Matka Davida S., narozeného 3. července 1959
Yvonne Keuls
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12007/bmid_matka-davida-s-narozeneho-3-cervenc-9kc-12007.png
4
423
423
Děj se odehrává v Holandsku v době, kdy lidé téměř neví, co je to droga a jaké následky může její užívání mít. Knihu nevypráví David, ale jeho matka. Ta popisuje jeho život od dětství, aby se člověk zamyslel, kde se mohla stát chyba, především však jeho drogové období, kdy neví, co se s ním děje, má strach, když není doma, nebo že zazvoní telefon a tam jí někdo oznámí, že je mrtvý. Příběh je plný zklamání, slibů a zoufalství. Vše začalo u marihuany, pokračovalo od hašiše a LSD až po heroin. Matka velice otevřeně popisuje své pocity, naděje, zoufalství a bezmoc. Edice Stopy-Fakta-Svědectví.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Rodina
Vydáno: 1988 , PanoramaOriginální název:
De moeder van David S., geb. 3 juli 1959, 1980
více info...
Přidat komentář
Terapeutická kniha pro rodiče mladých toxikomanů. Drsná, brutálně otevřená, dost smutná. Bylo poměrně legrační sledovat ony počátky drogového šílenství, jak si ani v Holandsku nevěděli rady, neznali ani slang...
Hodně intimní zpověď ženy, která si prochází vztahovým peklem a která opět trochu poopravila můj nekritický obdiv k Holandsku. Smekám před všemi rodiči, kteří mají takovou zkušenost a jsou schopni si uchovat své duševní zdraví. Taková kniha by měla být povinnou školní četbou.
Kniha se mi líbila, dojemný příběh, trpělivost a láska rodičů nezná hranic, ale někdy to prostě nejde jinak..
Podobně jako Memento by tuto knihu měli povinně číst všichni dnešní dospívající - je sice staršího data, ale je stále aktuální - pohled na problematiku drogové závislosti z jiného úhlu pohledu - noční můra všech rodičů...
Knihu jsem četla poprvé před mnoha lety a pamatuji si, že se o ní v té době hodně diskutovalo, stejně tak jako o knize My děti ze stanice ZOO. Stejná tématika, jiný úhel pohledu, jiný příběh. Přesto mnoho společného. Drogy, citové vydírání, destrukce rodiny, sliby, krádeže, bezmoc, naděje, zklamání, … Smutný, ale dobře napsaný příběh z pohledu milující matky drogově závislého syna. Knihu jsem si ráda znovu přečetla a mohu ji jen doporučit.
Po Dětech ze stanice Zoo,Memento a jím podobných jsem si po více než třiceti letech nakoukla do této tématiky.
Syrový pohled matky fakt oceňuji a je dobrá, že přiznala naturálně věci, které by člověk zamlčel a tvářil se, že se vůbec nestaly ( a nedělám si iluze, že realita nebyla tak učesaná, jak se píše :-(
.. .. . Takové myšlenky, kde se stala chyba, kde je příčina napadnou každýho, kdo to četl a každý má určitě svou odpověď. . . . .I mě tam jeden důvod napadl. .. Teď už neřešíme, co se stalo nedávno, ale příčiny problémů hledáme v dětství i prenatalu, což by zde odpovídalo. . . .Nevím, nepřísluší mi soudit. Chápu mateřskou, slepou lásku, chápu pocit viny, který si chce matka u Davida smazat. . ., To že tím trpí další lidé okolo, je ještě smutnější :-(.. Jak mi bylo líto sourozenců!!! . Je mi z knihy smutno, až depresivně a musím říct, že i přes malý počet stránek se četl težce, i když styl byl svižný a strhující. Prostě jsem si musela dát oddych. .Knihu doporučuji a doufám, že tohle mě minulo!!!
Strhující příběh, četla jsem jedním dechem. Obdivuji, že někdo dokázal takto syrově a realisticky popsat drogové problémy vlastního dítěte - noční můra každého rodiče. Knížku bych zařadila mezi povinnou četbu nejen pro děti, ale především rodiče neb z popisovaných situací se dá poučit. Především v tom, že pokud dítě stále omlouvám neustále ho obhajuji a tahám z problémů, nikomu to nakonec nepomůže...
