Maryčka Magdonova
Petr Bezruč (p)
Maryčka je sirotek (otec byl opilec, který se zabil při návratu z hospody). Maryčka se stará o mladší sourozence. Jednou ji při krádeži dříví chytí Hochfelder, který ji udá. Když ji odvádí strážník do „Frydku“, spáchá sebevraždu skokem ze skály do řeky Ostravice. Dílo je napsáno kriticky, v každé sloce se autor ptá Maryčky na řešení.... celý text
Přidat komentář
Krátká balada o Maryččce Magdonové, která jako sirotek se musí postarat o své sourozence a o jejím tragickém osudu. Ač tato balada není rozsáhlá, přesto je zde silně popsán tehdejší nelehký osud lidí.
Poslechla jsem si nazpívanou baladu a líbilo se mi to víc, než napsané. Je slyšet rytmické veršování a hudba tomu dala nový styl. Moc pěkné i když smutné.
Krásná, tragická balada. Lehce zavání proletářství, ale tak, že to ani nevadí. A Bezruč jistě nemyslel na ideologii, které jeho verše u nás po desetiletí sloužily, když Maryčku Magdonovou psal (pokud ji psal, že).
U této básně jsem si všiml, že je tak skvěle rytmicky seskládaná, že ani nepotřebuje rýmy. Vždyť v celé básni se rýmují vždy jen poslední verš sloky s koncem sloky předchozí, a to navíc vždy stejným rýmem. Přesto verše drží pohromadě a čtenář by to ani nemusel zaregistrovat.
Rozhodně mám v plánu dokončit celé Slezské písně, ale byla jsem velmi nedočkavá, a slavnou báseň o Maryčce Magdonové si musela hned přečíst. Krátká, ale velmi výstižná, a psaná jednoduchým jazykem. Autor zde dokázal v pár řádcích popsat těžký život sirotků na konci 19.století. Další nádherné klasické dílo, které by si každý měl přečíst...
Další kniha, díky které bych se v klubu lidí-knih ze 451 stupňů fahrenheita mohl flákat, znám zpaměti. Ani po těch letech vlastně nevím, jestli byla učitelka úplně pitomá, nebo geniální, že nás nutila se to učit celé.
Tragický příběh, dělat si s z něj srandu je asi pochopitelný únik. Jenže i po těch letech, když si na příběh vzpomenu, rozehrává někde hluboko vážnou strunu. Upřímně doufám, že doba, kdy byla možná taková beznaděj, už se nevrátí...
Poprvé jsem četl Maryčku ještě jako kluk. I když poezie není můj šálek kávy, na tohle smutné a tragické dílko nedám nikdy dopustit.
Poprve jsem tuhle basen slysela nekdy pred 20ti lety a stale si ji pamatuji .Smutna a krasna.
Tato báseň, známá mi již od školních let, má své kouzlo, s odstupem let a jiným pohledem na svět ji vnímám odlišně. A to je asi dobře, hodnoty člověka se věkem trochu mění...
Tak tuto báseň čtu již potřetí (poprvé v rámci školní výuky na SŠ, podruhé v rámci osobní výzvy přečíst knihu "Slezké písně" od pana Bezruče a nyní v rámci čtenářské výzvy) a opět mě z ní mrazí. Příběh apelující na správný výběr partnera, ale hlavně ukazující těžký osud jedné ženy z ostravského regionu.
Knihu jsem četla jako součást povinné četby. Příběh mi přišel zajímavý, ale poezie nepatří mezi můj šálek kávy.
Štítky knihy
bibliofilie, bibliofilství, knihomilství poezie česká poezie klasická literatura
Autorovy další knížky
1951 | Slezské písně |
1988 | Maryčka Magdonova |
1952 | Stužkonoska modrá |
1954 | Domove líbezný |
1961 | Labutinka |
Jak už se tu zmiňují ostatní - krátké, ale výstižné. A já musím souhlasit. Četla jsem do školy, abych měla načtenou i nějakou tu českou poezii. A Maryčka mi přišla nejschůdnější. Určitě doporučuju.