Mechanický pomaranč
Anthony Burgess
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/529089/bmid_mechanicky-pomaranc-65ba962480de6.jpg
4
2363
2363
Už pred viac ako polstoročím, keď Mechanický pomaranč vyšiel prvý raz, sa stal „klasikou“ a zaradil sa medzi to najlepšie, čo priniesla moderná literatúra. Rovnomenný film, ktorý podľa nej nakrútil Stanley Kubrick, sa rýchlo stal kultovým a dodnes má svojich verných fanúšikov. Príbeh sa odohráva v Londýne. Hlavná postava Alex je vodcom štvorčlennej skupiny tínedžerov, ktorá pácha rozličné násilnosti. Medzi sebou sa rozprávajú bizarným slangom s implantovanými rusizmami. Alexa po čase chytia a dostane sa do väzenia, kde ho čaká hrozivý trest s nepredstaviteľnými následkami. Experimentálna liečba ho zmení na krotkého baránka, ktorý sa už nikdy nedopustí násilia, ale zároveň ho tak zbaví aj možnosti voľby medzi dobrom a zlom, jeho ľudskej podstaty. Kniha je fascinujúcim jazykovým koncertom, brilantnou štúdiou zla v človeku aj drsnou antiutópiou v orwellovskom duchu. K slovenskému čitateľovi sa dostáva v treťom vydaní, doplnenom o doslov profesora Antona Heretika st., psychológa a psychoterapeuta. Zároveň obsahuje detaily z originálneho textu, ktorý sa považuje za jediný autorizovaný rukopis, a slovník slangových výrazov.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , Ikar (SK)Originální název:
A Clockwork Orange, 1962
více info...
Přidat komentář
Psychologický profil, sonda do duše Alexe působí věrohodně... Ne že bych s Alexem sympatizovala, ale měla jsem pro něj jaksi pochopení, vyvolávalo to ve mě to správné čtenářské kontroverzní zděšení... jen poslední kapitoly, kdy se setkává se svými oběťmi bych oželela ... působí to nadbytečně...
Doporučuji.
Když jsem poprvé otevřela tuto knížku, tak jsem si řekla to nedám. Trvalo mi ale jenom pár stránek než jsem se trochu začetla a přivykla jazyku, kterým je napsána a pak už jsem jí doslova hltala a nemohla jsem přestat, až jsem ji dočetla celou. Příběh je to zajímavý a nutí člověka přemýšlet. Film jsem zatím neviděla, ale rozhodně se na něj chystám. Za mě pět hvězdiček, stojí za to si ji přečíst.
Co teda jako bude, he?
Chvíli jsem si musela zvykat na jazyk, kterým je tato kniha psaná. Ale poklona překladateli, protože to muselo dát spoustu práce.
Příběh je děsivý a vhání do hlavy spoustu otázek, ale vlastně nenacházím odpovědi...
Je člověk vůbec dobrý, když nemá na výběr?
Urcite kultovni vec ale cele to muze podekovat hlavne filmovemu zpracovani fanatickeho ale skveleho S.Kubrika ktery timto dilem terorizoval sve herce.Za me knizka vyborna ale stacilo precist jednou a film sem videl uz x krat:)))
„Dobrota je cosi, co si volíme. Když člověk nemůže volit, přestává být člověkem.“
Kam až lze zajít při ochraně společnosti před nebezpečnými individui, násilníky, vrahy? Existují argumenty pro a proti trestu smrti, setkal jsem se též s velmi racionálním odůvodněním proč nemít doživotní vězení. A co nedobrovolná převýchova ke konání dobra, respektive k averzi k násilí? Právě tohle zpracovává autor v této knize. Je to věčné téma, svoboda jednotlivce versus ochrana společnosti. Svoboda a s tím související nejvyšší odpovědnost za všechny své činy, tedy i povinnost podrobit se trestu versus ochrana společnosti umělou manipulací s myslí svobodného jednotlivce a tím de facto konečné a nevratné odepření svobody myslet tomuto jednotlivci. Morálnost zachování svobodné volby versus vyšší zájem společnosti. Humanistický hlavolam par excellence. A řešení má jen v autoritářském režimu.
Přestože text poněkud zestárl, společnost se za těch téměř 70 let posunula výrazně jinam, a hlavně výrazně znecitlivěla tak, že popis násilí, který ve své době musel působit jako zjevení, dnes málokoho ohromí a odzbrojí, přesto, jako memento doby, jako varování kam lze zajít, je nutné knihu doporučit. Kolem knihy je právem vystavěn kult. A kromě toho, nelze neobdivovat autorovu invenci při práci s textem, při implementaci nového jazyka, argotu frendíků (a stejně tak nelze neobdivovat um překladatele a převod slangu do češtiny), bez slovníku na konci knihy bych byl často ztracen.
Jedna z nejlepších knih, co jsem četl. Rozhodně patří do top 3. Kousněte to, že musíte každou chvíli překládat argot.. a po*erete se. Skvělá knížka..
