Mechanický pomeranč
Anthony Burgess
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144004/bmid_mechanicky-pomeranc-WhL-144004.jpg
4
2389
2389
V blíže neurčeném velkoměstě se pohybuje parta teenagerů, která se vyjadřuje specifickým slangem a na primitivní úrovni se baví pácháním násilí na druhých bez nejmenších výčitek svědomí. Teprve s přicházející dospělostí dokážou někteří z nich, mezi nimi i hrdina této knížky, přemýšlet nad dosavadní existencí a pokoušet se o život podle jiných měřítek. Podobnost s některými skupinami současných mladých lidí je nápadná a alarmující. Úspěšný kultovní román z 60. let 20. století od nekonvenčního anglického autora sugestivně zobrazuje děsivost individuálního i společenského násilí a hloubku lidské bezcitnosti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1996 , Volvox GlobatorOriginální název:
A Clockwork Orange, 1962
více info...
Přidat komentář
Jo, celkem to šlo. Ale myslím si, že na to, aby se mi ta knížka nějak zaryla do paměti, to asi nestačí. Asi to bude tím, že má jenom 170 stran a četla jsem ji přesně den. No uvidíme, jestli si na ni třeba i za měsíc vzpomenu. Každopádně když jsem tu četla pár komentářů o tom, jak je ta knížka nechutná, a že u ní málem zvracel, atd, trochu mě to vyděsilo, ale v mým případě to bylo ještě slabý. Přečtěte si Chucka Palahniuka, kterej v povídkách líčí, jak hl. hrdina se koupe v bazénu a masturbuje a zadkem se dostane k turbíně do víru, či k čemu a začne mu to vycucávat střeva (ale přežije). To se vám teprve chce OPRAVDU zvracet! :)
Pokud se Vám u knihy ještě nikdy nezvedl žalůdek tak, že jste se málem pozvraceli, pokud si myslíte, že už Vás nemůže nic nechutného zaskočit, pak jediné, co lze poznamenat je právě Mechanický pomeranč. U téhle knihy se Vám jistě šoufl udělá!
Odporné, strašné a nechutné až vzrušující, neodolatelné... pokud knihu neodložíte při běhu na záchod s plnou pusou zvr...., pak ji jistě neodložíte a přečtete na jeden nádech (nehledě na to, že budete po dechu lapat po celou dobu četby).
Doporučuji otrlejším odvážlivcům, ale doporučuji!
Většině se to líbilo, ale mě prostě ne. Násilí v knihách mi vůbec nevadí, ale tahle kniha mi nějak prostě nesedla... asi to bylo stylem psaní (resp. překladu(?)). Třeba ji někdy zkusím ještě jednou a třeba se můj názor změní, ale teď u mě má jen jednu *.
kniha, pri ktorej sa človek musí pripraviť, že násilie je tam páchané na každom a kadejakými spôsobmi...napriek tomu mi násilie nepríde glorifikované ani nejak obscénne , knihu vnímam ako spoločenskú kritiku, a nepoznám nikoho komu by sa MP páčil kvôli násiliu ako spomína eraserhead, najkrajšia bola u mňa tá zmena presvedčenia od bodaj by zhebol, somrák jeden ku nie chudáčisko, nech ho nechajú na pokoji :D forma mi prišla zaujímavá, aj keď prvých pár strán človek skutočne tým skomoleninám z iných jazykov nerozumel, neviem, ako ostatným mne to prišlo skôr zabavné ako otravné :) bola to jedna z mojich prvých nebrakových nefantasy kníh a teda som aj poriadne dostala príbehom cez papulu :D :D
Opravdu velice, převelice nesnáším Kubrickovu filmovou adaptaci, proto jsem ke knize přistupoval s velkou obezřetností a obrovskými rozpaky. A byl jsem velice rád, když se mi ulevilo, kniha má to kouzlo, které Kubrickovu filmu chybělo. Je to šílený příběh o šílených lidech žijících v šílené době. Hnusný, zvrácený, nechutný. Ale lidé takoví mnohdy jsou a je taková i společnost, kterou tvoří. Na příběhu se mi nelíbí jedna věc, i když to nemá v úmyslu (a v podstatě, pokud jsem to dobře pochopil, se snaží o pravý opak), glorifikuje násilí. Většině lidí co znám, kterým se Mechanický pomeranč (ať už kniha nebo film) líbí, se líbí právě proto. Každopádně jeden z mnoha vrcholů současné románové tvorby, má obsah, má atmosféru, má švih a hlavně, má neuvěřitelně poutavou a strhující formu.
Dost často se mi při čtení zvedal žaludek, nicméně přečetla jsem to jedním dechem.
Super film i knížka, četla jsem ji v originále a za to jsem ráda, poněvadž když jsem pak nahlédla na český překlad, tak jsem se docela zhrozila. Ale chápu, že to je velice těžké na přeložení.
Tolik anglismů mi občas dalo pořádně zabrat, neboť jakkoli se snad právem považuji za osobu s obstojnou angličtinou, tak v momentě, kdy jsem ji před sebou viděla v "laikově" fonetické podobě, sem tam jsem nevěděla, která bije. Po čase jsem si zvykla a došla porozumění hned po přečtení jednotlivých slov. Příběh samotný jsem s Alexem prožívala, sice nevyvádím takový "hrůznosti" jako on, ale jedno máme společné - lásku ke klasické hudbě, tudíž jako bych jeho bolest cítila já na svém těle.
