Pán vášně
Catherine Coulter
Medieval Song série
< 5. díl >
Písňová série: * Píseň válečníka * Píseň ohně (Baronet) = Ohnivá píseň ( Alpress) * Píseň země * Píseň tajemství * Pán vášně * Kletba zelených očí Sverin z Langthornu se v roce 1277 vrací z křížové výpravy, ze Svaté země, a nachází rodinné panství zcela v rozvratu. Otec i bratr jsou mrtvi, matka žalem přišla o rozum a majetek je zcela zpustošen. Z hlubokého zoufalství jej vytrhne až zpráva, že si jej Fawke, hrabě z Oxborough, na smrtelném loži vyvolil za ochránce a budoucího manžela své jediné dcery a dědičky Hastings. Zdánlivě přízeň osudu, avšak Hastings se cítí být prodaná a zrazená a manželem opovrhuje. Kromě toho po bohatém dědictví touží i další muži, zejména zákeřný hrabě de Luci, který proto usiluje o Severinův život. Manželé se musí semknout aby společně čelili těmto protivenstvím a při společném boji naleznou i vzájemné pochopení.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2009 , BaronetOriginální název:
Rosehaven, 1996
více info...
Přidat komentář
Pěkné odreagování, jen bych hlavní hrdince ze začátku zakroutila krkem a Sverinovi zase na konci :-) ale i tak se mi to moc líbilo. Bez slova arci bych se obešla, nejdřív jsem si myslela, že je to nějaké jméno. No nic, jdu si přepsat knihu
Příjemný příběh, sympatičtí hrdinové, ucházející zápletka a boží kuna O:) Hvězdu ubírám za ten otřesný "arci" překlad, ten se teda opravdu nepovedl. Jinak knihu doporučuji :)
Tato kniha dobře zapadá do této série, protože se od začátku do konce nenudíte (tedy já). Neustále se něco děje. Hastings je hrdinka,která mě bavila a Severin mužem se kterým se dá dobře vyjít,jak Hastings zjistí. Spisovatelka opravdu dobře popisuje děj i situace . Když měli na návštěvě tu ženskou se svoji schovankou( nechci prozrazovat děj) cítila jsem vztek s hrdinkou a byla napnutá jak se zachová,že jsem vybouchla s polu s ní. Číst tyto knihy bez emocí mi moc nejde,ale baví mě to. K překladům a to jestli jsou věty takové nebo makové,nedělám komentář, není to ,,můj šálek čaje",jak se říká. Ale slovo ARCI je něco co už doufám nikde nenajdu. Měla jsem pocit,že to má tolik významů,že se bez toho neobejde žádná věta.
A jéje, komplikovaný děj plný zvratů, ve kterém mrtví ožívají, zpestřený snahou překladatelky o dobový jazyk, což spočívá v neustálém opakování "arci". Za mě tentokrát ne.
Zde zas máme jednu dívku, která nechce být jen loutkou v rukou svého manžela. A na druhé straně mladého muže, který chce mít poslušnou ženu, a přitom vášnivou milenku. Naštěstí si k sobě najdou cestu dřív, než by je mohli jejich nepřátelé rozdělit. Velice děj oživila i kuna pána Severina a svérázná Léčitelka z lesa. Krásná knížka z celé krásné série.
Thle kniha se mi velmi líbila,zaujala mě hned od začátku.Líbí se mi jak spisovatelka popisuje přechod od nuceného manželství k lásce. Knihu si ráda zase přečtu.
Děj knihy je docela zajímavý, autorka ho oživila ochočenou kunou, kterou nosí Severin stále u sebe. Postava Hastings je sympatická, líbil se mi její inteligentní smysl pro humor. Ale příběh je nedotažený, není vysvětlena Severinova nenávist k ženám, není vysvětleno šílenství jeho matky, není vysvětleno, co se stalo s bláznivou chůvou... Autorka mě nezklamala a také v této knize (jakožto ve všech jejích knihách) postavy rády hledí mezi uši svého koně ;) Co bylo ale katastrofální, to byl překlad. Jedná se o pátou knihu v sérii, u překladů se vystřídalo vícero lidí, ale překlad paní Pacnerové byl téměř nečitelný. Dobrou polovinu knihy jsem se musela pozastavovat skoro u každé věty. Na její "arci" a "nikoliv" jsem si nakonec zvykla, takže mě to už ke konci knihy ani moc nerozčilovalo. Ale způsob komunikace postav, užívání převážně vět jednoduchých... to opravdu kazilo zážitek ze čtení.
Štítky knihy
historické romanceAutorovy další knížky
| 2004 |  Tajemná nevěsta |
| 2002 | Bohatá nevěsta |
| 2000 | Bludiště |
| 1998 | Ohnivá píseň |
| 2002 |  Svůdnice |
Bohužel z tohoto dílu tak nadšená nejsem, možná i proto, že nebyl čas a trvalo mi to dlouho, a to je vždycky špatně. Hastings se mi líbila, o mužích nic nevěděla, takže se dalo chápat, že někdy jednala zbrkle, ale Severina jsem vzala na milost až ke konci knihy. Ale výhrady mám a souhlasím s komentářem Pomněnky. Místy mi to přišlo opravdu těžkopádné až divné, stejně jako opravdu příšerný přebal.