Martin Konvička

18.04.2023

S některými názory Konvičky souhlasím (o migrantech, o EU ...), s jinými zase nesouhlasím (např. o předlistopadovém režimu a životě v něm). Samotný Konvička mi moc sympatický v podstatě není, dokonce se mi vnucuje pocit, že právě takový typ lidí pomáhá (pomáhal) budovat společenský systém, který nás dnes dovádí do nové totality a krachu. Nicméně jeho boji proti islámu tleskám a doufám, že to nějaké výsledky nakonec přinese. 55%

Monografie obskurní postavičky, která nezaslouží ani článek v novinách. To hovoří samo za sebe.

31.03.2018

Stejně jako u prolomení hradeb je hodnocení ovlivněno frustrací lidí, kteří by nejradši spálili všechny knihy, se kterými nesouhlasí, a lidi, kteří je napsali, by nejradši poslali ke zdi.

Takže 5*

25.01.2017

Obsahem knihy je rozhovor s Martinem Konvičkou, který je proložen jeho články z blogu nebo projevy. Přijde mi velká škoda, že pro knižní vydání nebyly témata upravená do lepší formy a ozdrojovaná. Recyklace starých článků, ikdyž popisují pravdivě současnou situaci, mi zkrátka přijde poněkud laciná.
Kritizoval jsem to u minulé brožurky a štve mě, že situace se tady znovu opakuje. Jinak rozhovor pokrývá život Martina Konvičky od dětství až do současnosti. Je tématicky rozdělen do několika kapitol, ale při čtení získáváme pocit, že se jedná o volné odpovídání na otázky. Myslím, že by šel udělat lepší formou. Na stručné seznámení s osobou docenta Konvičky to však stačí.
Je škoda, že si Naštvané matky nedaly na knize více záležet. Recyklací starých článků může někdo získat dojem, že vlastně antiislámské hnutí už nedokáže říct nic nového. Nejstarší článek je ze srpna 2013 a nejnovější z května minulého roku, pak kniha obsahuje proslov na demonstraci a projev na schůzi BPI.
Co se týče faktů o islámu nedá se knize nic vytknout. Mám tak spíš dojem, že kniha bude hodnocena v závislosti na osobních sympatií či antipatií. Normálně bych dal knize 4 hvězdy, ale díky lidem, pro které jsou defektní ideologie víc než lidské bytosti, dávám preventivně maximální hodnocení. 80%

13.01.2017

Hned na úvod by bylo vhodné se zařadit v rámci mnoha skupin, na které média a antiislámští aktivisté rozdělují společnost. V tomto světonázorovém poli se držím mimo. Souhlasím s mnohými názory různých skupin, stejně tak mi vadí řada postojů.
Nyní ke knize. Zajímavé mi přišly vlastně jen pasáže z minulosti - dětství, výška, sametová revoluce, a pak odstavec o ekologické činnosti, na níž MK spolupracuje. Kniha není celá jen o problematice islámu a migrantů, a právě ta jiná témata bylo to jediné, co nakonec stálo za to.
Jako ateistce mi hodně aspektů islámu přijde nepřijatelných, na druhou stranu nedokážu překousnout způsob, jakým MK prezentuje své názory. Hlavně jeho tendenci ponižovat oponenty. V knize se např. o těch, kteří nepodepsali petici ohledně povinných kvót migrantů, vyjadřuje místy až posměšně: buď to byly ženy, na nichž MK přímo viděl, jak mají strach podepsat, ale souhlasí (= zbabělost), jiné líčí jako ostentativně pokrytecké atd. Jako by ten, kdo nesdílí názor MK, byl pokrytec, pitomec nebo prospěchář, který čeká, že mu z migrantů a islámu něco kápne. Nejhorší je jeho zřejmě vážně míněná teorie o tom, že bílé evropské ženy se těší na muslimské samce.
Kdyby MK dodržoval pravidla slušné diskuse a neponižoval druhou stranu, stal by se aspoň poslouchatelným/čitelným. Takhle veškerý možný dopad na nerozhodnuté voliče/občany pohřbívá neschopnost své názory prezentovat slušně a spoléhat na sílu argumentů (pak si totiž člověk nemusí pomáhat zesměšňováním oponentů).