V prvé řadě smekám před překladateli.Tato kniha musela být oříškem.
Název knihy jsem již několikrát slyšela.Zaslechla jsem něco i o filmu ale blíže jsem se o obsah nikdy nezajímala.O to větší pro mě bylo překvapení, když se mi kniha dostala do rukou a já začala číst.
První část knihy je brutální a násilnická.Druhá půlka pak přímo děsivá.Vede vymývaní mozků skutečně k nápravě? Může takový člověk pak skutečně fungovat a vést plnohodnotný život?
Kultovní kniha ale vracet se k ní zřejmě už nebudu.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih! Hlavní hrdina Alex miluje vážnou hudbu – Beethowena, ale také drogy, sex a násilí. Příběh vypráví o něm, jeho partičce „frendíků“ a jejich výprav za násilím.
Kniha je psána realisticky, někdy až naturalisticky, takže vás popisy znásilnění a vandalství neminou. Dílo je komponované jako hudební skladba do 3 částí po 7 kapitolách (tendence Burgesse jako skladatel). Styl psaní spočívá ve specifickém jazyku – argotu (jazyk „týnů“), který používá celá parta. Jejich slang je směs anglismů, rusismů, germanismů a neologismů, a je jakýmsi odlišujícím rysem od starší generace. V zadní části knihy najdete i slovník, který po začtení se a pochopení základních výrazů nebudete vůbec potřebovat (strašně mě ten jazyk bavil, po chvilce zvyku je to humorné).
Dějově je to jedna velká jízda. Z ulic a mléčného baru do pokoje, z pokoje utečete vykrádat baráky a z nich vás to dostane do vězení.
Knihu doporučuji všem příznivcům postmoderny a těm, které zaujala kniha tematicky.
Moc vysoká očekávání, možná ten otravný překlad, možná těch několik slov a spojení, co mě neuvěřitelně rozčilovaly...
Čekala jsem mnohem, mnohem víc. Kéž by se autor dostal hlouběji, tak nádherné téma! Takhle nezbývalo, než si jen domýšlet, jak skvělé dílo to mohlo být, kdyby jen nešlo tak plytce po povrchu.
Co říct? Knihu jsem si chtěla přečíst, protože jednak patří v podstatě mezi (postmoderní) klasiku, jednak protože mě vážně zajímalo, co se skrývá za tak zajímavým názvem. Upřímně jsem nevěděla, do čeho jdu. A bylo to dost překvapení.
Jazyk týnů byl pro mě prvních pár stránek dost rušivý, ale člověk si celkem dobře zvykne (pomohlo k tomu výrazně i to, že v české podobě vycházel hodně z angličtiny). Tady tedy rozhodně klobouk dolů zejména překladateli, luštit to a pak převádět z rusizmů jinam chtělo určitě trpělivost. Od autora to byl rozhodně originální tah, který jen podtrhl surovost a brutalitu děje a velkou částí přinesl knize proslulost, které se dnes těší.
Děj je trochu šokující. Ale veškerá brutalita a zrůdnosti, kterých se Alex dopouští, dobře připravují půdu pro nastolení zajímavé filozofické otázky. Kdyby se Alex dopustil jen pár malých rošťárniček, rozhodně by to nemělo tu působivost a nebylo by zde takové morální dilema. To ale neznamená, že se mi líbilo všechny ty popisy číst. Knížka je to tenoučká, ale připadalo mi, jako by měla trojnásobek stran. Pořád jsem si říkala, kdy už se příběh posune někam jinam… a bylo to zadlouho. Konec pro mě bohužel vyšuměl dost do ztracena. Suma sumárum jsem se nemohla přemluvit k více než 3 hvězdám z 5.
Výtečné hrátky s novým slangem. Díky za trochu brutality do života! Knížka dle reakcí mého okolí asi není pro každého, ale stojí za překonání prvotního šoku a znechucení.
Co teda jako bude, he?
Vážně chorošná buč, bratři moji. Jestli se decidujete, zda si tuhle kšonžku přečíst, tak nebuďte stupído a určitě to udělejte. Žádnej fír, na ty podivný verdy si kvikle zvyknete a už pak nebudete moct jinak. Tohle není žádnej físíz. Věřte mi a nebo mi polibte šáry. Je to na vás, frendíci.
Co teda jako bude, he?
Tejto knihe som sa dlho vyhýbala a potom som ju vyhrala, tak som si povedala, že to bude znamenie a čas vziať ju do lapákov :)
Spočiatku mi to nešlo do gulivera a chytal ma razdraz, keď som začala lukovať na tie podivné wordy. Z každej strany fŕkala bladka, skrímovali voisy, tolkovalo sa, fajčili sa rakoviny a pilo sa moloko s nožmi počas každej najtky. Neverila som vlastným glazom a ani sa mi nedrimovalo, že to dočítam. Trvalo mi hodne dlho, kým som sa začítala, potom už to išlo odinočky.
