Mechanický pomeranč
Anthony Burgess
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144004/bmid_mechanicky-pomeranc-WhL-144004.jpg
4
2333
2333
V blíže neurčeném velkoměstě se pohybuje parta teenagerů, která se vyjadřuje specifickým slangem a na primitivní úrovni se baví pácháním násilí na druhých bez nejmenších výčitek svědomí. Teprve s přicházející dospělostí dokážou někteří z nich, mezi nimi i hrdina této knížky, přemýšlet nad dosavadní existencí a pokoušet se o život podle jiných měřítek. Podobnost s některými skupinami současných mladých lidí je nápadná a alarmující. Úspěšný kultovní román z 60. let 20. století od nekonvenčního anglického autora sugestivně zobrazuje děsivost individuálního i společenského násilí a hloubku lidské bezcitnosti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1996 , Volvox GlobatorOriginální název:
A Clockwork Orange, 1962
více info...
Přidat komentář
Co teda jako bratři bylo, he? Bylo to úplně bitkový dospívání nebo snad bolšácká krize společnosti? Celá kniha, celé to téma, celé to zpracování je zoufale tragikomické, volající po pozornosti lidí. Nutí vás zamyslet se nad Vaším Pokorným Vypravěčem a ujasnit si to: chcete toho hajzla vidět trpět nebo s ním proti své vůli sympatizujete? Ach bratři moji, nevím. Etika. Etika trestů. Etika zločinu. Nejsem si tak úplně jistá, jestli je na místě etika trestu (což byl nejspíš autorův záměr) - a jsme zase u té tragikomiky.
Plačte nebo se tomu smějte, ale rozhodně si to přečtěte.
Mechanický pomeranč nebyla kniha podle mého gusta, nechala jsem se nalákat na slibnou pozici v žebříčku nejlepších knih. Prvních pár stránek jsem toho litovala, hlavně kvůli slangu a násilí, ale knihu jsem četla dál a doufala, že se stane něco, co mě ohromí, šokuje a přebije všechny dosavadní nechutnosti. Nestalo se, nejvíc mě šokovalo, když jsem si na konci první části přečetla, kolik je hlavnímu hrdinovi let. Námět příběhu hodnotím jako zajímavý, pár scén mě zaujalo, ale z knihy si nic moc neodnáším, žádné hluboké dojmy - ale určitě jistotu, že ji už nehodlám znovu číst a nechci vidět ani film, "kultovnost" naprosto nechápu.
Obavy zo slangového jazyka, ktorým je kniha napísaná, sa po pár vetách úplne rozplynuli a vzhľadom k tomu, že som čítala z čítačky, som nemala možnosť, neustále listovať na koniec knihy, kde je slovník, ktorý som aj tak objavila až po jej prečítaní. Neostávalo mi nič iné, len sa k zmyslu určitých slov dopracovať vlastným dôvtipom a vydedukovaním si ich správnosti, čo nebolo ani trochu zložité, len to značne spomaľovalo moje čítanie. Každopádne je zážitok z čítania zaručený.
Je to kniha, ktorá ma presvedčila o tom, že k vyjadreniu zmysluplnej myšlienky, úplne postačí malé množstvo papiera, kde nenájdete žiadne zbytočnosti a prázdne slová, či nepotrebné omáčky.
Síce je Mechanický pomeranč plný násilia, ale v jeho prípade je to nutnosť, ktorá približuje ten správny pohľad na hlavnú ideu celej knihy.
Jediné, čo ma sklamalo, bol koniec, ktorý som si predstavovala úplne inak, než aký v skutočnosti bol. Ešte stále nad ním uvažujem a nemôžem sa toho pocitu zbaviť, ale to je čisto len môj názor, ktorý nemení fakt na tom, že Mechanický pomeranč odporúčam úplne každému, pretože jeho prečítanie určite za to stojí.
"Čekali sme hekajíce, a za chvilku sme hírovali, jak milicjantský houkačky mizejí směrem na východ, takže sme věděli, že sme v cajku. Ale ubohej starej Tupoun se pořád díval na hvězdy a planety na obloze a s otevřenou hubou civěl na Lunu jako děcko, který nikdy dřív nic podobnýho nelukovalo, a potom povídá:
„Zajímalo by mě, co tam je. Co se tam nahoře může dít?” Tvrdě sem do něho šťouchnul a pravil sem: „Nech toho, ty stupído blbej. Co by tam tak mohlo bejt. Nejspíš život jako tady dole, kdy někdo je řezanej a někdo řeže."
Největší problém jsem měl zvyknout si na ten ruský slangový jazyk. Příběh sám o sobě je syrový a plný brutálního násilí, čímž chce autor poukázat na to, jakým způsobem se dokáže omladina "bavit". Nicméně následky a dopad na jejich život jsou pak také brutální...
Kniha se četla vcelku snadno, příběh lehce uplynul, ikdyž jsem se ze začátku obával, zda mi nebude vyhovovat jazyk jakým hlavní postavy mluví, tak musím říct, že je se jedná převážně o anglicismy a dá se všemu porozumět či odvodit. Příběh mne moc nešokoval a čekal jsem ho on něco tvrdší, tedy hlavně střední část. Knihu však doporučuji, myslím, že příběh je docela reálný a rozhodně stojí se nad knihou zamyslet.
Pro mne je kniha plná neakceptovaného násilí, nevyhovoval mi ani jazyk. Knihu vnímám jako maximálně rozervanou, rozpadlou...ale to je pro mnohé asi to kultovní a "rajcovní". Dočetla jsem do konce, ale byla jsem ráda, že to mám za sebou. Nelíbilo se mi to od začátku, snad možná prostřední pasáž byla zajímavá (regenerační terapie).Omlouvám se všem fanouškům této knihy, já tomu nerozumím.