Opět výborná kniha, která vás seznámí s drogovou problematikou. Musí být velice těžké se rozhodnout a takovou knihu napsat. Samozřejmě smutné a depresivní, proto ty tři hvězdy. Rozhodně doporučuji, zvláště mladším ročníkům toužícím po experimentech.
Neskutečně mi bylo líto Davidových sourozenců, to je to hlavní, co mě ke knize napadá, když ji mám hodnotit. Julka je moje hrdinka.
Chvilku mi trvalo se do knihy začíst, tak první třetinu jsem ji mohla kdykoliv odložit, pak už to mělo větší spád. Těžko se mi hledá pochopení pro jednání Davidovy matky, ale kdoví, jak bych v takové situaci reagovala já sama...
Spolu s My děti ze stanice ZOO či Mementem bych toto dílo zařadila do knih, které doopravdy mládeži něco řeknou o toxikomanii a budou mít na ně patřičný odrazující vliv (na rozdíl od povinných přednášek). Určitě stojí za přečtení.
Drsná výpověď matky žijící se synem - narkomanem. Poprvé jsem ji četla před lety, nedávno jsem se k ní vrátila, a znovu na mne hluboce zapůsobila.
Vbec nevím kolik bych měla dát hvězd.. 2-3?? 4?
Kniha mě dost stvala. David se všemi od dětství manipuloval, rozhodně mi nepřijde normální aby v 15ti kouřil i pil alkohol u sebe v pokoji, aby celé dny ležel a nic nedělal a rodiče posílal do háje. Ti ho neustále jen omlouvali a tahali z problémů s žádným výsledkem. A to bohužel na úkor ostatních dětí...Fakt mi jich nemůže být líto. Za D.nemusí moct, opravdu se tak mohl narodit. Ale to jaké dětství a tím i dospělost připravili ostatním potomkům tedy mohou, a je to o to horší že si to matka sama uvedomila v začátku knihy, že trpěla nedostatkem pozornosti své matky...
Málo známý příběh, o tom, co dokážou drogy a jakou destruktivní silou ničí nejen ty, které je užívají, ale i jejich blízké. Příběh nahlížený z pohledu matky, která postupně, den po dni začíná chápat, co se děje jejímu synovi, proti jakému démonovi stojí a jak limitované jsou její možnosti pomoci. Společně s My děti ze stanice ZOO a českým Mementem trojlístek knih, které bez příkras ukazují drsnou realitu světa drogově závislých.
Ne až tak známá kniha, ale troufla bych si říct, že si mě příběh získal ještě víc, než My děti ze stanice ZOO. Můžu jen doporučit, pokud máte rádi knihy o drogách a k čemu všemu nás mohou přimět.
Tuto knihu jsem cetla pred cca 23 lety, a vim ze v te dobe na me udelala velky dojem...a je taky mozne ze me jeji obsah neprimo odradil od 'vyzkouseni' tvrdsich drog...kdo vi? Nevim jestli bych ji stejne ohodnotila kdybych ji cetla ted jako dospela, ale vim ze celych tech 23 let jsem premyslela nad tou basnickou od Kahlil Gibran 'the Prophet', a jak me z toho mrazilo...
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie rodina matky a synové kokain opium heroin léčba drogové závislostiAutorovy další knížky
| 1990 |  Matka Davida S., narozeného 3. července 1959 |
| 1993 | Zpackaný život |
Člověka závislého na drogách mám možnost z povzdálí spoustu let pozorovat. Sliby, sliby a pak průšvihy....vše stále dokola. Toto je výpověď matky. Je to silné, hrozné a jsem moc ráda, že v takového situaci nejsem (a snad nebudu). Motiv knížky se dá srovnat s Mementem a My děti ze stanice ZOO. Zde ale na mě dýchla beznaděj rodiče, sebeobviňování. Nikdy, když bychom to hodnotili zpět, nevíme, co je dobře a co špatně. Přílišná péče, malá péče, volná výchova, tvrdá výchova....snad před žádným problémem nezavírat oči a diskutovat a poslouchat, co nám děti říkají a naznačují.