Matlockovo pověření

03.03.2023

Špionážní drama z univerzitního prostředí. To že jsem knihu dočetl vcelku ochotně mě až udivuje, neboť mi tento typ žánru nikdy moc nesedl. Ludlum ale umí psát pěkné a věruhodné scény, které dovedou udržovat pozornost a ačkoli jsem nebyl zrovna zaujat koncem, příběh jsem si užil.
Na závěr však nechápu, proč je na přebalu knihy letadlo, když v ději (naivně tuším) nehrálo ani nejmenší fyzickou, či metaforickou roli.

23.01.2023

Tak to bylo trápení na n tou

11.02.2022

Zaujalo: nejdřív jsem se domnívala, že to bylo napsáno 1992, ale po podrobnějším zkoumání jsem seznala, že skutečnost je ještě o dvacet let starší. Ale to je úplně jedno, protože děj se pro mne mohl odvíjet stejně v obou případech.
Napínavé, netradiční, drsné až krvavé, hrůzné (osoby se likvidovaly prvoplánově, zvířata hlavně pro výstrahu), nakonec masakr na univerzitě, černí, bílí ... - líbil se mi odrozený potomek zbohatlické novoanglické rodiny, akademik, jak se dílem z nutnosti a dílem diktátem vlastního sebeurčení vrhá do boje s naprosto neznámou zato děsivou hydrou bojující všemi silami za zachování statu quo v oblasti organizovaného zločinu (drogy, herny, prostituce apod.). Kniha nabídla pěkný vhled do akademického prostředí jedné zpupné univerzity (ne sice Břečťanové ligy, ale skoro) a opravdu netradiční špionážní/thrillerovou zápletku, nakonec trochu prvoplánovou a přehnanou, ale budiž. 70%

"Jak jsi to říkal? Když se starci zabíjejí vlastní rukou, umírá celá obec? Myslím, že smutnější přísloví jsem v životě neslyšel."
"Nejsi ortodoxní žid. Chasidé by ho za smutné nepokládali. ... A když tak o tom uvažuji, opravdoví filosofové taky ne."
"Proč ne? Vždyť je smutné,"
"Je pravdivé. Pravda není smutná, ani veselá. Je prostě a jednoduše pravda."

Pozn.: ale zase se jednou projevila neznalost překladatelů, dokonce neznalost základní literatury - Cheshire Cat není žádná Cheshirská kočka, ale kočka Šklíba!

19.10.2020

No upřímně je to pro mě docela překvapení vzhledem k ostatním "klenotům", které byl Ludlum schopný vypotit. Tentokrát se z větší části vyvaroval cukrové růžové knihovny a hlavní hrdinu rovnou tahá z akce do akce ( no abych nepřechválil - civilista Matlock nepůsobí úplně přesvědčivě v krizových situacích a jeho jednání někdy postrádá smysl, ale budiž ) . Rozumím tomu, že v sedmdesátých byly kladeny nároky na špionážní thriller někde jinde, ale o 50 let později častokrát jak zápletky tak i konfrontace hlavních hrdinů s podsvětím nebo praktikami špionáže působí úsměvně - 60 %

10.04.2020

Vážně to má do Bourna hodně daleko.Nuda,nuda,nuda.....Posouvám se se velice pomalu dopředu.Děj a postavy mě nezaujali,nerozumím jim ani deji…..Nakonec doctena silou vule.

12.10.2018

Nestydím se přiznat, že základní premisa románu se mi líbila hodně. Robert Ludlum má cit pro atraktivní motivy, navíc je dokáže servírovat elegantně jednoduchým způsobem. Bohužel mi tohle nadšení vydrželo pouze do konce první třetiny, pak začaly přibývat postavy a já se začal ztrácet. Ovšem ne v těch různorodých figurách, jako spíš v jejich významu pro zápletku. Je toho zkrátka moc, dialogů i konfrontací, přitom minimálně polovina z nich je jen autorská licence pro balast. Kdyby to byla záměrná parodie na konspirační romány, celá zasazená do univerzitního prostředí, chápal bych režijní kompozici lépe. Jenže není, alespoň zběsilé akční scény a brutální násilnosti s tím moc nekorespondují.
Ale přes to všechno docela spokojenost, hlavně z nostalgického hlediska. Jen to vyústění mi přišlo moc divoké, navíc s několika dírami v logice. Ačkoli uznávám, že je to otázka vkusu a hlavně doby, v sedmdesátých letech se nosilo ledacos. Ostatně my s naším novým miléniem se taky nemáme čím vytahovat.