Masa a moc

Masa a moc
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/4752/bmid_masa-a-moc-ep6-4752.jpg 4 43 43

Rozsáhlý esej o davové psychologii. Dvacet let psaná úvaha spisovatele, teoretika společenských věd a humanisty původem z Bulharska a nositele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1981 Eliase Canettiho Masa a moc (1960) pojednává o tom, jak v mase jedinec ztrácí své úzkosti a zábrany, až se slastně rozplyne v davu. Masa je mu přírodní úkaz, nebezpečný živel a dravý živočich. A moc pak nástroj jejího ovládání.... celý text

Literatura naučná Historie Sociologie, společnost
Vydáno: , Academia
Originální název:

Masse und Macht, 1960


více info...

Přidat komentář

HanzKaufmann
06.10.2024 5 z 5

Člověk má v největší vážnosti ta zvířata která se mu nepovedlo zotročit.

Řekl bych že i s lidmi je to podobně, v úctě a vážnosti držíme ty kteří si dokážou podrobit druhé.

Kniha je skvělá a těžká, nejen na cteni, ale i v batohu, protoze ma hodne stranek xD

NemmamSlov
20.06.2023 3 z 5

"Všetko, čím sme a čo dokážeme, všetko, čo vytvára v reprezentatívnom zmysle slova ľudskú kultúru, sme v počiatkoch najprv vtelili prostredníctvom premien. Nástrojmi tohto prisvojenia boli ruky a tvár. Ich význam (v porovnaní s ostatnými časťami tela) neustále rástol. Samostatný život rúk v tomto prapôvodnom zmysle sa v pomerne čistej podobe uchoval v našich gestách."

Zaujímava kniha, ktorá popisuje vývoj ľudstva a vysvetľuje jeho túžbu k moci a jeho samostatný rast. Nebudem tvrdiť, že som všetkému rozumel, no autor sa to snaží podať čo najjednoduchšie. Používa strašne veľa príkladou v spoločenstvách, čo ma teší. Dozvedel som sa o mnohých kultúrach ako žijú, hlavne tých austrálskych a afrických, kde je úplne iná mentalita a majú nastavené iné priority, ako moderné spoločenstvo. Autor sa v knihe často opakuje, čo mi trochu vadilo. Z edície Civilizácia som čítal lepšie knihy, čo sa týka vývoja ľudstva.


Jackjelly
20.07.2021 5 z 5

V různých oblastech vědy bylo vždy nejvyšším cílem nalézt univerzální "teorii všeho". S trochou nadsázky si troufám tvrdit, že v rozsáhlé eseji se to panu Canettimu, alespoň v oblasti fungování lidské společnosti, téměř podařilo.
Knihu jsem začínal číst několikrát, různě jsem přeskakoval a asi napotřetí se mi povedlo do ní proniknout, nechat se pohltit a užívat si přesných a podložených postřehů o chování lidí, kteří jsou vždy součástí nějaké masy. I když si to zrovna nemyslí a ostatní častují posměšným přízviskem "ovce".
Nic nemůže být vzdálenější od reality, v pojetí Canettiho jsme vlastně ovce všichni a nikdo. Přebíháme, většinou nevědomě, mezi různými "masami" a vymezujeme se vůči jiným, zdánlivě či reálně nepřátelskými, masám.
Kniha je nejspíše již překonaná, ostatně není nejnovější a zkoumání chování mas, davů a vůbec společnosti od doby vzniku značně pokročilo. Philip Zimbardo, Michel Foucault, Zygmunt Bauman a mnoho dalších se tématem této knihy zabývalo a je nad mé síly a intelektuální schopnosti rozebrat rozpory s Canettiho knihou.
Těžko se hledala vhodná citace, to bych musel ocitovat půlku knihy. Ale přece jen jedna mi přijde pro současnost velmi vhodná:

"Jistá vážnost, jíž se těší diktatury, spočívá do značné míry v tom, že jim lidé přiznávají koncentrovanou sílu tajemství, které se v demokraciích rozděluje a rozřeďuje na mnohé. S posměchem se zdůrazňuje, že v demokraciích se všechno vždycky rozžvaní. Každý žvaní, každý se do všeho míchá, a neděje se nic, protože všechno je předem známo. Zní to, jako by si lidé stěžovali na nedostatek rozhodnosti, ale ve skutečnosti jde o zklamání z nedostatku tajemství.
Člověk je ochoten snášet hodně věcí, pokud se prezentují jako něco mohutného a neznámého. Pokud sám není nic, působí mu snad jakési otrocké uspokojení octnout se v obrovském břiše. Neví, co se skutečně stane, kdy k tomu dojde; druzí se možná dostanou do obludy před ním. Pokorně čeká, třese se a doufá, že bude tou vyvolenou obětí. V tomto postoji můžeme vidět apoteózu tajemství. Všechno se podřizuje jeho glorifikaci. Nezáleží tolik na tom, co se stane, jenom když se to stane s náhlostí žhoucího vulkánu, nečekaně a neodolatelně.
Avšak tajemství soustředěná na jedné straně a v jediné ruce musejí mít nakonec fatální následky: pro jejich držitele, což by samo o sobě nebylo důležité, ale stejně tak i pro všechny postižené, a to je nesmírně významné. Každé tajemství je explozívní a stupňuje se svým vlastním vnitřním žárem. Přísaha, jeho uzávěr, je právě tím místem, na kterém se tajemství zase otevírá. Teprve dnes si v celém rozsahu uvědomujeme, jak nebezpečné může tajemství být. Nabíjelo se stále větší mocí v různých sférách, které spolu jen zdánlivě nesouvisejí."

Standa24
19.03.2020 3 z 5

Před lety jsem na tuto knihu narazil jako student na gymnáziu a teď jsem se k ní po čase vrátil. Není to lehké čtení, kniha má obrovský přesah - od sociologie, psychologie až k historii a antropologii. Některé pasáže se mi četly lépe, některé hůře a ne se všemi názory bych zcela souhlasil, ale určitě je to zajímavé čtení.

JLČ
15.04.2017 3 z 5

Sociologicko-historická studie bulharského židovského myslitele, ovlivněného psychoanalýzou.

Disease
19.11.2014 4 z 5

Místy trochu moc rozvláčné, ale pokud se pročtete zhruba do půlky (definice pojmů apod.), začne to být skutečně zajímavé.

Sajdeman
02.10.2012 5 z 5

O tom jak manipulovat, jak se nechat zmanipulovat a proč to tak vlastně funguje.
Hodně dobrá socilogická kniha, kterou pochopí i laik.