Matka
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508113/bmid_matka-63da07496712a.jpg
4
2146
2146
Matka, drama o třech dějstvích, je jedním s protiválečných antifašistických děl Karla Čapka z roku 1938. Hra měla premiéru 12. února 1938 v Národním divadle v Praze, ale v září byla zakázána. Obnovené premiéry se dočkala ve Stavovském divadle v jeden z nejvýznamnějších dnů české historie - 28. říjan 1945, nicméně krátce po komunistickém puči v únoru 1948 se opět stala nepohodlnou.... celý text
Přidat komentář
Letošní vánoce jsem dostal tuto divadelni hru, kterou jsem četl ještě dávno na škole. Myslím, že téma neztratilo nic ani v dnešní době. Jsou to zpravdila muži, kteří rozpoutávají války, nesmyslně umírají ve jménu cti nebo ve jménu velkých myšlenek. A jsou to zpravidla matky, které za toto všechno platí účet v podobě svých dětí. Uznávám, že hra je trochu plochá, ale je potřeba ji chápat v celkovém kontextu doby, kdy už válka byla za dveřmi a Karel Čapek se všemožně snažil lidi vybudit k aktivitě a odporu vůči německé agresi. Kontext je velmi dobře podán ve filmu Člověk proti zkáze (http://www.csfd.cz/film/7261-clovek-proti-zkaze/).
Nejspíš jsem byla ochuzena o zážitek ze čtení tím, že jsem předem věděla, o čem kniha je. Rozhodně mě ale kniha zklamala a např. celé třetí dějství mi přišlo zbytečně dlouhé, protože se tam vůbec nic nedělo a dalo by se to shrnout na jedné stránce. Zkrátka mi to připadalo jako takové okecávání. R.U.R se mi rozhodně líbilo víc.
Námět celého díla je ale velmi zajímavý, má to nápad i hlubokou myšlenku.
Knihu jsem cetla cca pred 15 lety a od te doby se k ni pravidelne vracim, naprosto doporucuji. Velmi silny zazitek....
Nejlepší divadelní hra co jsem kdy četla. Na jedné straně matka, která své syny nadevše miluje na druhé straně hrdinství. Obě strany chránili to co je pro ně důležité, i přesto si myslím, že smrt některých členů rodiny byla zbytečná...
Toto protiválečné drama, jehož myšlenku dala autorovi jeho žena a které se stalo nakonec prakticky posledním dokončeným dílem Karla Čapka, je bezpchyby jednou z nejzajímavějších a nejsilnějších divadelních her vůbec. Představuje totiž nejhlubší niterné pocity matky, milující a starostlivé ženy, strachující se o své syny, kteří postupně pokládají své životy toužíce dokázat “velké věci“, které ona nemůže nikdy pochopit. Ukazuje však také jistou bláznivost mládí, které neváhá riskovat život a při tom se neohlíží na utrpení, jež způsobuje svým blízkým, přičemž tohoto počínání nelituje dokonce ani po smrti. Tím vlastně dochází ke střetu dvou zcela odlišných světů, které se dokáží protnout až ve chvíli nejvyšší nouze, kdy je vše přehlušeno obavou o celou budoucnost a kdy i tato matka zcela rozhodným gestem posílá svého syna do boje proti tyranii. 95 %
Brilantní kniha. Urputně si za svým stojící matka, která má evidentně právem pocit, že dle svých blízkých po čase "ničemu nerozumí". Ani touze po odvaze, cti a hrdinství. Jako žena jsem pochopila směry myšlenek Matky, ale také mě to táhlo k objevům a obětem příbuzných. Konec mě překvapil. Bojovnost ustoupila povinnosti a cti. Oba světy domácnosti se střetly někde v půli.
Byla to moje první kniha od Čapka a asi nebýt maturitní četby tak bych asi od Čapka ani nic nečetla...což by ovšem byla chyba :) Nerada čtu divadelní hry, ale hra Matka se četla jedním dechem... fakt super
Čapka mám jako dramatika velmi oblíbeného. Zlomené matčino přesvědčení a sama synovi dá pušku a posílá jej bránit vlast ...
