Maryčka Magdonova
Petr Bezruč (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/342459/bmid_marycka-magdonova-dKV-342459.jpg
4
235
235
Maryčka je sirotek (otec byl opilec, který se zabil při návratu z hospody). Maryčka se stará o mladší sourozence. Jednou ji při krádeži dříví chytí Hochfelder, který ji udá. Když ji odvádí strážník do „Frydku“, spáchá sebevraždu skokem ze skály do řeky Ostravice. Dílo je napsáno kriticky, v každé sloce se autor ptá Maryčky na řešení.... celý text
Přidat komentář
Přečteno vícekrát po sobě. Ve vydání roku 2017 i zajímavé ilustrace. Půjčila jsem si i Slezské písně, nejspíš je nepřečtu úplně celé, ale některé básně ano.
Tak jsem se vrátil na gympl, kde podobné básničky a říkanky nám tekly ušima a my jsme byli rádi, že na rozbor byl vyvolán někdo jiný.
Ano, tak tomu bylo v mých mladých letech, kdy jsem básničky spíše četl z donucení, proto abych nakonec dostal alepoň za tři, což byla známka, kterou jsem mohl ustát jak před kamarády, tak i doma...
Ale nyní, i díky čtenářské výzvě jsem se vrátil ke čtení poezie, a musím říci, že zas tak špatné, jak si na to pamatuji ze školy, to nebylo. Je v tom tíseň, vzdor, žal i děs, každý si v tom najde to svoje.
Sbírka Slezské písně je velmi silná a tato báseň není výjimkou. Její atmosféra a celkový kontext jsou děsivé, ale úžasné.
Připomněla jsem si tuhle báseň a musím říct, že se mi vždycky líbila. Je smutná, ale je jí rozumět. Zkusím si přečíst celou sbírku Slezské básně.
Pochmurná báseň o lidském neštěstí,kterou si dodnes pamatuji ze školy,kdy jsme se ji učili nazpaměť.Již tenkrát se mi líbila a uměla jsem ji celou,ale některé části jsem zapomněla.Díky výzvě jsem si knihu půjčila a opět si ji v paměti oživila.
Šel starý Magdon z Ostravy domů,
v bartovské harendě večer se stavil,
s rozbitou lebkou do příkopy pad.
Plakala Maryčka Magdonova.
Naprosto mistrně ovládnutý jazyk a skvěle zpracovaná atmosféra. Když čtete Maryčku, opře se do vás životní marnost. Každá věta má za sebou tolik symbolů a významů. Tohle se prostě neomrzí.
Tak krátká báseň a kolik bezútěšnosti v ní je obsaženo. Neštěstí a tragický osud Maryčky Magdónovy , která spáchala sebevraždu skokem do řeky v nás rezonuje ještě dlouho po dočtení. Pesimismus vyznívající z veršů, neštěstí, těžký úděl chudých obyvatel tohoto „kraje rázovitého“ a celkově bezvýchodné ladění této básně nás i dnes po tolika letech dojímá a stále má co říci. Bravo!
Nemám Bezruče, z vícero důvodů, vůbec ráda, ale Maryčka je působivé dílo. Tak působivé, že nelze zapomenout. To se panu básníkovi musí nechat.
Krátký, ale velice silný příběh. Ponurá atmosféra, která báseň provází, je doslova hmatatelná. Smutek je cítit z každičkého slova. Do dnes si pamatuji, jak nám Maryčku předčítal učitel češtiny na střední škole o hodině literatury a pro mě to tenkrát byla láska na první poslech. Rozhodně jedna z nejlepších českých básní.
(Těm co neznají, doporučuji vyhledat si hudební zpracování této básně, která jsou také zajímavá a stojí za poslech :-)
Smutné, pochmúrne, ale zároveň, vám to zostane v pamäti. Aj keď je báseň krátka, ponúka mnoho na premýšľanie a hodnotenie rozhodnutí aj dnes...
Jen díky ČV se mnohdy dostanu k dílům, které bych jinak obešla obloukem a jedním z nich je i tato sociální balada. Smutná, beznadějná, nespravedlivá ... Taková je tato balada, přesto čtivá a k zamyšlení.
Smutek, pravda, osud, strach, obavy, lítost .... vše je v této básni obsaženo , nad každou slokou se lze zamyslet a společně s autorem se ptát čtenáře jako Maryčky na řešení ....
Maryčku Magdonovu považuji za jednu z nejlepších sociálních balad, které znám. Četla jsem celého Bezruče, ale právě Maryčka Magdonova na mě zapůsobila nejvíc - možná proto se o ní učíme ve škole zvlášť, má zkrátka něco do sebe. S ilustracemi Andrei Tachezy a doslovem o tom, jak bída ze světa nemizí a že sto let není až tak dlouhá doba, to působilo zase o něco důležitěji. Popravdě je tohle jedna z mála položek "poezie", které bych si u maturity bez ostychu vybrala. Protože se o tom dá dost polemizovat. (Jinak, odehrává se to v Ostravě, i když děj je to opravdu krátký.)
Štítky knihy
bibliofilie, bibliofilství, knihomilství poezie česká poezie klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1951 |  Slezské písně |
| 1988 |  Maryčka Magdonova |
| 1952 | Stužkonoska modrá |
| 1954 | Domove líbezný |
| 1961 | Labutinka |
Můj opětovný návrat k Bezručovi. Inspirovala mě vyhlídka z Lysé hory, pohled do údolí s vesničkami opěvovanými autorem, tak hluboce spjatým s tímto krajem. Maryčka mě provází celým dlouhým životem - školními léty, procházkami kolem její havířovské sochy, symbolizací zdejších pracovitých, odhodlaných, zoufalých a vnitřně silných žen.
Plakala Maryčka Magdonova... Dnes by možná byla šťastnou dívčinou - ale v kraji, který už téměř pohřbil svou hornickou minulost. Dnes pláčou především ti tvrdí chlapi, ti z dolů a harend, pamětníci.