Mávnutí černými křídly
Stefanie Höfler
Kniha pro dospívající i dospělé o těžkostech života pohledem čtrnáctiletého Bena. Příběh o pevných přátelstvích, první lásce, sourozeneckých vztazích a komplikovaných situacích v rodině. Benovi totiž umřela máma. Najednou, jen tak. Ráno se probudil, v ložnici záchranáři, ale už se nedalo nic dělat. Teď se musí vyrovnat nejen se svým smutkem, ale i se svérázným truchlením mladšího brášky, tátovou uzavřeností a mlčením. Oporou mu je krásná spolužačka Lina, která také skrývá nemalá tajemství, i kamarád Janus, který je v rozpacích a neví, jak příteli pomoci. Svižná a zručně napsaná kniha v překladu Kateřiny Klabanové je doplněna dynamickými ilustracemi Evy Horské. ... "Brý ráno," zamumlal. "Vyspal ses dobře?" Napadlo mě, jestli někdy přestane i to, že fakt jakákoliv běžná fráze zní tak nevhodně. To samozřejmě nebyla Janusova vina. "Ne. Nejdřív jsem se s Prckem vloupával do kaple na hřbitově, abych znesvětil máminu rakev, a pak se mi o ní ještě zdálo." Janus na mě nechápavě zíral. "Kecáš? Co že jste to s tou rakví udělali?" "Vlastně jen pomalovali. Prcek si usmyslel, že by se mámě víc líbila barevná." Janus se zasmál. "To je borec," zhodnotil akci uznale. "A ty?" "Já mu pomáhal." Najednou mě naštvalo, že jsem nápad s rakví nedostal sám.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2023 , Cesta domůOriginální název:
Der große schwarze Vogel, 2018
více info...
Přidat komentář
Krásná kniha o smrti, smutku, naději i lásce. O tom, jak je těžké, když odejde někdo blízký a milovaný bez rozloučení. Jak je těžké dál žít a hledat cestu ze smutku. Kniha pro ty, co chtějí pochopit.....
Skvělý počin nakladatelství Cesty domů, před kterým smekám.
Dospívající Ben se vyrovnává s šokem, který mu způsobila náhlá smrt matky, její odchod řeší jak sám v sobě, tak také pomáhá nést těžkou situaci ostatním členům rodiny, mladšímu bratrovi i otci. V knize se střídají zcela realistické popisy skutečnosti s lyrickými vzpomínkami na maminku. Autorka skvěle ukazuje, že cesta k tomu, aby člověk smrt blízkého člověka zpracoval, přijal ji a vyrovnal se s ní, je běh na dlouhou trať a že i člověka, se kterým jsme se neměli možnost rozloučit, bychom měli vnitřně propustit, aby mohl jít dál jak on, tak my sami. Citlivě napsaná kniha může být velkým pomocníkem pro ty, kteří si podobnou skutečností procházejí.
(SPOILER) Je to už asi čtvrtá kniha pro děti z poslední doby, ve které se úzce propojuje téma smrti s tématem stromů. Má to pro mě už nádech klišé. Existence stromů přesahuje jeden lidský život. Stromy jsou symbolem trpělivosti. V jejich cyklu se střídají útlumy s rozkvětem, takže symbolizují i naději. Tohle propojení stromů a smrti nepokládám za originální nebo nově inspirativní. Kniha ale zároveň podrobně ukazuje zkušenost ztráty rodiče v dětství a věřím, že může být velice terapeutická. Je to dobře napsané vyprávění, čtivé a prokomponované, s dojemnými pointami mikropříběhů. Postavy včetně vypravěče jsou idealizované, typizované, lehce si je představíme, rozumíme jejich chování, sympatizujeme s nimi. Situace jsou plasticky vykreslené a uvěřitelné. Celkové vyznění příběhu je harmonizující, zdůrazňuje naději, soudržnost a společné překonání tíživé situace, kterému napomáhá vědomé zakotvení v přírodě, dětská kreativita, opravdový zájem od vrstevníků, naslouchání, společné trávený čas. To jsou hodnoty, které kniha předává. Zážitek úmrtí maminky a její zpracování je tam také svým způsobem idealizovaný a také jaksi tvarovaný. Všechny ty otřesné pohledy do nepojmenovatelného prázdna a propasti jsou zde uhlazeny a zbaveny ostří hrůzy.