Přízeň Fortuny
Colleen McCullough
Římská sága série
< 3. díl >
Dějiny - starověký Řím.
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1997 , Ikar (ČR)Originální název:
Fortune´s Favorites, 1993
více info...
Přidat komentář
Recenzi píšu pod silným dojmem z konce knihy, z pohřbu Julie a Cinilly. Kdy se autorka jakoby nadechla, a vymáčkla ze sebe to nejlepší. Ano, to mělo šťávu, na pohřbu Julie, jako by byl člověk opět v tom Římě. "Život ženy tkví v jejich mužích, Caesare, nikoliv v ženách, kterým dala život. Ani v dětech, které pak ony porodily. Žádná žena si příliš neváží svého údělu, je nevděčný a neblahý. Světem hýbou muži, a muži ho také ovládají, nikoliv ženy. Inteligentní ženy žijí svůj život skrze muže. " (tohle je tak znepokojivá myšlenka, a chce takový nadhled, že si ji může dovolit vyslovit snad jen bezdětná žena)
Jinak to ovšem nestálo za nic. Jednak tím, že já jako typický polovzdělanec vím kdo je Caesar, Pompeius a Crassus. Ale neměla jsem tušení kdo byl Marius a Sulla a co se s nimi stalo. Takže první díly měly napětí a člověk zíral , co všechno neví.
Člověk si ty dva tak moc oblíbil, Ale Marius byl mrtvý, a Sulla už nebyl Sulla. Otravoval mě ten jeho debilní románek . A přitom ze vztahu prvního muže Říma a herce se dalo vyždímnout tolik. Dneska je to v každé knize, v každém filmu zpracované mnohem líp. Naprosto nerealisticky podané to bylo. Popisy válečných střetů byly na jedno brdo a tažení do Hispánie, obrovská nuda. Spoustu informací si mohla autorka odpustit, jako třeba že Caesar měl muňky a jak se jich zbavil. A nebo to bylo zaneseno do Zápisků z války galské?
Nové hlavní hrdiny jsem si nedokázala oblíbit, štvala mě i Aurélie. Ale Caesar nejvíc, nejlepší největší , vojevůdce, advokát, nejkrásnější, nejlepší milenec s nejvěětším mentulou v Celém Římě a možná i Itálii, idol všech žen a teploušů... no kdo by ho neměl rád, že....
.
Bohužel, tento díl nás stál Sullu (to není spoiler, že ne?). Naštěstí nám Sullu nahradí velmi silný nástup Caesarův, a jen o málo slabší nástup Ciceronův. Hlavně díky Caesarovi poznáváme vojenství, cestujeme po starověkém středomoří, ale sledujeme i jeho postup vzhůru po cursus honorum, a v neposlední řadě navštívíme soudy. Soudy by sice mohla být větší zábava, ale i tak příběh oživil vhled do právnického světa, dosud v sérii podstatě neviděném.
Pompeius, jakkoli jsem myslel, že jej nebudu mít rád, je perfektní, skvěle napsaný, a já se těším častějších interakcí mezi ním a Caesarem. Jen ten Crassus je zatím takový nevýrazný, ale však on se nám ještě vybarví.
Karty jsou rozdány, příští díl bude Caesarův vzestup ke slávě, na který se mimořádně těším. No a pak, pak už poletí kostky.
3.díl je za mnou a těším se na 4. i na 5. a až seženu 6. a 7. tak se budu těšit i na ty. Jakože vždy když dočtu další díl této ságy, musím si odpočinout a přečíst něco menšího neboť takové velkolepé dílo si chci vychutnat postupně a nepřeletět to jen tak hrk frk. A na část s ó velkým Caesarem se těším hodně moc.
Rímska sága pokračuje - opäť výborné. Spisovateľka veľmi zaujímavo opisuje ďalšie osudy postáv (Sulla, Caesar, Pompeius, Sertorius, Crassus, Cicero,...), ďalší vývoj rímskej ríše a udalosti, ktoré prispeli k pádu rímskej republiky. Tiež predkladá zaujímavý pohľad na Spartaka a jeho povstanie.
Veľa zaujímavých faktov, jednoznačne pútavé čítanie.
Třetí díl zatím podle mého názoru nejlepší. Občas mě díky emocím ukápla i slza. Je neuvěřitelné jak autorka umí poutavě vyprávět, popisovat a vtahovat čtenáře do děje. A navíc se POŘÁD něco zajímavého děje.
Znovu neskutečné čtení. Opakoval bych jenom svá hodnocení předchozích dílů. Tento díl je o Sulovi. Rozporuplná krásná postava, která v sobě ztělesňuje zlo i dobro. Člověk, který žil a bojoval především pro Řím. A růžky v tomto díle začíná vystrkovat i mladý Ceasar. Perfektní čtení.
Přijde mi to jako sledovat hraný dokument na history channel. Herecké výkony na prd, ale spousta zajímavých faktů.
