Clementine

Clementine
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/125661/bmid_clementine-z2q-125661.jpg 4 40 40

Mechanické století série

< 2. díl >

Maria Isabella Boydová, úspěšná konfederační špionka, se během let stala natolik známou, že je pro výzvědnou službu prakticky nepoužitelná. Jako vdova propuštěná ze státních služeb a na hranici bídy neochotně přijímá nabídku Pinkertonovy národní detektivní agentury v Chicagu. Aby toho nebylo málo, jejím prvním úkolem je zakázka unionistické armády. Federaci totiž velice leží na srdci osud nákladní vzducholodě Clementine, kterou k nelibosti Strýčka Sama přes Skalnaté hory neúprosně pronásleduje jiná vzducholoď. Clementine převáží utajovaný vojenský náklad, který musí být co nejdřív doručen do Louisville. Podle dostupných zpráv je oním pronásledovatelem uprchlý černoch, po kterém už patnáct let úřady pátrají. Celou tu dobu se kapitán Hainey pohybuje po celém kontinentu, zanechává za sebou vyloupené banky, krade válečné stroje a pašuje zbraně od pobřeží k pobřeží. A Maria ho má chytit.... celý text

Literatura světová Dobrodružné Sci-fi
Vydáno: , Triton
Originální název:

Clementine, 2010


více info...

Přidat komentář

Micho86
11.06.2024 4 z 5

Druhý díl byl o něčem jiném než ten první, přesto v něm natrefíme na známá jména a seznámíme se s novými postavami. Opakuje se zde z počátku rozdvojená dějová linka, která se samozřejmě brzy spojí a pak to začne být teprve zajímavé. Díky menšímu rozsahu stránek tu ani nebyl prostor pro utahaný děj, což mě nejspíš přesvědčilo k tomu přiklonit se u 3,5-hvezdičkového dilematu ke čtvrté hvězdě.
Pokud jde o český překlad, který mě při četbě většinou drtí nejvíc, scházelo tu méně písmenek ale zato mnohem více uvozovek u přímé řeči.. Já fakt nevím, jestli tohle točí i ostatní čtenáře, ale mě tyhle nedostatky bohužel trochu kazí celkový dojem..:(
Děj byl vcelku zajímavý a plynulý, bavila jsem se dobře, takže i přese všechny stížnosti jsem spokojená a určitě hodlám sérii dočíst.:))

ludek.n
29.05.2020 3 z 5

Pokud si někdo myslel, že Priestová s dalším příspěvkem do série Mechanického století zůstane v Seattlu a bude bojovat s vražednou mlhou, hordami neživých hnilobců a lidmi, ukrývajícími se v chráněných domech nebo v podzemních doupatech, šeredně se spletl. Clementine je totiž ukradená vzducholoď, kterou je potřeba získat zpátky. Z postav se do dvojky dostal jen pirátský kapitán Croggon Hainey, který se společně s bývalou konfederační špionkou Belle Boydovou stará o veškerou zábavu. Tento krátký román, nebo spíš novela, je ještě o chlup naivnější a průhlednější než byl jeho předchůdce, až má člověk pocit, že čte parodii. Snad ani Ramba jsem v žádné z jeho eskapád neviděl střílet z gatlingu od pasu, ale je zábavné sledovat, jak se Crog s tímto autorčiným nápadem pere, až mu pot stříká ze všech pórů. Clementine proto považuji za jakousi oddechovou mezihru mezi dvěma vážnými pracemi. Alespoň v to doufám, protože z další podobné honby za pochybným grálem bych příliš odvázaný nebyl…