Jedna z najlepších Čapkových kníh. Drama o matke, ktorá stratila všetkých svojich synov. Kniha smutná, vyvolávajúca pocit bezmocnosti a poukazujúca na nezmyselnosť vojny.
„JIŘÍ (nad svým sešitem): Víte, ono se řekne... umřít za něco velkého: za vědu, za vlast, za víru, za spásu lidstva nebo co; ale když je člověk v tom —
ONDRA: — tak to vypadá jinak, já vím. Kdyby si lidé dovedli představit, jak při tom člověku je, tak by se... snad... míň oháněli tím, jak je krásné... za něco umřít. Krásné! Já jsem moc krásného na své smrti nenašel.
PETR: Já taky ne, člověče.“
Tomuto dramatu jsem se celkem dlouho vyhýbala, ale po přečtení jsem litovala, že jsem ho nečetla už mnohem dřív. Tato hra mě dostala. První mrazení v zádech mě přepadlo v okamžiku, kdy se na scéně objevil mrtvý Jiří a závěrečný odstavec jsem četla opět s mrazením v zádech a navíc bez dechu. Ano, pan Čapek umí zapůsobit na čtenáře. Dokázal přesně vystihnout postavy. Bylo to jako střet dvou odlišných světů, které existují vedle sebe a každý z nich se snaží obhájit své hodnoty. Muži sveřepě hájili své ideály a matka stála osamoceně proti nim a hájila důležitost rodiny a lásky. Jediné co mi celkem vadilo, jak jí neustále opakovali to jejich – „tomu nerozumíš…“ a přitom mi přišlo, že byť svou matku a manželku milovali tak se nepokoušeli porozumět oni jí… Snažili se ji chránit tím, že před ní zlehčovali svůj konec, jako by smrt byla něco banálního a všedního a jednoduchého, ale jejich vzájemný rozhovor, který vedli mezi sebou dokázal, že i oni byli schopní poté pochybovat, zda jim obětování života za ideály vlastně stálo. Tato hra je plná emocí, argumentů jedné a druhé strany a úvah o tom, za co stojí položit život, popisuje důležitost a sílu rodiny a lásky proti nesmyslným bojům a ztrátám a také se samozřejmě zabývá osudem ženy, matky, která ztratí své blízké a stojí před nelehkým rozhodnutím, zda se má vzdát ve prospěch jiných hodnot i svého posledního syna. Jednoznačně 5 hvězdiček a jednoznačně doporučuju…
Jako jedno z mála Čapkových děl mě tato kniha velmi oslovila – a to ani nejsem matka :).
Toto dílo se mi velmi líbilo. I přesto, že nejsem moc emotivní člověk, tak mě hluboce dojalo a zasáhlo. Chvílemi jsem stála na straně matky, chvílemi jsem přebíhala na mužskou stranu. Můj názor se tak postupem čtení měnil. Nakonec si myslím, že otcova strana i strana matky byly vlastně stejné strany – oba chtěli chránit to, co vytvořili, i když si to každý představoval trochu jinak.
Velmi krásné drama..:) Matka ztrácí své milované, kteří se k ní jako mrtvý vracejí! Silný příběh, stručně - bez zbytečné omáčky napsáno. Za mě 5*. Čapek si to zaslouží..:)
Když jsem chodila na gympl - "byli jsme nuceni" shlédnout toto dílo v kině jako představení. Bylo to fenomenální. Po letech jsem se k této hře vrátila a přečetla jsem si ji, no nic moc. Ale to "živé" představení ve mě doznívá dodnes (i po 20ti letech).
Nádherná hra, pouze čekám, kdy ji naše divadlo zpracuje. Moc ráda Čapka čtu a tato hra je jedna z mých nejoblíbenějších.
Štítky knihy
mateřství matky a synové protiválečná dramata česká dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Kniha mne naprosto citově zasáhla. A to si myslím, že pravého významu pro mě nabude teprve, až budu mít vlastní děti. Určitě plánuji přečíst si ji znovu. Velké díky Olze Scheinpflugové za ten nápad. Možná se bývala měla pokusit napsat příběh sama, z pohledu ženy a matky, věřím, že by byl příběh neméně poutavý a možná ještě o něco více psychicky rozpracovaný.