Mediální krysy aneb jak novináři manipulují
Ľubomír Huďo
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/412270/bmid_medialni-krysy-aneb-jak-novinari-ma-T52-412270.jpg
3
12
12
Zkušený slovenský novinář s dlouholetou praxí ve veřejnoprávním rozhlase i televizi odešel ze světa mainstreamových médií, neboť odmítal dál snášet cenzuru, jíž v nich byl kvůli svým názorům vystavován. Dnes působí na alternativní mediální scéně a píše knihy o vztahu politiky, společnosti a médií. Po publikacích Presstitúti verzus konspirátori (2014), a Držte hubu a krok! (2015) jsou Mediální krysy třetím titulem, který se kriticky staví k všudypřítomnému pokrytectví a šíření politicky motivovaných bludů a lží v tzv. tradičních sdělovacích prostředcích. Odhaluje zákulisní vazby jednotlivých novinářů na (často nadnárodní) politické a ekonomické zájmy, které šířením dezinformací v mediálním prostoru posilují své mocenské postavení. Jak píše sám autor, tato média „přesvědčují širokou veřejnost o otevřené společnosti rozmanitých myšlenkových proudů, a přitom jejich hlavním cílem je deformovat mysl a rozum lidí, občanů, voličů, celých národů, aby kráčeli tak jako krysy za muzikantem z města Hammeln - nejprve do otroctví provázeného ztrátou identity, historických kořenů a tradicí předchozích generací, a nakonec i na jistou smrt. Ve jménu koho a čeho? O tom se vedou informační války mezi oficiální propagandou, alternativními médii, samozvanými mesiáši, dosazenými politicko-mediálními elitami, a stoupenci svobodné vůle, nespoutaného ducha, odůvodněné rebelie a důstojného života.“ Zkušeností a odvahou nazývat věci pravými jmény může být Huďo aktuální inspirací i pro naše poměry. Nepochybně si najde nejen čtenáře, kteří alternativní média sledují.... celý text
Přidat komentář
Úchvatná žumpa. Autor jakožto zastánce Velké Konspirace Všech Médií vrství na jednu hromadu myšlenky, názory a domnělé důkazy vycházející převážně z toho, co si přečetl někde na internetu, takže to celé nemá hlavu ani patu. Přiznávám, knihu jsem odložila už po 120 stranách - do té doby mi to přišlo jako zajímavý náhled do cizího myšlení, ale nedostatek logiky, důkazů a podložení výzkumy mě nakonec udolal. Zdá se, že autor nikdy neslyšel o tom, že část hybridní války je vedena tak, že je čtenář přehlcován polopravdami nebo naprostými smyšlenkami, aby byl natolik zahlcen, aby přestal mít zájem vyhodnocovat, co je věrohodné a co ne; a tak bojuje za to, aby se tiskly i zcela alternativní názory, protože jinak jde o cenzuru.
Myslím, že na vhodný odstavec jako ukázku textu jsem padla nedávno před odložením knihy: "Na jedné straně Velký Manipulátor a Velký Bratr, nikým nezvolené a zákulisně fungující složky a struktury v rámci mediální a politicko-finanční scény, využívají sociální sítě ve svůj prospěch a na druhé straně je označují za nebezpečný zdroj fake news a dezinformací, které však samy produkují skrze vlastní kanály plné mediálních krys." (s. 101, Česká citadela 2019)
Takže ano, máme tu konspiraci, která očividně sdružuje a manipuluje všemi mainstreamovými médii; máme tu urážku novinářů; a máme tu pravdu šokující asi tak, jako kdyby napsal, že novináři sice odsuzují některé cizí texty, ale sami texty produkují, protože u něj zcela nedošlo k pochopení, že sociální sítě jsou prostor a médium stejné jako noviny nebo rozhlas a že nelze obecně hodnotit kvalitu čehokoliv, co je tam publikované, protože vždy záleží na zdroji.
A tímhle způsobem je psaná celá knížka.
Od této knihy jsem očekával rozhodně víc. To minimum zajímavých informací, které kniha obsahuje, se dá napsat s malou nadsázkou do jednoho trochu delšího článku na webu. Popis toho, že mainstreamová media manipulují s lidmi a jejich názory, je jinde popsán lépe a zajímavěji. Celá kniha je taková neuspořádaná, nepřehledná. Nakonec mě ovládl pocit, že autor se bál, aby kniha vůbec vyšla a tak tam uváděl jen málo konkrétních informací.