Neviem úlne objektívne zhodnotiť preklad,
no samozrejme som si potom hľadala články o tom ako vznikol nadsat, čo ma veľmi zaujímalo. Obávam sa, že pri prekladoch sa stráca veľa z originálu, miestami slova znejú nasilu, inokedy prirodzene.
Myšlienka románu je nepochybne silná, nedávno som čítala Kvety pre Algernona, takisto narazíme na myšlienku manipulovania so slobodnou voľou.
No povedzme si úprimne, či píplovia urobili nejaké chorošné stvary odinočky, keď dostal slobodnú voľu, sme poriadne v šaroch, celý tento náš svet a tikáč sme umlčali tým, čo nám vyhovuje.
Kniha napsaná specifickým jazykem, na který jsem si po pár stránkách zvykla. Neskutečně silný příběh, který nutí k zamyšlení. Po přečtení na tuto knihu jen tak nezapomenete....
Kniha je psaná zvláštním způsobem - když jsem ji otevřela a přečetla půlku první stránky - odložila jsem ji s přesvědčením, že tohle prostě nedám a knihu číst nebudu. Druhý den mi to ale nedalo, a zkusila jsem to ještě jednou. Překvapilo mne, že už se mi to četlo lépe a nakonec jsem knihu přečetla i přes netypické užívání poangličtěných slov. Příběh je drsný, ale zajímavý. A nakonec rada - na konci knihy je překlad použitých výrazů, na což jsem přišla, až když jsem byla v polovině knihy:).
Věděla jsem, že je to klasika, kterou si chci přečíst, ale vůbec jsem nevěděla o čem to je.
A bylo to hodně překvapující.
Alex deLarge miluje Beethovena. Ale taky sex a násilí. Znásilňování žen, pouliční potyčky a krádeže jsou na denním pořádku.
Dokud se Alex neocitne ve Státním nápravném zařízení, kde mu brutálním způsobem vymyjí mozek.
Kniha je psána neuvěřitelně naturalisticky, některé scény jsou opravdu nechutné, přesto je to skvost!
Ten jazyk jakým je to psáno, ta myšlenka díla, to jak vás autor dokáže přimět litovat hlavního hrdiny, který je neuvěřitelný sígr...
To všechno stojí za to, abyste si knihu přečetli!
Konečně jsem se k ní taky dostal. Po několika shlédnutích filmu a čtením článků o tom jaký je to kult. A je to kult myslím zasloužené. Krátká knížečka napsaná úžasným slangem, který v sobě míchá angličtinu a ruštinu a který asi bude pro řadu čtenářů celkem náročnou překážkou. Nastoluje ale velmi zajímavé otázky. Potrestat za násilí je správné. Ale je správné chronickému násilníkovi vymýt mozek a udělat z něj beránka? A jak tihle beránci pak přežijí v násilném světě? Mělo by se tedy vymýt mozek celé populaci abychom eliminovali násilí? Nenápadná větička ministra, který celý projekt podporuje, který chce aby se vyprázdnily věznice od vrahů a mohli tam být zavíráni političtí odpůrci to prohlubuje ještě víc. A tak dále. Výtečné, ale není to pro každého.
Nedovolím si hodnotiť počtom hviezdičiek, pretože rozhodne nepatrím do cieľovej skupiny kníh s dejom odohrávajúcim sa v dystopii. Knihu som si vybrala vrámci ČV, veľmi ma zaujal názov a priznám sa, že som nikdy nevidela ani len film (úprimne - ani ho vidieť nebudem). Kniha sa mi dosť ťažko čítala (nebolo to kvôli použitým výrazom). Vlastne ešte stále neverím, že som ju dokázala prečítať dokonca. Ale čo mi táto kniha dala? Rozhodne mi "pomohla" narušiť moju čitateľskú komfortnú zónu. A ďalšou vecou je, že mám niekedy pocit, že sa tento príbeh začína stávať skutočnosťou :(
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie Londýn zfilmováno anglická literatura vězení, věznice punk dospívání budoucnost výtržnictví sociální patologie a deviaceAutorovy další knížky
| 1992 |  Mechanický pomeranč |
| 2007 |  1985 |
| 2003 | Všechno, jen slunce ne |
Autor vypouští jeden extrémní jed za druhým a zcela impotentními činí veškeré protilátky (rodiče, rodina, škola, nápravná zařízení, policie, vězeňský systém, medicína atd. atd.), čímž způsobuje po dvacet kapitol hromadu čtenářské bolesti na poli etickém, filozofickém či politickém. A jako mávnutím kouzelného proutku se (v původním anglickém vydání) pro pokoj vlastní či čtenářovi duše, (spíše však nakladatelovy kapsy) pokusí ránu prvotní „jakýmsi“ zrychleným samohojením alespoň částečně, leč velmi nedůvěryhodně uzdravit. Vzniku kultu rozumím, ale plošné oblibě bohužel ne...