Po přečtení první kapitoly jsem měl chuť to celé odložit. Totálně mě zmátl jazyk a nevěřil jsem, že tomu někdy porozumím. Pokud se to ale komukoliv stane, tak radím vytrvat. Osobně jsem se po té do celé knihy tak vžil, že jsem rád, že jsem jí nepřestal číst. Nakonec se jazyk stal příjemným okořeněním a celá kniha tím vynikla. Brutální popisy zla a jak a jak se s ním vypořádá společnost...i přesto mi bylo Alexe v poslední části knihy docela líto :)
Excelentní kniha, mnohem lepší než film, který se také povedl. Četla jsem 2x a pokažde se děsně bavila. Nechápu kritické názory na tak geniální dílo.
Parádní! :) K této knize mě přivedl můj profesor na zsv. Je to trochu podivín a magor - nejlepší exemplář pro psychology;). Takže už když jsem si pro pomeranč šla do knihovny, věděla jsem, že to nebude jen tak. A nebylo. Stačily mi první dva řádky. Kdybych nebyla přesvědčená, že si tu knížku chci přečíst, asi bych ji šla vrátit... ale jsem ráda, že jsem jí dala šanci. Jak si jednou zvyknete na slang, jde to samo... dýchla na mě svoji atmosférou a věřím, že se k ní jednou vrátím.. :)
Edit po pár měsících od přečtění knihy:
Donutila mě přemýšlet. O lidech. O společnosti. Dokonce se mi i párkrát stalo, že mě některá situace v životě připoměla výjev z téhle knížky a donutila mě zase přemýšlet. Chtěla jsem o tom hned někomu říct a povědět, že takhle je to špatně.. ale nikdo knihu nečetl, nebo nepochopil. Musím se k ní vrátit. Je vážně DOKONALÁ. Přečtěte si jí. Dejte jí šanci :).
Ze začátku jsem s tim hodně bojovala, násilný scény jsou opravdu drsný a slang na první pohled nerozluštitelný bez stálého čekování slovníku, ale jakmile sem se začetla opravdu sem dychtila po tom zjistit, co se stane dál.
Na začátku jsem asi 2x uvažoval, že to číst nebudu - byl jsem více ve vysvětlivkách než v textu knihy a celkově jsem se nemohl do knihy dostat. Časem se mi žargon 'bajatů' dostal pod kůži a nemohl jsem nepřestat chtít se dozvědět, jak to s tím 'hajzlem' Alexem dopadne.
Ve výsledku jsem asi zklamanej, pro mne by byl ideální konec ten, kdy by spisovatel Alexe nakrmil a pak ho nějak 'chorošně' odkrágloval :-)
Na začátku mě odrazovalo brutální pojetí a slova, která jsem si musel dohledat ve slovníčku. Později jsem si však zvykl, a dokonce jsem si to užíval. Kniha je plná zvratů a je obrovsky rozsáhlá, jen tak na ni nezapomenu. Potěšilo mě, že Alex nakonec dospěl :)
U hlavní postavy nečekejte, že bude kladná (ale myslím, že i přesto si jí oblíbíte). Náš pokorný vypravěč Alex s partou dalších tří mladíků totiž velmi rád ponižuje a mlátí lidi. Jenže se tak nějak stane, že Alexe chytí a ten skončí ve vězení. Je mu nabídnuto, že ho propustí během několika dní na svobodu, když se zúčastní experimentu, při kterém by mělo dojít k vymazání jeho násilnických sklonů. A tak se stane. Jenže, neztratil zvráceným pokusem svobodnou vůli?
Kniha podle mě patří k jedněm z nejlepších vůbec, protože její autor měl originální nápad a nekopíroval ničí námět. Tématika je trochu drsnější, hlavně popisování násilných činů a podobně, ale hodně záleží na lidské představivosti. Celé dílo je poměrně čtivé, akorát že je psané slangem, který z velké části vychází z anglických slov, takže pokud patříte mezi němčináře, tak se asi budete muset často koukat do vysvětlivek. Ale věřte mi, stojí to za to.
Smeluju a híruju tady místy takovej občas bitkovej odpor. Neponimajem tomu. Občas nějakej batl, kartáčování nebo stouling a tolčokování ouldana. Je to bolšácká čuryna pro nás bajany i čajiny, pro nás co o tom rídujem v tomhle bůku, jo tenkrát to byly jiný tajmy, takový čuděsný.
Drazí frendíci, jestli se decidujete tento bůk purčejznout nebo stoulnout, rekomenduju Vám, udělejte tu buč kvikle. Budete se kečovat za gulliver a láfat se ostošest, pěkně odinočko.
Na začátku mě odrazovala ta podivná, směšná slova a prvotní šok z násilností. Ale pokračovala jsem dál - na jazyk jsem si zvykla a násilnosti ubylo. Nakonec musím uznat, že jsem si čtení užila, ale úplně si nedokážu utřídit myšlenky o tom, co mi knížka přinesla a jestli nesla i hlubší význam, než jen příběh mladistvého násilníka a jeho proměn. Snad to, že společnost nás kočíruje v tom, jak se chováme navenek, ale v nitru jsme pořád stejní...
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie Londýn zfilmováno anglická literatura vězení, věznice punk dospívání budoucnost výtržnictví sociální deviace
Autorovy další knížky
| 1992 |  Mechanický pomeranč |
| 2007 |  1985 |
| 2003 | Všechno, jen slunce ne |
Super..super..super,knížku doporučuji všem co mají rádí originální příběh.Hlavně jazyk týnů je naprosto úžasný.:)))