Stefanie Höfler

Nové komentáře u knih Stefanie Höfler

„Je to už asi čtvrtá kniha pro děti z poslední doby, ve které se úzce propojuje téma smrti s tématem stromů. Má to pro mě už nádech klišé. Existence stromů přesahuje jeden lidský život. Stromy jsou symbolem trpělivosti. V jejich cyklu se střídají útlumy s rozkvětem, takže symbolizují i naději. Tohle propojení stromů a smrti nepokládám za originální nebo nově inspirativní. Kniha ale zároveň podrobně ukazuje zkušenost ztráty rodiče v dětství a věřím, že může být velice terapeutická. Je to dobře napsané vyprávění, čtivé a prokomponované, s dojemnými pointami mikropříběhů. Postavy včetně vypravěče jsou idealizované, typizované, lehce si je představíme, rozumíme jejich chování, sympatizujeme s nimi. Situace jsou plasticky vykreslené a uvěřitelné. Celkové vyznění příběhu je harmonizující, zdůrazňuje naději, soudržnost a společné překonání tíživé situace, kterému napomáhá vědomé zakotvení v přírodě, dětská kreativita, opravdový zájem od vrstevníků, naslouchání, společné trávený čas. To jsou hodnoty, které kniha předává. Zážitek úmrtí maminky a její zpracování je tam také svým způsobem idealizovaný a také jaksi tvarovaný. Všechny ty otřesné pohledy do nepojmenovatelného prázdna a propasti jsou zde uhlazeny a zbaveny ostří hrůzy.“... celý text
— Bonda

Mávnutí černými křídly

„Krásná kniha o smrti, smutku, naději i lásce. O tom, jak je těžké, když odejde někdo blízký a milovaný bez rozloučení. Jak je těžké dál žít a hledat cestu ze smutku. Kniha pro ty, co chtějí pochopit.....“... celý text
— brebta

Mávnutí černými křídly

„Něžný a citlivý příběh, jak se 14 letý Ben vyrovnává s náhlou smrtí své maminky.“
— lencin

Mávnutí černými křídly

„O smrti a o naději, čtivě, pro děti i dospělé.“
— 1153

Mávnutí černými křídly

„Skvělý počin nakladatelství Cesty domů, před kterým smekám. Dospívající Ben se vyrovnává s šokem, který mu způsobila náhlá smrt matky, její odchod řeší jak sám v sobě, tak také pomáhá nést těžkou situaci ostatním členům rodiny, mladšímu bratrovi i otci. V knize se střídají zcela realistické popisy skutečnosti s lyrickými vzpomínkami na maminku. Autorka skvěle ukazuje, že cesta k tomu, aby člověk smrt blízkého člověka zpracoval, přijal ji a vyrovnal se s ní, je běh na dlouhou trať a že i člověka, se kterým jsme se neměli možnost rozloučit, bychom měli vnitřně propustit, aby mohl jít dál jak on, tak my sami. Citlivě napsaná kniha může být velkým pomocníkem pro ty, kteří si podobnou skutečností procházejí.“... celý text
— clouds

Přejít na knížky autora