Chrám větrů 1: Ochránce Lorda Rahla

14.10.2020

Jako vždy je kniha prostě super.
Jen mě velmi mrzí že paní překladatelka se bohužel chytla nesmyslného překladu pana Čuby a tak se stále pokračuje s názvem místo "zpovědnice" "vyznavačka" :(
Paní Drábková, proboha proč????
Jo tak to je, bohužel překladatelé často překládají něco o čem nic neví a takhle to dopadá :(

Pro lidi, kteří si stále stěžují že goodkind vyplňuje volné místo rekapitulacemi minulých událostí, asi moc nečtete, jelikož to dělají úplně všichni spisovatelé co píší romány o více dílech!!!

06.05.2015

Mám stále stejné výhrady ke stylu psaní i k překladu, které se díl od dílu prohlubují.
Už mě nebaví neustálé vyplňování volného místa rekapitulacemi minulých událostí (naprosto zbytečnými), protože tím autor akorát dává najevo, že už nemá o čem psát - alespoň ne tak, aby zaplnil tolik knih, kolik touží zaplnit. Někdy se tam tyto rekapitulace objevují až násilným způsobem, kdy se prostě vmáčknou do běžné konverzace, aby "řeč nestála". Pak se tyto popisné rozmluvy natahují klidně na celou stránku a vůbec se to nehodí - pozorný čtenář už dávno základní body ví a hlavní postavy by to také měly vědět, jestliže mají ve svém snažení uspět. Tato série by klidně mohla být poloviční a dalo by se to daleko lépe číst.
Je tam hodně dobrých nápadů, i když mě trochu odrazuje velikost scény a rozvětvenost děje, takže jsou stěžejní hrdinové rozeseti po celé zemi, každý s jedním kouskem skládačky a nemají z nejrůznějších důvodů šanci se sejít a předat si informace. Je to zbytečná komplikace v už tak složitém ději a někdy už mě nebaví to všechno sledovat. Někdo by mohl namítnout, že tyto komplikace přece tvoří děj, ale děj už je sám o sobě hodně pestrý i bez chyb a omylů, které se dějí na denním pořádku, protože někdo něco nevěděl a dotyčný vědoucí je na druhém konci země, neví o ničem, co se děje a nemá šanci se někam dostat včas, protože cesta zabere měsíce. Nepůsobí to na mě přirozeně, pro mě je to umělé nahušťování děje, protože už to trvá na můj vkus moc dlouho - všeho moc škodí.
Pak jsou tu odbočky z hlavního děje, kde autor ukájí některé své choutky precizním vykreslováním obscénních až sadistických epizod, které mnohdy s hlavním dějem souvisí velmi okrajově. I když se tohle "zpestření" může někomu líbit, mně to přijde laciné a říkám tomu "omáčka". Občas je to zajímavé ale čím dál tím častěji to už přeskakuji.
A konečně tu máme již zmíněný překlad. V tomto díle jsem objevila další překladatelské paskvily, které mě doslova bijí do očí a na kterých je vidět, že si překladatelka nedala na překladu záležet. Naprosto v některých pasážích ignoruje kontext, když dává jména hlavním postavám, která pak používá ve zbytku knihy. Naprosto nechápu, proč překladatelka překřtila původní profesi hlavního hrdiny z průvodce po lesích (ještě jde lesní průvodce - bylo to řečeno v prvních dílech knihy, než se překlad zbláznil), což je velmi výstižné a jednoduché označení, na "lesního rádce"...? Když si řeknu tenhle výraz, vybaví se mi dědeček hříbeček nebo stařenka s otepí větví na rozcestí, která za pomoc poradí, jak vysvobodit princeznu... ale vůbec nemám na mysli zálesáka, který zná v lese každou zkratku a pravidelně provádí nezkušené lidi...
Je to rozporuplná kniha, ale má potenciál...