Další díl a zase o něco lepší. Jestli je to dáno stále zajímavějšími postavami nebo tím, že se autorka stále lépe rozepisuje, to nevím, ale každopádně zatím nejlepší dílo. Sulla i přes své diktátorské sklony (jak jinak ale lze nastavit pořádek po občanské válce), zavádí mimojiné i zajímavé zákony, zejména v soudnictví.
Caesar je na vzestupu a velice me upoutala tato část s Luciem Decumiem, kdy diskutují o nepotrestaných zločinech Hybridy:
"Tenhle Antonius Hybrida, to je přeci římský aristokrat, jak ty říkáš. Chrání ho soudy a chrání ho i lidé jeho druhu. Čeho ten se má bát, když si s něčím takovým začne? Jediné, co většině lidí brání, aby něco podobného také sami nezkusili, je strach, že budou dopadeni. Být chycen znamená být potrestán. Jenomže čím výš člověk stojí, tím dál to má k pádu. A čas od času se najde někdo, kdo má takovou moc, že může dělat, co chce, a kdo se i stane, čímkoli chce. Jako právě Antonius Hybrida. NA jednom místě se takovýchhle lidí, pravda, nevyskytuje příliš mnoho najednou. Příliš mnoho! Ale přesto vždycky a všude nějací jsou, Caesare. Vždycky se jich pár najde."
Platí, co jsem psal o předchozích dílech. Literární kvalitu (takovou, abych si opsal myšlenku, citát, zamyslel se nad odstavcem) tam stále nevidím, faktograficky ale opět brilantní. Třetí díl se pohybuje na ploše celého středomoří v letech 86 - 69 př. n.l.
Na rodíl od literární hodnoty (dle mne) má paní McCullough docela osobitostou interpretaci dějin (nehledě opět na vlatní mapy, kresby atd). Má všechny antické autory nastudované od A-Z (a vlastně je přepisuje jen do naší románové podoby), a snad proto je vidět, jak má všechny ty římské aristokraty ráda (právě ti jsou z 90% známí z pramenů). Hodnotí své Římany jejich očima, stejným pohledem jako Plutarchos, Appiános a další, spíš než očima moderních historiků.
I přes líčení nejkrvavější etapy Sullovy diktatury, která knihu půlí, (pak už se zaměřuje na hvězdu Pompeia Velikého či Caesara), spatřuje např. v Sullovi těžce zkoušeného člověka a snaží se chápat jeho motivy, vyzdvihuje kladné stránky. Nikdo u ní není černobílý. Dost zajímavý pohled má i na Spartakovo povstání (opět římský aristokratický = odlišný od sociálního pojetí 20. století. např. pí Loukotkové). Spartakovu otočku před Alpami jako jediná interpretuje původní snahou Spartaka dojít naproti k Sertoriovi, po jehož smrti to však ztrácí smysl. A tahle interpretace je přitom tak logická! Tleskám za ni.
Tato kniha i další ze série Masters of Rome jsou neskutečně čtivé a zajímavé. Někoho mohou odradit občas delší popisné pasáže, ale kdo má rád starověký Řím, tak si to naopak užije.
Málokterý román vás takto vtáhne do děje a udrží vás ve svém světě.
Rozhodně jeden z nejlepších historických románů.
Třetí díl historického cyklu ze sklonku republikánského antického Říma. Úspěšný vojevůdce a politik Sulla dosahuje vrcholu své kariéry a stává se diktátorem a neomezeným vládcem Říma. V knize se můžeme také dočíst o osudech takových antických veličin jako Pompeius, Sertorius, Crassus nebo mladý Gaius Julius Caesar. Rovněž Spartakovo povstání je zde velmi pěkně popsáno.
Román je opět velmi historicky věrný a zároveň nesmírně čtivý.
Římská sága o krizi republiky, počínající dílem První muž Říma konče Kleopatou a Antoniem je vynikající celá, je velice přesná svými svými reáliemi a tím čím přesná není je to čím přená ani být nemůže..snaží se o dokonalost v každém směru, takže se děj táhne přes dlouhá bitevní pole, dlouhé náboženské obřady, dlouhé projevy v senátu, mimo senát až do těchnejhlubích osobních rovin.Autorka výborně využívá znalosti jazyka, takže se člověk může pokochat také rozvitými větami..... V díle Přízeň Fortuny se již setkáváme s mladým Caesarem, Pompeiem, Ciceronem... Caesar se konečně - paradoxně za pomocí Sully- vymaní z tenat, která na něj upekl paranoidní Gaius Marius a smí vzít do ruky meč.....
Štítky knihy
starověký Řím ságy Gaius Julius Caesar historické romány román o diktátorovi
Autorovy další knížky
2004 | Ptáci v trní |
1994 | První muž Říma |
1995 | Koruna z trávy |
2005 | Říjnový kůň |
1999 | Caesar: leťte kostky! |
Další úžasný díl, tentokrát dostávají velký prostor Caesar, Crassus a Pompeius. Čtenářská lahůdka - nadřete se, ale stojí to za to.