Kacennnka
09.11.2019 3 z 5

Oproti prvnímu dílu neskutečné zklamání. Příběh byl vymyšlen geniálně, skvěle zpracován a vlastně ani nevím, co bych tomu vytkla. Na druhou stranu mě nedokázal upoutat a i přes to, že je knížka opravdu tenoučká jsem měla pocit, že to ani nedočtu. Nic mě nenutilo číst dál a dočetla jsem to vlastně jen ze setrvačnosti

trudoš
23.10.2018 3 z 5

Co se Clementine oproti Zemětřasu musí nechat je, že Cherie Priestová tentokrát využila potenciál steampunku a alternativní historie se vším všudy. Navíc krátký rozsah jí neumožnil mnoho rozkecávání se, takže převážná část knihy je tvořena dějem. Přesto nezapře ženskou ruku už jen v základním motivu špiónky, která se má postavit krvelačnému pirátovi. Maria Isabella Boydová je sice bezva dívče, ale rozhodně ne rovnocenný protivník dvoumetrovému zabijákovi. Ovšem tenhle renonc - a pár dalších drobností, jako je kouření na vzducholodi či holčičí zdrobněliny z úst drsňáků - nijak nenarušuje jednoduchou zápletku. První pronásleduje druhého, třetí je najat, aby toho druhého chránil před tím prvním, a nakonec první a třetí zjistí, že mají podobné zájmy, a společně dají tomu druhému co proto. To vše za zvuků parních kotlů, ozubených koleček, syčících pístů a rachtajících převodů. V závěrečné scéně pak autorka sympatickým způsobem odkazuje na praotce žánru Julese Vernea a jeho Vynález zkázy.

ferda
25.09.2014 3 z 5

Docela dobrý, nejvíc se mi líbí kombinace fantasy a občanské války.

pobijecmuch
17.06.2014 5 z 5

Ano 2.díl je lepší než jednička Zemětřas.

pet-kyval
18.07.2012 5 z 5

[023/12] Když se ohlédnu na poličku své knihovny, kde právě teď trůní čerstvě dočtený druhý, volně navazující, díl ‘Mechanického století‘, nemohu se ubránit úsměvu. Jeho tloušťka je pouze třetinová a přitom mě, oproti knize první, bavila o něco více.

Jediné, co mi na této sérii vadí, je tak trochu ten příliš lehký literární styl, jakým autorka píše. Jinak jsem s její tvorbou spokojená a jako relativně nová autorka na trhu se rozhodně nemá za co stydět. Příběh ubíhá rychle, postavy jsou sympatické a nechybí tu ani pár úsměvných situací. Jediné, co tu autorka na rozdíl od jedničky nezopakovala, je větší propracovanost záporných postav a tím pádem absence touhy po pomstě i ze strany čtenáře. Když se nad tím ale člověk zamyslí, je to vlastně logické, protože můžeme vidět pouze to, co vidí samotné kladné postavy a ty se do konfliktu s hlavním nepřítelem dostávají až v samotném závěru.

V jednom okamžiku jsem si nemohla nevybavit ‘Vynález zkázy‘, který ve své podstatě má s ‘Clementine‘ podobný hlavní motiv. Rozdíl ve světech je tu hlavně ten, že ‘Mechanické století‘ staví na vzducholodích jako na hlavním dopravním i bojovém prostředku, ale jinak se dá nadneseně říci, že je ‘Clementine‘ takovou malou oplenkovanou sestřičkou dnes již celosvětově známého pradědečka moderní sci-fi, i když ne zrovna nejpopulárnějšího.

Nakonec mi vůbec nevadí, že se ‘Clementine‘ dotýká dějem ‘Zemětřesu‘ pouze okrajově. Obě knihy jsou schopny stát bez větších problémů na vlastních nožkách a mohu s čistým svědomím a teď hned říci, že bych se s Marií Boydovou ještě ráda někdy setkala. Ženská v těžké sukni a s kolty u pasu je prostě charakter k nezaplacení a ten fakt, že už za život zabila v literárním světě několik zasmrádlých chlápků, ji jen šlechtí. Cherie Priest mi tedy vstupuje do hledáčku a určitě si od ní budu chtít něco přečíst i mimo ‘Mechanické století‘. Dokáže totiž napsat pro mě zábavnou knihu i bez nutnosti sexu, emočních výkyvů a zbytečného masakrování nedůležitých obyvatel.