I filmové zpracování se mi celkem zamlouvalo, i když bez předchozí četby si nejsem jistá, jestli bych byla téhož názoru.
Ach, bratři moji, tohle je úplně chorošná kniha. Plná bitkovýho tolčokování, skrímování a kartáčování. Je složité ji porovnávat s filmem od geniálního Kubricka. Podle mě byl film (hlavně kvůli jinému konci) bitkově lepší než kniha. Musíte ode mne hírovat jak kontroverzní (a plná prapodivných verdů) tato kniha je. Originalita příběhu je do ajek bijící! Závěr, sic přespříliš šťastný, ale polibte mi šáry jestli tolkuji fisízi, ale tahle kniha je remková a strhující!
Četla jsem několikrát, a pokaždý ve mě zůstane docela silnej dojem... a taky docela zmatek. Znepokojivá knížka.
Clockwork orange je můj oblíbený film, po shlédnutí filmu jsem teprve četla knihu. Nevadily mi převzatá slova, dokonce mi po přečtení knihy ještě dlouho ležela v hlavě. Čajiny a bajati. Snad pro někoho, kdo neumí anglicky, byla kniha problém, musel se pořád vracet k vysvětlivkám. Jinak kniha stejně dobrá jako film!
No... už zde bylo mnohé řečeno. I když začátek pro mě představoval takřka nestravitelnou bariéru, po několika kapitolách jsem si na svéráznou formu zvykl. Děj celkem svižně odsýpá, atmosféra hutná jak chleba s česnekovou pomazánkou zapadlý čtvrt roku za gaučem - a asi i stejně příjemná. Myslím, že stojí za přečtení; našel jsem tam víc myšlenek než v Kubrickově filmovém zpracování, které spíš sází na šokující audiovizuální stránku a herecké výkony.
Četla jsem to hoooně dávno...tehdy mě to šokovalo....totálně odrovnalo a dlouho po přečtení jsem to v sobě nosila a v myšlenkách se k tomu vracela!!! Úžasně napsané!!!
Co do námětu fajn kniha, ale ty rusismy, anglicismy, germanismy a vulgarismy... not my cup of tee.
Kult. Nič viac, nič menej. Silne preceňovaný fanúšikmi, ale nie zlý kus literatúry. A každopádne dodnes vplyvný.
Kubrik natočil na svoju dobu brilantný film, ale kto ho može porovnávať s knihou? Veď vo filme vypustil aj niektoré kľúčové state, napríklad aj tú, prečo sa príbeh volá Mechanický pomaranč...
Knížka, která absolutně předběhla dobu... a stále je před náma kus napřed. Vím, že existuje i film, ale když jsem viděl jeho screenshoty, netroufl jsem jej dosud shlédnout, protože mám v hlavě natolik konkrétní a vlastní představu jak která postava vypadá, jak která budova vypadá, a vyloženě s filmem a režisérovou představou nekorespondují, že se obávám, že by se mi film právě kvůli tomu moc nelíbil, a snad by mi pokazil dojem i z knihy?
Mimochodem, podle mě, výborná práce překladatelů(!) - řeč je o vlastním slangu hlavních postav... viz koment Xeelee
Jednoznačně nejpůsobivější kniha jakou jsem kdy četl. Tak silný dojem ve mě žádné jiné lit. dílo nedovedlo vyvolat.
O mechanickém pomeranči se nedá mluvit. Ten se musí přečíst na vlastní kůži.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie Londýn zfilmováno anglická literatura vězení, věznice punk dospívání budoucnost výtržnictví sociální patologie a deviaceAutorovy další knížky
| 1992 |  Mechanický pomeranč |
| 2007 |  1985 |
| 2003 | Všechno, jen slunce ne |
Mechanický pomeranč nebo aspoň jeho první část, je jakousi verzí Salingerova Kdo chytá v žitě, ovšem pro mentálně narušené jedince. Alex stejně jako Holden podniká vzrušující noční cestu, oba se setkávají s mnoha lidmi, rozdíl je v tom, že Holden si s nima jenom povídá a lituje je, kdežto Alex se svoji bandou je brutálně zmlátí nebo znásilní, pokud jsou to kartáče. Jo to je další podobnost se Salingerovým románem, zajímavý jazyk hlavní postavy - "Byly tady některý starodávný fakt chorošný houmy, bratři moji, ve kterejch bydleli ouldaný píply, vyzáblý starý jakoby štěkající důstojníci se špacírkama a starý vdovský kartáče a hluchý ouldaný lejdýz s kočkama, který za celej lajf, bratři moji, se nedotkly jedinýho hjumaníka." No, to je zrovna věta, kde nikdo nikoho nemlátí, výjimečný to jev v knize.
Další dvě části, kromě popisu násilí, začínají pokládat filozofické otázky "Kde se v jinak inteligentních lidech bere násilí?" nebo "Je člověk pořád člověkem, když mu vezmeme možnost volby?" a tak podobně. Ale nebudu už dál spoilerovat ani filozofovat ani další takový fízis, přečtětě si to sami, vy bolšácký lunka, držte si při tom kišku, možná tam totiž najdete sami sebe.