Nič proti názvu knihy, ktorý jasne indikuje tému a jej vnímanie zo strany autora. Nemám tiež výraznejších námietok voči tomu, aby autor knihy (ak už teda musí aj knižne ventilovať neprekonateľnú potrebu niekomu nadávať) ním kritizovaných pracovníkov médií týmto „termínom“ občas nazval. Ale aj oni sú predovšetkým ľudia (a až potom príslušníci profesnej skupiny) a zaslúžia si nejaký rešpekt a úctu, aj keď stoja na druhej strane názorovej barikády. Nazývať ich takmer neustále, bez výnimky, dehonestujúco a odľudšťujúco „mediálnymi krysami“ a to takmer na každej strane a často hneď niekoľkokrát, to už mnohé vypovedá aj o samotnom autorovi, jeho mentálnej výbave a pociťovanej (a zrejme nekontrolovanej) zášti. To napríklad nás, čitateľov, obyčajných občanov, nazval „ovčanmi“ iba raz. Ešteže tak.
Nový svetový poriadok, Veľký Manipulátor, Veľký Brat – tieto pojmy, obľúbené medzi konšpiračnými teoretikmi, používa tiež pomerne často. To, aký štýl si autor zvolil, akú „terminológiu“ prijal a s akou frekvenciou ju neváha v texte používať, nielen spochybňuje jeho objektivitu, ale radí ho, žiaľ, k mnohým ďalším, ktorí sa zaoberajú touto problematikou a jej podobnými (rôzne spôsoby ovládania populácie) a za všetkým vidia premyslenú konšpiráciu so sofistikovanou logistikou. Na tejto skupine autorov vidno, ako prílišný kontakt s konšpiračnými teóriami a prílišná dôvera v ne dokáže meniť a (de)formovať myslenie jednotlivca aj skupiny. Napríklad na to, že autor trpí istým druhom slepoty, neschopnosťou sebareflexie, poukazujú aj tieto riadky (a pritom hneď v úvode knihy vysvetľuje pejoratívny, dehonestujúci význam slova ’krysa‘ a jeho negatívne konotácie v našom civilizačnom okruhu): „… pričom sa oponujúci názor veľakrát zvrhne na vulgarizmy, urážky a dehonestáciu danej skupiny, čiže kultivovaná diskusia často nie je možná. Mediálne krysy nie sú…“
Ďalším negatívom, ktoré znižuje výslednú hodnotu autorových snáh, je to, že rôzne príklady mediálnej manipulácie uvádza neucelene, chaoticky. Aj následkom toho veľká časť textu vyznieva ako prepis nahrávky krčmového poúčania spolustolovníkov.
Odvolávky na také „kapacity“ ako je napr. Thierry Meyssan, autor knihy „Veľký podvod“, tiež na dôveryhodnosti nepridávajú.
A k zoznamu literatúry a zdrojov – ak som dobre rátal, robí to 52 položiek, z toho jeden román a päťdesiat odkazov na internetové stránky. To tiež niečo vypovedá o autorovej „nezaujatosti“.
Čo sa ešte týka chaotického usporiadania textu, tak napr. používaný termín „fiat-alternatíva“, ktorého neskoršie objasnenie autor avizuje už po prvom užití, je vysvetlený až v jednej z posledných kapitol.
Smutné je aj to, že väčšinu tohto komentára som mohol napísať už po prečítaní prvej štvrtiny knihy.
Zhrnutie: Čitateľovi tu nie je ukázaná cesta von zo sveta klamstiev, je mu ponúkaná iba okružná cesta vnútrom Huďovej vlastnej bubliny. Navyše, celý ten neobyčajne únavný prúd „myšlienok“ pána Huďa by sa, aj so všetkými použitými citáciami, mohol v pohode scvrknúť do tridsaťstranovej eseje.
Kniha síce prináša pár zaujímavých (no aj inde dostupných), avšak neusporiadaných faktov, ale asi jediné, čo ma v nej skutočne oslovilo, je v predposlednej kapitole citovaný text prednášky, ktorú mal Alexander Solženicyn v roku 1978 na Harvardovej univerzite.
Ľubo Huďo napísal ešte niekoľko kníh zaoberajúcich sa témami, ktoré ma zaujímajú, no čítať ich nebudem.
Štítky knihy
masmédia (tisk, rozhlas, TV, internet) pokrytectví propaganda manipulace (psychologie) žurnalistika lhaní, lži dezinformace kritické myšlení manipulátoři cenzuraAutorovy další knížky
| 2015 |  Držte hubu a krok! |
| 2013 |  Zamatovo nežná tyrania |
| 2018 | Mediálne krysy |
| 2014 | Presstitúti verzus konšpirátori |
| 2017 | Európa v islamskej rakve |
Opakovala bych se po ostatních, ta dštěná zášť ke všemu, co autor nazývá “mainstream”, mi dost vadila, musela jsem se nutit to dočíst... Přidám ještě odfláknutou korektorskou práci: pravopisné chyby, překlepy, a to zajímavě rozmístěné - na dvoustránce tři, pak dvacet stran v pořádku... Asi to toho korektura bavilo tak, jako to bavilo mě.:)