Clementine

11.06.2024 4 z 5

Druhý díl byl o něčem jiném než ten první, přesto v něm natrefíme na známá jména a seznámíme se s novými postavami. Opakuje se zde z počátku rozdvojená dějová linka, která se samozřejmě brzy spojí a pak to začne být teprve zajímavé. Díky menšímu rozsahu stránek tu ani nebyl prostor pro utahaný děj, což mě nejspíš přesvědčilo k tomu přiklonit se u 3,5-hvezdičkového dilematu ke čtvrté hvězdě.
Pokud jde o český překlad, který mě při četbě většinou drtí nejvíc, scházelo tu méně písmenek ale zato mnohem více uvozovek u přímé řeči.. Já fakt nevím, jestli tohle točí i ostatní čtenáře, ale mě tyhle nedostatky bohužel trochu kazí celkový dojem..:(
Děj byl vcelku zajímavý a plynulý, bavila jsem se dobře, takže i přese všechny stížnosti jsem spokojená a určitě hodlám sérii dočíst.:))

29.05.2020 3 z 5

ludek.n

Pokud si někdo myslel, že Priestová s dalším příspěvkem do série Mechanického století zůstane v Seattlu a bude bojovat s vražednou mlhou, hordami neživých hnilobců a lidmi, ukrývajícími se v chráněných domech nebo v podzemních doupatech, šeredně se spletl. Clementine je totiž ukradená vzducholoď, kterou je potřeba získat zpátky. Z postav se do dvojky dostal jen pirátský kapitán Croggon Hainey, který se společně s bývalou konfederační špionkou Belle Boydovou stará o veškerou zábavu. Tento krátký román, nebo spíš novela, je ještě o chlup naivnější a průhlednější než byl jeho předchůdce, až má člověk pocit, že čte parodii. Snad ani Ramba jsem v žádné z jeho eskapád neviděl střílet z gatlingu od pasu, ale je zábavné sledovat, jak se Crog s tímto autorčiným nápadem pere, až mu pot stříká ze všech pórů. Clementine proto považuji za jakousi oddechovou mezihru mezi dvěma vážnými pracemi. Alespoň v to doufám, protože z další podobné honby za pochybným grálem bych příliš odvázaný nebyl…

23.10.2018 3 z 5

trudoš

Co se Clementine oproti Zemětřasu musí nechat je, že Cherie Priestová tentokrát využila potenciál steampunku a alternativní historie se vším všudy. Navíc krátký rozsah jí neumožnil mnoho rozkecávání se, takže převážná část knihy je tvořena dějem. Přesto nezapře ženskou ruku už jen v základním motivu špiónky, která se má postavit krvelačnému pirátovi. Maria Isabella Boydová je sice bezva dívče, ale rozhodně ne rovnocenný protivník dvoumetrovému zabijákovi. Ovšem tenhle renonc - a pár dalších drobností, jako je kouření na vzducholodi či holčičí zdrobněliny z úst drsňáků - nijak nenarušuje jednoduchou zápletku. První pronásleduje druhého, třetí je najat, aby toho druhého chránil před tím prvním, a nakonec první a třetí zjistí, že mají podobné zájmy, a společně dají tomu druhému co proto. To vše za zvuků parních kotlů, ozubených koleček, syčících pístů a rachtajících převodů. V závěrečné scéně pak autorka sympatickým způsobem odkazuje na praotce žánru Julese Vernea a jeho Vynález zkázy.

18.07.2012 5 z 5

pet-kyval

[023/12] Když se ohlédnu na poličku své knihovny, kde právě teď trůní čerstvě dočtený druhý, volně navazující, díl ‘Mechanického století‘, nemohu se ubránit úsměvu. Jeho tloušťka je pouze třetinová a přitom mě, oproti knize první, bavila o něco více.

Jediné, co mi na této sérii vadí, je tak trochu ten příliš lehký literární styl, jakým autorka píše. Jinak jsem s její tvorbou spokojená a jako relativně nová autorka na trhu se rozhodně nemá za co stydět. Příběh ubíhá rychle, postavy jsou sympatické a nechybí tu ani pár úsměvných situací. Jediné, co tu autorka na rozdíl od jedničky nezopakovala, je větší propracovanost záporných postav a tím pádem absence touhy po pomstě i ze strany čtenáře. Když se nad tím ale člověk zamyslí, je to vlastně logické, protože můžeme vidět pouze to, co vidí samotné kladné postavy a ty se do konfliktu s hlavním nepřítelem dostávají až v samotném závěru.

V jednom okamžiku jsem si nemohla nevybavit ‘Vynález zkázy‘, který ve své podstatě má s ‘Clementine‘ podobný hlavní motiv. Rozdíl ve světech je tu hlavně ten, že ‘Mechanické století‘ staví na vzducholodích jako na hlavním dopravním i bojovém prostředku, ale jinak se dá nadneseně říci, že je ‘Clementine‘ takovou malou oplenkovanou sestřičkou dnes již celosvětově známého pradědečka moderní sci-fi, i když ne zrovna nejpopulárnějšího.

Nakonec mi vůbec nevadí, že se ‘Clementine‘ dotýká dějem ‘Zemětřesu‘ pouze okrajově. Obě knihy jsou schopny stát bez větších problémů na vlastních nožkách a mohu s čistým svědomím a teď hned říci, že bych se s Marií Boydovou ještě ráda někdy setkala. Ženská v těžké sukni a s kolty u pasu je prostě charakter k nezaplacení a ten fakt, že už za život zabila v literárním světě několik zasmrádlých chlápků, ji jen šlechtí. Cherie Priest mi tedy vstupuje do hledáčku a určitě si od ní budu chtít něco přečíst i mimo ‘Mechanické století‘. Dokáže totiž napsat pro mě zábavnou knihu i bez nutnosti sexu, emočních výkyvů a zbytečného masakrování nedůležitých obyvatel.

2020	Mýtné
2011	Zemětřas
2012	Bitevník
2012	Clementine
2014	Nepopsatelní

Cherie Priest

Mechanické století série

Literatura světová Dobrodružné Sci-fi

Clementine, 2010

Komentáře 7

Recenze 1

Hvězdičky 41

Tempo & emoce

Štítky knihy

Autorovy další knížky