vyšetřovatele a stejně systematického vysedávače na záchodě Melandera, jeho kolegu Kollberga, jenž má nové hobby – deptat mladého kolegu, který touží po postu ředitele, a chlapáka Larssona, který má rád drahá pyžama a nesnáší lidi, a přitom místo spaní v tom nejnovějším, za které dal majlant, zachraňuje životy. A Martina Becka, tady trochu upozaděného, kterému se nějak nechce domů.
Mě tenhle případ bavil ohromně, stejně jako předchozí, někdy i víc; právě proto, že tenhle tým je originální, složený ze samorostů, jejichž spolupráce (i její opak) jsou zdrojem mého pobavení i zájmu.
(Chtěla jsem ještě připojit Larssonův dialog s šestnáctiletou prostitutkou, ale to bych vám tu vyplácla dobrý vtip. Přečtěte si.)
Deset románů o zločinu je jedna z mých nejoblíbenějších detektivních sérií, nevím pokolikáté už přečtená.
Pět – Zmizelé hasičské auto
Začátek knihy je jedno velké sólo Gunvalda Larssona, kterého mám čím dál radši. Následné vyšetřování je pak znatelně pomalejší, skoro bych řekl, že se týden za týdnem táhne. Opět ale přibylo skvělého humoru („Tak už je mi jasné, na co zašel,“ zamumlal Kollberg. „Obložené chlebíčky Švédských státních drah.“), takže jsem se určitě nenudil. Za mne další skvělý den s knížkou. Opět doporučuji.
Vrcholně uspokojivé.
Pro mě zatím nejslabší díl série. Děj je zbytečně natahovaný, zápletka se vytrácí pomalu do ztracena a finální vyvrcholení působí spíš vynuceně, než přirozeně. Přitom má román opětovně skvělý rozjezd, kdy autoři navnadí nejen zajímavým zločinem, ale i následnými komplikacemi, které před kriminalisty staví. Jenže pak to nějak celé začíná stagnovat, práce detektivů klopýtá, vrací se na začátek, pokračuje jiným směrem, dostane se do slepé uličky a vezme případ zase z jiného konce, a tak dál, dokud se kriminalisté z Kungsholmské konečně nepřiblíží k nejvíce pravděpodobnému průběhu událostí.
Na druhou stranu, návrat k oblíbeným postavám jsem si užil se vším všudy. Komisař Martin Beck už zdaleka není ústředním hrdinou, pozornost se tříští mezi celý tým policistů a tak se i více vybarvují jejich charaktery. Což dává prostor pro svérázný druh severského humoru, u něhož občas netušíte, zdali se smát, či trnout hrůzou. V tomhle ohledu u mě Maj Sjöwallová a Per Wahlöö stoupají v ceně čím dál víc.
Návrat po letech ke knize. Dobře se čte, klasická detektivka jak má dle mne být, částečně krimi, částečně román, občas mi cukaly koutky, parádní oddychovka i když autoři mají i lepší
Trochu zvláštní detektivka, není tady žádný "hlavní vyšetřovatel" ale celá parta, někdy jsou povrchně popsány celé úseky a najednou detailní popis chvíle strávené v kanceláři. Každopádně do výzvy se hodí, k létu za pět korun v antikvariátu taky :)
Kniha je to dobrá, ale nějak v ní chybí napětí, které od detektivek očekávám. Děj je zdlouhavý, ale zase se tím kniha blíží realitě policejní práce, kterou popisuje. Chybí mi v ní vhled do situace i z jiné strany, nežli policejní. Taky mám pocit, že všichni vyšetřovatelé jsou podivíni :) Ale přesto si ráda přečtu další díly, tentokrát již v logickém sledu.
Ač je postava policejního komisaře Martina Becka velmi sympatická,kniha sama spadá do průměru,chybí mě v ní napětí a děj jaký bývá v detektivkách z pera Eda McBaina,jehož knihy si dvojice autorů brala za inspiraci
Právě čtu, převážně po cestě ve vlaku - ale docela čtivá kniha. Začátek má více dějových linek, ale nejsem ani v půlce, tak uvidím. Jiný (trochu severský) pohled na práce tamní policie v určité době tj. rok 1968.